Nedávno jsem si náhodou zalistoval publikací „Zakázaná archeologie“ od Reinharda Habecka a Klause Dony. Na straně 248 mojí pozornost upoutalo zobrazení dvou kotoučů s podivným obrázkovým písmem.
Cituji:
„Modly kultury Vinca.
Podobně jako nálezy z Glozelu, i artefakty kultury Vinca spadají do období, kdy po Sumerech ještě nebylo ani vidu ani slechu. Hliněné předměty, o kterých nyní hovoříme, pocházejí z Vincy poblíž srbského Bělehradu a také z Tartare v Transylvánii. Jejich stáří je určeno jednoznačně – spadají do 6. tisíciletí před Kristem! To ovšem také znamená, že na nich se vyskytující starobalkánské písmo nemůže být sumerským „importem“! Výrazné odlišnosti od počátku písma v Mezopotámii to vylučují. Relikty kultury Vinca se podobají nálezům z civilizačního okruhu mexických Olméků.“
Tolik citace z výše uvedené knihy a z kapitoly o nerozluštitelných písmech. Když jsem vyobrazení obou kotoučů spatřil, položil jsem si otázku, zda se skutečně jedná jen o písmo, nebo jde snad o zcela něco jiného.
Kultura „Vinca“ je prastará neolitická kultura, která obývala v období 5500 – 4500 let před naším letopočtem dnešní Balkán. Její centrum bylo v dnešním Srbsku, ale zasahovala i na území dnešního Rumunska, Bulharska, severního Řecka, Makedonie, Kosova, Černé hory a Bosny a Hercegoviny. Vyznačovala se vyspělým zemědělstvím i značně pokročilou ruční výrobou. Na vyšším stupni byla například metalurgie, neboť lidé kultury Vinca uměli například zpracovávat měď a další kovy. Typickým příkladem jsou například zoomorfní a antropomorfní figurky a také výrobky z podivnými symboly. A jedním z těchto prvků ze symboly jsou ony zmíněné kamenné kotouče.
Otáčivá mapka severní hvězdné oblohy?
Když jsem je spatřil, upoutalo mne, že v jejich středu se nalézá otvor. To mne přivádí k názoru, že jde o věc, která měla sloužit k otáčení. Ale co ty symboly? Když jsem spatřil ten kotouč, jenž je na obrázku zobrazený vlevo, nemohl jsem se ubránit pocitu, že mi ty obrázky něco připomínají. A to vyobrazení souhvězdí kolem severního pólu. V jeho spodní části těsně pod otvorem se nalézá symbol, který se značným způsobem podobá zobrazení souhvězdí Kasiopey. Hned vedle něj vpravo máme trojúhelník představující souhvězdí Cefeus a při pravém dolním okraji kotouče je vyobrazení odpovídají severním větvím souhvězdí Labutě, a to přesně tak, jak je to ve skutečnosti. Když půjdeme po pravé části kotouče nahoru, nemůžeme si nevšimnou Draka a nad ním uzavřený obrazec jenž by mohl představovat Velký vůz. Oblouk v levé části kotouče by zas mohl představovat souhvězdí Vozky a ve dvou jemu sousedních obrazcích by se zas mohlo ukrývat souhvězdí Žirafy. Že by tak mohlo jít o jakousi otáčivou mapku severní hvězdné oblohy?
Severní pól před 8 tisíci lety?
Když jsem si výše zmíněný levý kotouč prohlédl pozorněji, našel jsem v jeho horní pravé části ještě jeden symbol představující jakýsi křížek s vynechaným středem. Zprvu jsem si myslel, že by mohlo jít o nějakou velice jasnou hvězdu, například Arkturus. Vzhledem k tomu, že tato hvězda se nalézá více jižněji, tuto možnost jsem nakonec zavrhl. Podle mne je to však označení daleko důležitějšího bodu. Jak známo, tak naše planeta vykonává pohyb precese. To znamená, že jednou cca za 26 tisíc let opíše zemská osa jakýsi kužel a tím pádem i kroužek na hvězdné sféře. Nyní zemská osa směřuje k Polárce. Ale během cyklu precese se severní pól posouvá i k jiným hvězdám. Například k hvězdě Vega v souhvězdí Lyry, kde byl před cca 13 tisíci lety nebo ke hvězdě Thuban v souhvězdí Draka, kde byl před 4 tisíci lety. Pokud si v myšleném kroužku na hvězdné sféře představíme, kde měl být před 7-8 tisící lety, v období kultury Vinca, dostaneme se zhruba do oblasti mezi Draka, Herkula, Honáka a Velký Vůz, tj. do pozice, kterou vymezuje právě zmíněný křížek.
Jižní hvězdná obloha?
Nyní jsme se zabývali jen levým vyobrazením. Co by však analogicky řečeno mohlo znamenat obdobné vyzrazení vpravo? Jeho fotografii jsem navíc nalezl přímo na internetu, a tak ji přikládám. Když jsem ho spatřil a podíval se na něj stejně jako na ten předešlý, málem jsem ani nedutal. První co mne upoutalo byl symbol jakéhosi nafouklého trojúhelníku s křížkem uprostřed. Vypadalo by tam snad případné označení souhvězdí „Kentaura“ a „Jižního kříže“ jinak? Kdo zná jižní hvězdnou oblohu, ví, že tyto dvě souhvězdí jsou vůči sobě umístěny přesně takto. V levé části disku je trojúhelník, který přesně svojí polohou i tvarem vůči předešlému symbolu odpovídá souhvězdí „Malého vodního hada“, což je ve skutečnosti na obloze také trojúhelník hvězd. Mezi těmito dvěma symboly se na disku vyskytuje další vytvořený ze dvou trojúhelníků. Ten odpovídá souhvězdí „Loďě Argo“, které současní astronomové rozdělují na tři části. Část „Plachty odpovídá svojí polohou naprosto přesně jak svým natočením, tak svojí polohou vůči „Kentaurovi“ i „Malému vodnímu hadovi. Horní trojúhelník zas odpovídá pozici nejjasnějších hvězd souhvězdí „Lodní záď“ a „Lodní kýl“, dvou zbývajících částí „Lodě Argo“. Nalézt lze i obdoby dalších souhvězdí jižní oblohy, a to například Tukana, Páva nebo Zajíce a další.
Jak o ní věděli?
Chtěl bych jen připomenout, že se ohledně kultury Vinca jednalo o pravěkou neolitickou kulturu. V případě, že by na obou discích byla skutečně znázorněna hvězdná obloha, ptám se, odkud primitivní lidi obývající Evropu znali souhvězdí jižní oblohy, které jsou zde trvale nepozorovatelné? Pravda, je sice možné, že právě precese zemské osy vykonala své. Tehdy například bylo souhvězdí Kentaura cca o 30 stupňů severněji a tudíž v jižní Evropě bylo lépe pozorovatelné. Ale jiná souhvězdí jako například „Malý vodní had“nebo „Tukan“ zas bylo blíž jižního pólu, než je tomu dnes. Pokud by se má hypotéza tohoto řešení kamenné záhady kultury „Vinca“ potvrdila, je možné, aby tyto lidi z doby pravěku vykonávali tak daleké a náročné cesty přes moře na jih a nebo se k zobrazení jižní oblohy dostali ještě jiným nám dosud neznámým způsobem?
Zdroje:
Dona K. Habeck R.: Zakázaná archeologie, Dialog, Liberec, 2008
Wikipedie
Použité obrázky: Dona K. Habeck R.: Zakázaná archeologie, Dialog, Liberec, 2008
Wikipedie
http://www.europeanvirtualmuseum.net/virtual_museum/prototipo_en.asp?Type=4&Number=24&lingua=en
Související články
Rubrika archeoastronautika
