Jmenuji se Bertík. Je mi skoro sedmnáct let a jsem bílý. Tedy - bílý pes, maltézák. Moje panička se jmenuje Líba a páníček Ládík. Jsme asi bohatí nebo co, protože máme dvě bydlení. V létě bydlíme v chalupě na vesnici, v zimě v městském bytě...
foto: domácí archiv
Na chalupě máme pět koček. Ty mají na krku obojek s magnety a tak si procházejí vrátkama ve dveřích, v zimě v létě, jak se jím zachce. Zato mne panička nepouští ani na krok. Prý už špatně vidím i slyším. Jenže ona neví, že “jak kdy”!
V zimě kočky zůstávají na chalupě. Panička jim tam topí plynem, teda jen “temperuje chalupu”,jak říká, když na tím kroutím hlavou. “Vždyť jsou to jen kočky!” To paničku zlobí! Ona ví, že jiné kočky spí na seně ve stodole a taky nechcípnou. Jenže ty naše se prý narodily v teplé koupelně a tak na chlad nejsou zvyklé. A basta!
Oba moji paníčkové píší do novin o tom, co se jim líbí nebo nelíbí. A že se jim toho teda hodně nelíbí! Pán nadává od rána do večera jako špaček, panička ho zklidňuje a říká, že musí pozitivně myslet, že jsme všichni součást jednoho vesmíru a tak by neměl do něho vysílat zlobu, aby lidstvo I příroda nebylo nemocné.
A taky mu říká, že si tím nadáváním jednou užene žaludeční vředy. Páníček je levičák, nebo co. To asi znamená že se mu nelíbí, když má někdo má pět aut a druhý ani trakař. Paničce se to taky nelíbí. Jenže ona si říká pravicová nebo tak nějak a říká že to nejde, aby měli všichni stejně. Že každý má jiné schopnosti, a tak by měl mít i jiné zásluhy. Ale taky říká, že nikdo by neměl skončit hladový na ulici. Že by lidi měli být solidární a rozdělit se dobrovolně s chudými.
Proto se nejspíš ujala těch dvou kočičích přivandrovalců, kteří s námi teď bydlí. Když k nám přišly byly tak vychrtlé, že vypadaly, jako kdyby je někdo splácl z obou stran cihlou. Kočka se z toho dost rychle dostala, ale kocour zůstal tak trochu chcípák. Těch léků co dostává! A kolik už nás stál peněz! A toho přilepšování na stravě! A teď? Jsou pomalu větší než my a rozvalují se nám v nejlepších pelíšcích. Ona ta solodarita je někdy nevyzpytatelná...
Tak ahoj a zase příště. Betík
