Že by stopy prastaré řeči bohů?

Všimli jste si toho, jak mnohá jména, místa či názvy spojené s pradávnou historií si jsou často velmi podobné? Někdy se až zdá, že by mohly mít nějaký společný základ. Že by skutečně na prastaré biblické legendě o zmatení jazyků něco mohlo být?

O dávnou historii lidstva se zajímám už mnoho let. Rád o tom čtu vše možné, co se týká například starého Egypta, antické či keltské civilizace, předoasijských kultur, starých amerických civilizací, starověké Číny, Indie, Oceánie a dalších podobných. Přitom si občas všimnu, že mnohé výrazy si jsou kolikrát hodně podobně.

Souvislosti mezi místy na protilehlé straně Zeměkoule?

Pojďme se podívat na jiný příklad podobnosti slov. Všichni možná znáte zakončení křesťanských motliteb, slovo „AMEN“. Podobně znějící slovo se vyskytuje i v buddhizmu a není to nic jiného než ono „ÓM“, které se někdy také vyslovuje jako „aum“. Jeden z hlavních egyptských bohů se jmenuje „AMON“. Podobně se jmenoval i jeden ze synů židovského krále Davida, a to „AMNON“ Nejvyšší bůh v mongolské mytologii se zas jmenoval „AMIN“ a japonský strážce nebeské krajiny zas „TAMON“

Mnoho výrazů se též odvíjí od shuku „OR“. Tak například jeden z egyptských bohů se jmenoval „HÓR“ a Diovy dcery „HÓRY“.  Hrdina řeckých bájí se jmenuje „ORION“ a kupodivu téměř stejně se jmenoval jeden z egyptských ochranných bohů mrtvých „ORIÓN“. Víte, kdo to byla „ORJANA“ někdy též udávaná pod jménem „OREJONA“? To byla mýtická pramáti Inků, jež sestoupila z hvězd. A slovo „ORO“, to neznamená jen ve španělštině „zlato“ (tedy posvátný kov bohů), ale také je to polynéský bůh války a umění.

Kdo luští křížovky, určitě zná výraz „UR“, což je sumerské město. A další sumerské město se zas nazývá „URUK“. A v Sumeru ještě chvíli zůstaneme, neboť seznamu jejich králů jsou taková jména jako „Ga-ur“ nebo UR-NUNGAL. Nyní se přenesme do Jižní Ameriky k jezeru Tiřikala (o kterém jsem se mimo jiné zmiňoval ve svém článku  „V Jižní Americe objeveny nové geoglyfy“. Na tomto obrovském jezeru se nalézá též řada ostrovů, na kterých žije podivný indiánský kmen s názvem „URUOVÉ“, kteří údajně mívali tmavou krev a o svých předcích tvrdili, že přišli z kosmu. A ve stejné oblasti se budeme pohybovat ještě chviličku, neboť řeka, která teče pod známou inckou pevností Machu Piccu, se jmenuje „URUBAMBA“. V Řecku měli zas boha jménem „URANOS“ a múzu jménem „URÁNIA“. V severské mytologii zas nalezneme sudičku zvanou „URÁH“ a v Austrálii posvátnou skálu „ULURU“.

Jeden z nejznámější severoamerických národů se jmenuje „MAYOVÉ“. Matka řeckého boha obchodu Herma se jmenovala „MAIA“. Slovo „MÁJÁ“ je také indická představa světa jako neskutečného. Římský ochránce vzrůstu rostlin  má jméno „MAIUS.“ V řecké mytologii se pes rolníka Íkaria proměněný ve hvězdu Sírius se jmenuje „MAIRA“. a Jak se nazývají pověstné sochy na Velikonočním ostrově? No přece „MOAI“. V Oblasti Oceánie je možné se též setkat s polobohem zvaným „MÁAUI“. Byl to jakýsi prostředník mezi bohy a lidmi.

Tady jsem vypsal příklady těch nejvíce do očí bijících vztahů. Jak je však možné, že si dávné civilizace pro názvy svých bohů, míst a dalších výrazů volily často velice podobná slova? A to tak, že se tyto civilizace nalézaly třeba na druhé straně planety? Že by skutečně v dávné historii existoval nějaký pradávný jazyk, ze kterého všechny ostatní vznikly? A co víc, pověst o stavbě Babylonské věže a posléze zmatení jazyků není jediná pověst svého druhu na světě! Obdobné legendy o jediném původním jazyku se lze dovědět i v díle zvaném Popol Vuh, což byla poradní kniha mayských Kičéů.  A nebo v legendách thajského kmene Karen.

Představme si tedy, že bychom všechny takovéto podobné vztahy existující všude po světě posbírali a zhodnotili to, co je spojuje (například „sat“  - satan a Šajtan, je zobrazením zla. Man - mana či vimana, zas vyjadřuje jakousi sílu. Amen, óm zas by mohl být výraz pro spojení s něčím vyšším. A tak můžeme pokračovat dále.) Třeba bychom se tak mohli dostat k jakémusi prastarému esperantu, které by se možná dalo nazvat „řečí bohů“.

Zdroje: všeobecně

Dopatka U.: Velká encyklopedie Ericha von Danikena: Vašut, Praha, 1999

Vondrušková M: Záhadná Babylonská věž, Enigma č. 10, roč. 2010, RF HOBBY, Praha

Wilson C.: Místa, kde se lidé setkávají z bohy: Knižní klub, Balila, Praha, 1998

Související články v rubrice archeoastronautika

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Libor Čermák | čtvrtek 11.11.2010 14:47 | karma článku: 25,15 | přečteno: 3924x
  • Další články autora

Libor Čermák

Ve srubu pod skálou

28.10.2023 v 7:46 | Karma: 8,54

Libor Čermák

Indián v Roswellu

17.6.2023 v 10:23 | Karma: 6,39

Libor Čermák

U Petroglyfů Tří řek

5.3.2023 v 7:47 | Karma: 9,88