Ve vzdálenosti 40 světelných let se nalézá malá, oproti našemu Slunci chladná hvězda TRAPPIST-1. Ale zřejmě ji obíhají dvě až tři planety v obyvatelné zóně. Takováto zpráva mě vždy velice potěší.
TRAPPIST
-1 se nalézá ve vzdálenosti 40 světelných let v souhvězdí Vodnáře. Její poloměr a hmotnost je v porovnání s naším Sluncem asi desetinná. A s tím, co vyzáří do prostoru, je to obdobné. Je to, 0,05 procent energie, co naše Slunce. A jeho povrchová teplota? Ta je 2500 Kelvinů, což je spodní hranice červených trpaslíků. Tedy, pokud se tedy ještě tyto hvězdy dají takto označit. Takovéto chladné hvězdy by tedy možnou obyvatelnou oblast, kde by se mohla vyskytovat voda v tekutém stavu, měly mít někde hodně blízko u sebe.
A shodou okolností astronomové pomocí dalekohledu TRAPPIST, který v Chile provozuje Švýcarsko a Belgie objevili minimálně 2 - 3 planety o velikosti naší Země, které ji obkružují a nacházejí se v její možné zóně života. Sledování hvězdy a možných transitů planet přes ní trvalo celý podzim roku 2015 a přineslo následující výsledky.
Nejblíže svojí centrální hvězdu obíhá planeta TRAPPIST-1b. Má poloměr 1,1 Země a jeden její oběh kolem hvězdy trvá 1,5 dne. Její rovnovážná teplota by měla být kolem 30 stupňů Celsia.
Druhá by měla být TRAPPIST-1c, která je rovněž co do velikosti srovnatelná s naší Zemí. Jeden její oběh trvá 2,5 dne. Její rovnovážná teplota by měla být cca minus třicet stupňů Celsia. Teď si asi řeknete. Třicet stupňů pod nulou, to by to tam bylo asi jak na Sibiři. Ale víte to, že kdyby naše Země neměla atmosféru, byla by na ní rovnovážná teplota o cca 33 stupňů nižší? Co z toho vplývá. Pokud by TRAPPIST-1c měl obdobnou atmosféru, jako Země, pravděpodobně bychom se tam dostali někam k nule.
A navíc je v této soustavě minimálně ještě jedna o něco vzdálenější a též obdobně velká planeta. Nebo možná i dvě. Ale to vědci ještě přesně nemají propočtené. Můžou i ty být v případné zóně života? Už jsem se zmínil že přítomnost atmosféry dělá hodně. Je to jako se skleníkovým efektem. Čím hustší atmosféra, tím se zvedá průměrná teplota na planetě. Například takový Mars má oproti Zemi svojí atmosféru velice řídkou a tlak je tam přibližně stokrát nižší než tady. Teplota tam může klesnout až k minus 130 stupňům Celsia. Ale představte si, že i tam se může v době marsovského léta tu a tam stát to, že teplota v rovníkových oblastech může dosáhnout až na Mars neuvěřitelných 20 stupňů Celsia! Kolik by to asi bylo, kdyby tam atmosféra byla obdobná jako zde na Zemi? Jistě podstatně víc, což by určitě bylo i tzv. na tričko s krátkým rukávem. A totéž by se přeci mohlo dít kdekoliv ve vesmíru.
Skutečnost zde kalí pouze jedna věc. Zdejší planety pravděpodobně budou mít ke svojí hvězdě vázanou rotaci, a tudíž k ní nastavovat stále jednu stranu. O tom, jak je to s možným výskytem života na tělesech, kde na jedné straně je neustálé světlo a na druhé neustálá tma a mráz, se vědci přou. Ale já si myslím, že na těchto tělesech někde příhodné místo pro život nejspíš bude.
Osobně si přeji, aby naše věda dostala konečný důkaz o životě mimo naší Zemi co nejdříve, protože poznání, že ve vesmíru nejsme jediní, je jedno z mých největších životních přání. Jsem totiž přesvědčen, že toto poznání posune vnímání pozice člověka ve vesmíru o pořádný kus dopředu tím správným směrem. Lidstvo se na sebe přestane dívat jako na něco výjimečného, ale naopak na něco, co je ve vesmíru naprosto běžné.
Zdroj:
http://www.exoplanety.cz/2016/05/02/objevili-tri-obyvatelne-planety-u-extremne-male-a-chladne-hvezdy
http://www.scienceworld.cz/aktuality/obyvatelne-planety-by-mely-mit-rovnovaznou-teplotu-pod-bodem-mrazu-6247
http://tema.novinky.cz/mars
Související články:
Rubrika: Vesmír a život v něm
