Mohla náboženství vzniknout nikoliv z kontaktu s nejvyšší bytostí, ale z kontaktů s mimozemskými civilizacemi, u kterých dávní lidé nepochopili jejich podstatu, a tak považovali je za božstvo?
Pokud jste viděli film z roku 1970 na motivy Ericha von Dänikena „Vzpomínky na budoucnost“ (např.: https://www.youtube.com/watch?v=XvT3TprzKgQ mezi 7. a 9. minutou ), jistě jste tam zaznamenali zajímavou myšlenku ruských vědců Kazanceva a Zajceva, že většina náboženství mohla vzniknout jako cargokult, čili jako nepochopení vyšší kultury a její technologie, která na primitivní lidi působí jako božská. Pokud jste věřící nějakého náboženství, možná vám zatrnulo. Že by náboženství nevznikala na popud nejvyšší bytosti čili Boha, ale jen kvůli nějaké nám nadřazené a nepochopené mimozemské kultuře? Možná to tak bylo, možná ne. Ale ruku na srdce. Proč by to tak nemohlo být? Vždyť podobná myšlenka zazněla i ve známém francouzském animovaném seriálu „Byl jednou jeden vesmír“, kde v jednom díle přistáli lidé na planetě obydlené primitivními bytostmi a tamní bytosti je pro jejich technickou vyspělost začaly považovat za božstva. Když jsem tento díl viděl, chtíc nectích, jsem si vzpomněl na Kazanceva, Zajceva, Dänikena a další archeoastronautické badatele. Že by se jejich hypotézy už konečně začaly brát vážně i v populárně naučných dokumentech pro děti?
A co, kdyby to obdobně proběhlo i tady na Zemi? Podívejme se na prvky jednotlivých světových náboženství a zkusme se zamyslet, které ty jejich zázraky a záhady by mohly nahrávat právě cargokultové archeoastronuatické hypotéze o původu náboženství.
(Nebudu to vypisovat dopodrobna, protože o tom jsem o těchto záhadách psal už mnohokrát. Ale přidám odkazy na svoje články, které se touto problematikou zabývají):
A tak bychom mohli pokračovat dál. Takto jsem projel známá náboženství a mytologie. Zda to vše nahrává archeoastronautické hypotéze, to už nechám na vás. Ale já si myslím, že ano. Přesto jsem ale v jednom z těchto náboženství nalezl něco, co ho od těch ostatních dost odlišuje. Mám na mysli křesťanství. Zatímco, většinu toho záhadného, o čem jsem se zmínil u jiných náboženstvích, by šlo přiřadit k nějaké moderní technologii nebo ke klasickému únosu mimozemšťany, tak s novozákonními zázraky a podivuhodnostmi, které údajně činil Ježíš Kristus, to podle mne tak jednoduché není. K většině toho se ještě naše civilizace ještě nijak nedopracovala a dokonce ani nepřiblížila. Zatím neumíme ani neposkvrněné početí. Neumíme zatím ani léčit nemoci tak rychle a zázračně, jak to dokázal Kristus. Ani vzkřísit mrtvé typu Lazara. Samostatnou kapitolou je zmrtvýchvstání. Zatímco mnozí budou namítat, že smrt po ukřižování nemůže přijít za tak krátkou dobu, jako se to stalo u Krista (a že by tedy byl jen v bezvědomí). Jenže nesmíme zapomenout, že mu byl také probodnut bok, čím mu byla smrt urychlena. Ale i přesto z mrtvých vstal. A navíc tu máme i událost, která se spíš, než k technické interpretaci skutečně více hodí k té náboženské duchovní. Tzv. „Proměnění Páně“. Je to událost, o které se zmiňují hned tři evangelia. Markovo, Matoušovo a Lukášovo. Čím je zajímavá? Tím, že se tehdy Ježíš Kristus na hoře Tábor, a to za přítomnosti svědků, apoštolů, Petra, Jakuba a Jana, setkal s Mojžíšem a Eliášem. Přičemž Mojžíš byl v té době již prokazatelně zemřelým člověkem (Eliáš podle Starého zákona vstoupil na nebe). A i mnoho dalších Kristových zázraků dodnes není technologicky vyřešeno, jak by se to dalo nějak provést s moderní technologií. V každém případě mi to připadá, že ze všech zmíněných pozemských náboženství bude nejspíš křesťanství to Bohu a duchovnu nejbližší.
Související články:
