Děti-květy našeho života

Další z blogů o hledání knižního titulu, který nejlépe vyjadřuje či opisuje název blogu-v tomto případě jsou to děti. Jak stručně charakterizovat  naše milované potomky, když jsou jednou k sežrání a jindy na zabití?

O dětech se říká, že jsou to nejlepší co nám osud nadělí. Nechci tuto tezi nijak zpochybňovat, jen když si připomenu jeden z  předchozích blogů o tchýních, tak mě napadá, proč je všeobecně přijímáno, že odporovat babičkám a matkám, rebelovat proti nim a dělat si z nich legraci je košer, zatímco matky a babičky se o potomcích  vyjadřují vždy s láskou. A pokud ne, okamžitě jsou prohlášené za krkavčí matky a zavržení hodné megery, nemající ani špetku mateřského citu. Ale upřímně řečeno, kolik hluboce milujících matek nezatoužilo alespoň jednou v životě, těm svým miláčkům zakroutit krkem? Takže teď už víte, jakým směrem se bude dnešní blog ubírat. A berte to prosím s humorem.

Vraždění neviňátek-Bible-Jerimiášova proroctví

Zakletý Jarášek- Hovorková

My děti ze stanice ZOO-Hermann-Rieck

Nezvedené děti- Hériat

Matka v koncích- Monyová

Děvčátko se sirkami-Andersen

Svědomí proti násilí-Zweig

O duševním klidu – Seneca

Bez dcerky neodejdu- Mahmoodi

Proč jsem se ještě neoběsila-Pawlovská

Citová výchova-Flaubert

Smolíček pacholíček a zlé Jezinky-Erben

Malý princ-Saint-Excupéry

Mezi námi zvířaty-Effel

Nenávidím a miluji-Catullus

Malý Bobeš-Plíva

Věk nevinnosti-Whartonová

Rosemary má děťátko-Levin

Pohádka o Nenasytovi-Němcová

Heidi, děvčátko z hor –Seriotová

Karlík který zmizel-Jánská