Že by poselství boha Baala?

Záhady doprovázejí lidstvo odnepaměti. A setkáváme se s nimi navíc po celém světě. Dnešní výlet nás zavede do Sýrie a do Libanonu, kde se nalézají dvě velice pozoruhodná místa, na která bych čtenáře svého blogu rád upozornil.

Když jsem si pročítal knížku Michaela Hesemanna „Tajná věc UFO“ narazil jsem tam na straně 195 na zajímavé svědectví z roku 268 n.l., které zaznamenal italský historik Alberto Fenogilo.: „dvě velké ohnivé koule, které rotovaly těsně u sebe a najednou se oddělily a při tom kolem sebe metaly dlouhé světelné blesky. Jedna z koulí, jako by sama cítila, že je v nebezpečí, sestoupila a bleskovou rychlostí přeletěla město, takže teplota náhle stoupla a mnohé palmy uschly. Boj nějaký čas pokračoval stíháním a střílením blesků, až se jedna koule přeměnila v mohutný mrak, z něhož do písku padaly kameny a kusy zničeného objektu., zatímco druhá koule zmizela vysoko na obloze.“ Tato událost se dle výše zmíněného autora odehrála ve starověkém městě Palmýra v dnešní Sýrii. Tehdy to však byla součást rozsáhlé Římské říše. Co se to však vlastně odehrálo nad tímto městem? Že by srážka meteoritů? Nebo kulových blesků? Ani jedno mi moc nesedí. Že by se jednalo o dávné pozorování jevu, kterému dnes říkáme UFO?

Zkusme se tedy podívat na toto město více z blízka. Palmýra byla původně oáza v poušti. Ale díky svému umístění na Hedvábné stezce se z ní postupně stalo významné obchodní středisko. Jeho současný název pochází z řečtiny, původně se toto místo nazývalo „Tadmor“. Podle Bible město založil král Šalamoun. Podle nejstarší dochované zprávy pochází město z období cca 1800 před n.l.

Nejvýznamnější stavbou v Palmýře je nejspíš mohutný Belův chrám. Jeho rozměry jsou téměř čtvercové, měří 205 x 210 m. To znamená, že jeho velikost je jen o málo menší, než jsou rozměry dvou největších pyramid v egyptské Gíze. Chrám pochází z 1. století našeho letopočtu a jedná se o typický antický chrám, jehož centrum tvoří typická budova ze sloupovím.

Další významnou stavbou je Velká kolonáda, což je 1,2 km dlouhá ulice, kterou původně lemovalo sloupoví se 375 sloupy. V dnešních dnech jich stojí již jen 150. Ale sloupoví, které měří přes kilometr musela být úchvatná stavba.

Samozřejmě to není všechno. Neměli bychom zapomenout ani na Triumfální bránu, Nebův Chrám, Diokleciánovy lázně, divadlo či Údolí hrobek, kde jsou hrobky vytesané do skal. Palmýra je tak jedním z nejzachovalejších starověkých míst v Přední Asii. Hlavní chrám, jak už jsem se zmínil, je zasvěcen zdejšímu bohu Belovi, což je defacto zdejší obdoba o něco známějšího boha Baala.    

A jak známo tomuto předoasijskému bohu je zasvěcena ještě jiná známá starověká památka. Přesuneme se jen do sousedního Libanonu. Zde asi 70 km severovýchodně od Beirutu leží město Baalbek a v něm známá Baalbecká terasa. Římané na ni v 1. století našeho letopočtu postavili obdobně jako v Palmýře chrám a zasvětili svému bohu Ju

piterovi. Ovšem terasa, na které stojí, je starší a pochází z předdřímské doby. Ovšem kameny, ze kterých se skládá, ty ovšem stojí za to. Největší z nich mají rozměry cca 20 x 4 x 5 m a jejich váha je odhadována na téměř 1000 tun. S takovýmito kamennými giganty by měly co dělat i moderní jeřáby. A co ve starověku? A přece se terasu podařilo vybudovat. Stojí tam a lidé nad ní žasnou. Když jsem si jí nalezl na googlmapě, zarazilo mne však ještě něco. Celá terasa má určitý tvar! seshora vypadá jako obraz nějaké postavy. Na západě, kde se nalézá Jupiterův chrám, jsou vlastně znázorněny nohy oné bytosti, uprostřed na Velkém nádvoří je trup a na východě, na Hexagonálním nádvoří, to je hlava a navíc pokryta jakousi čepicí.

K čemu Baalbecká terasa sloužila dřív, než se zde postavil Jupiterův chrám, to nevíme. Je však známá hypotéza ruského vědce M. Agresta, který přišel s tím, že by mohlo jít o terasu, kterou zhotovili mimozemští návštěvníci a která je vhodná k mezipřistání menších kosmických raket při průzkumu naší sluneční soustavy. Co na ní bude, to už nechám posoudit čtenáře.

Když jsem si pak na Gogole mapě spojil obě výše zmíněná místa, zjistil jsem další podivuhodnou zajímavost. Osa Baalbecké terasy ukazuje zhruba ve směru Palmýry. Měly tedy obě tato místo spolu společného něco trochu víc, než jen boha Baala?  

Zdroje a doporučená

literatura

http://cestyapamatky.cz/cesty/syrie-2009/=2008011001

http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2008011001

Hesemann M.: Tajná věc UFO - I. Díl, Etna, Praha, 1994

wikipedie

foto: www.flickr.com

www.google.com/maps

Související články v rubrice archeoastronautika