Komu prospěje zákaz zahalování muslimek na veřejnosti?
Je otázkou, komu takový zákaz skutečně prospěje. Možná bude jen vodou na mlýn islámským fundamentalistům, kteří budou zákon napadat jako omezení ústavního práva na sebeurčení a jako útok na náboženskou svobodu v právním státě. Islamisté mohou využít zákona k tomu, aby stylizovali vyznavače Koránu do role oběti pronásledování a dostat pod nežádoucí tlak umírněné muslimy, kteří jsou historicky přirozenou součástí evropské společnosti.
Proti celoevropské normě zakazující burku a nikáb hovoří i fakt, že v řadě zemí EU muslimky vůbec tyto části oděvu nenosí a dokonce v těch zemích, kde je větší procento muslimského obyvatelstva si tvář zahaluje maximálně pár stovek žen.
Konečně dalším argumentem proti takovému zákonu je samotná logika stojící za zákazem zahalování. Zde platí rčení, že cesta do pekel často bývá dlážděna dobrými úmysly. Zastánci zákazu hovoří o ponižování žen. Mluví se o mobilním vězení, kterým prý burka či nikáb pro své nositelky jsou. Vycházejí přitom z předpokladu, že rodina/manžel ženě nedovoluje vycházet ven nezahalená. V tom případě ovšem zákaz nošení burky nebo nikábu bude pro takovou ženu znamenat skutečné domácí vězení, protože jí rodina či manžel vycházet ven zcela zakážou. Pokud někomu leží na srdci svobodná vůle a důstojnost muslimských žen, pak by si měl spíše než na ně došlápnout na ty, kteří muslimkám vnucují povinnost zahalovat svou tvář na veřejnosti proti vlastní vůli.
Někteří konzervativní politici v zahraničí (ale našli se už i komentátoři v naší zemi, kde se ženy s nikábem či burkou sotva najdou!) chtějí takto bránit naše evropské tradice a křesťanské hodnoty. Nevyhnou se však podezření liberální části spektra, že se jim stigmatizace jedné náboženské menšiny evropské společnosti v současné době docela může hodit. Odvádí pozornost od skutečných problémů. V ekonomice pokračuje krize, lidé se bojí o práci, k muslimům má většina společnosti kvůli jejich viditelné odlišnosti nedůvěru a řada lidí dokonce s islámem spojuje rovnou terorismus. Některým politikům se může tato jednoduchá zakazovací legislativa hodit do krámu.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Student vyhrožoval své škole ve Strakonicích, pak se sám přihlásil policii
Policisté dnes zasahovali u jedné ze strakonických středních škol, kde podle jejich sdělení místní...
Poslanci schválili zkrácení doby oddlužení z pěti let na tři roky
Přímý přenos Zkrácení doby oddlužení z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky, nejen pro...
Češi začali stavět mikrobyty. Paradoxně mohou prohloubit krizi bydlení
Premium Češi stále častěji řeší, kde bydlet, když je to tak nedostupné. Velký byt je luxus, zájemci proto...
Soud odmítl propustit silničního piráta. Ve vězení se opil „šťávou z ovoce“
Karlovarský soud zamítl žádost silničního piráta Miroslava Štíbra, který žádal o podmíněné...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.