Začít studovat ve zralém věku? A vlastně proč ne.
Někdo začíná studovat, aby si splnil neuskutečněný sen z mládí, jinému přiložil na krk nůž náročný zaměstnavatel, další touží po změně zaměstnání a studium mu připadá jako možné správné vykročení prvním krokem, najdou se i jedinci chtějící pouze smysluplně využít volný čas najednou získaný díky potomkům, kteří naprosto nečekaně odrostli a už, světe div se, nepotřebují tolik péče a osobní pozornosti jako dříve, k maximální spokojenosti jim totiž stačí plná lednička.
Studiem se dá krásně omládnout i zestárnout najednou. Že se jedná o protimluv? Ale kdež. Mládí vám vrátí obstarávání studijní literatury, vymetání tmavých koutů různých knihoven, studoven a odhánění pavouků z objevených knižních pokladů, společně sdílený strach, rozklepaná kolena před zkouškami, přeposílání materiálů, prací a úkolů (budiž objevitel emailu pochválen), společně strávené večery po hospodách a popíjení vína při bouřlivých diskuzích na vědecká i osobní témata na různých privátech, (studenti se sjíždí z daleka a místní podnikatele v turistickém ruchu je nutné podporovat i v době mimo hlavní turistickou sezónu). A zestárnete věčným nestíháním času. Ten bídák se najednou zbláznil a zjančil a evidentně utrhl z řetězu a letí jako šílený kalendářem od jednoho úkolu k druhému, od zkoušky ke zkoušce. Žijete zrychleně a nechápete, co jste vlastně dělali s volnem před tím, než jste začali studovat.
Ale postupně se všechno poddá, naučíte se lépe zorganizovat sebe i rodinu, dokonce zjistíte, že i vaše vlastní děti jsou pod nátlakem okolností schopné objevit v sobě netušené rezervy, o partnerovi ani nemluvě. Nabíráte nové zkušenosti a vědomosti, jedině vás udivuje, že máte pořád stejnou velikost čepice, protože někdy máte dojem, že se vám musel objem hlavy minimálně zdvojnásobit, aby mozek všechno stačil pobrat.
Čas se uplatit nedá. (Bohužel? Bohudík?) Než se nadějete píšete bakalářskou práci a chystáte se na státnice. Jste si naprosto jistí, že nemůžete všechno zvládnout, a připravujete rodinu na průběh katastrofických scénářů. A potom přijde ten den, kdy máte v hlavě takový zmatek, že si nejste jistí datem, ani měsícem, občas zapochybujete i o svém jméně a pohlaví. I ta hlava je najednou nádherně lehounká, protože se z ní všechno, ale naprosto všechno vykouřilo. Ale zázraky obcházejí kolem vás a vy zvládnete všechny nástrahy s nadhledem a netušenou, nečekanou noblesou. A najednou je konec. Zaskočí, protože přišel tak nějak moc rychle, nečekaně.
Závod skončil, věnce pro vítěze jsou rozdány, tělo zaplavila únava a touží po jediném, po odpočinku. Čas bilancování teprve přijde. Ale jedno je jisté, vítězem se stává každý, kdo doběhl do cíle, na pořadí totiž vůbec nezáleží.
Kariéra na nule, finanční polepšení žádné a skripta pomalu zasypává vrstva prachu. Pochybovači neuměle maskují zlou radost a potměšile se ptají. Vyplatila se ta dřina vůbec? Netuší totiž, že někdy se i ztráta může proměnit v nečekaný zisk:
Zajímavé informace, spousta nových zážitků a netušených setkání, v těžkých bitvách posílené vlastní JÁ, osekání stereotypů a nudy, Alzheimer zkrocený a svázaný na pár let na dně skříně a hlavně nová přátelství vzniklá nad knihami a vínem, ve která jsme už nedoufali.
Pokud máte chuť, jděte do toho! Nový rok je za dveřmi, stačí vyplnit přihlášku.
Libuše Horká
Spoření na důchod? A proč vlastně?
Neustále jsme masírovaní reklamou otevřenou i skrytou o nutnosti spořit na důchod, hlavní argumentací je stále se zvyšující věk dožití. Myslím si, že to s naší dlouhověkostí nebude až tak horké.
Libuše Horká
Život jako tango
Někdy se stane, že se k něčemu zlehka nachomýtnete a ono vás to přitáhne a už nepustí. Z lehkonohého neohrabaného hříběte, které jste si chtěli jen tak nezávazně pohladit, se nečekaně stane pořádný kůň.
Libuše Horká
Pádný argument ve správný čas
Školní prostředí není a nemůže být imunní vůči změnám ve společnosti, vždy mě znovu překvapí, jak dokážou děti přesně vystihnout jednání nás dospělých a až s brutální upřímností nám zrcadlit všechny naše přešlapy, slabosti a lži.
Libuše Horká
Můj příběh se psem
Vážně nevím, jakže to dělám, že přímo přitahuji podivnosti a maléry. Jako třeba zrovna nedávno v sobotu. Hověla jsem si dopoledne sama doma v pyžamu před televizí, když tu najednou zvonek.
Libuše Horká
Předvánoční stres? Co třeba předvánoční pohoda!
Ráda čtu horoskopy v magazínu Ona Dnes. Ne, že bych jim přímo věřila, beru je jako hru, někdy se do mého rozpoložení trefí a jindy jde rána úplně mimo terč. Jak říkám, je to hra na co by, kdyby...
Další články autora |
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Publikace Nerudové jsou ostuda. Zesměšňuje všechny vědce, míní europoslanec
Ekonomka a kandidátka do Evropského parlamentu za hnutí STAN Danuše Nerudová publikováním do...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Hrajte o lístky na čtvrtfinále MS v hokeji
Mistrovství světa v hokeji je v plném proudu a při této příležitosti přichází iDNES Premium s...
Francouzské Limoges zakázalo dětem noční vycházky, chce předejít potyčkám
Limoges ve střední Francii se stalo dalším městem, které zavedlo noční zákaz vycházení pro děti do...
Vandalové poničili památník holocaustu v Paříži červenými otisky rukou
Památník holocaustu v pařížské historické židovské čtvrti Marais neznámí vandalové poničili otisky...
V systému DiPSy jsou výsledky přijímacích zkoušek, školy je zveřejní během dne
V systému DiPSy jsou k dispozici výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. Uchazeči si...
- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 674x
Jsem spoluautorkou knihy Ve stínech za zrcadlem aneb O životě s psychózou, která vyšla v nakladatelství Triton.
Ráda bych pozvala čtenáře k dalšímu čtení na svoje stránky www.libusehorka.cz.