Sotva se paní Dagmar Havlová po pohřbu svého manžela vzpamatovala a vrátila se k divadelní práci, dopadla na ni další rána. Dozvěděla se, že kniha Ireny Obermannové v níž autorka popsala údajný vztah s jejím manželem má být zfilmovanán...
zdroj moda.cz
Vyčítat paní Obermannové, že zveřejňovat svůj milostný vztah se ženatým mužem, když jeho žena ještě žije se nehodí, je nejspíš zbytečné. Nic takového u nás není trestné. Na druhou stranu - knížek, které nejdou na odbyt, jsou plná knihkupectví. Pokud si totiž autor nenajde téma s nějakým „hrdinou" či "profláknutou osobností, “a navíc dravého nakladatele, nemá na knižním trhu mnoho šancí.
A v tom měla paní Obermannová dobrou trefu. Věděla, že kniha o bývalém prezidentovi způsobí mezi lidmi šok a půjde na odbyt. A šla. Jenže trochu, jak se říká, trefila taky kozla. Přesto, že se hlavní hrdina od knihy distancoval, způsobila šok i v jeho rodině. Dokonce bylo vidět, jak manželé Havlovi poté přijížděli na veřejné akce každý sám.
Nakonec všechno dobře dopadlo. Jako odpustek za velkorysost nechal na svou ženu Havel přepsat veškerý svůj majetek. A udělal dobře. Věděl, a sám to zažil na vlastní kůži, jaké tahanice nastávají při dělení velkého majetku.
Jak to všechno se zmiňovanou knihou doopravdy bylo se už nejspíš nedozvíme. Leda bychom se dočkali avizovaného filmu, který by mnohé dovysvětlil. Zatím prý jde pouze o záměr. Ale vzhledem tomu, že „dobře prodávané knižní tituly mají obvykle velmi dobrou startovací pozici ve filmovém průmyslu“ se máme na co těšit.
Zda na dobré či ne je na nás.
Napsáno pro MěstoŽen
