Skalní reliéfy Václava Levého na Kokořínsku v sobě ukrývají podivné záhady. Z nichž tu nejpodivnější v sobě ukrývají nejznámější "Čertovy hlavy" nad Želízy. Inspiroval se jimi jeho autor v pozorování UFO?
Václav Levý se narodil v roce 1820 v Nebřezinách u Plas jako syn zdejšího obuvníka. Sochařský a řezbářský talent se u něj projevoval už od dětství. V roce 1844 se stává kuchařem na zámku v Liběchově. Na podnět zdejšího knihovníka a satirického básníka Matouše Klácela vytváří reliéfní výzdobu zdejší pískovcové jeskyně. To podnítilo majitele zdejšího zámku Antonína Veitha, že ho poslal do Mnichova na studium k uznávanému sochaři Ludwigu Schwanthalerovi. Když se v roce 1849 vrátil, tak o rok později pokračuje s výzdobou Klácelky a naproti ní vytesává tzv. „Blaník“, což jsou motivy z českých dějin, například Jan Žižka, Prokop Holý, Zdeněk Zásmucký a nebo trpaslíci kovající zbraně blanickým rytířům. V roce 1854 odjíždí do Říma, kde zažije nejplodnější část svého života. Vytvoří zde asi tucet plastik a řadu reliéfů, které zaujaly i tehdejšího Papeže Pia IX. V roce 1967 se kvůli zdravotním problémům vrací zpět domů, kde se například stává učitelem Josefa Myslbeka, s nímž pak vytvoří další díla. Levý zemřel v roce 1870 a pochován je na Vyšehradě. Ve skálách v okolí Liběchova po sobě zanechal i další díla, o kterých se také zmíním.
Před třemi roky jsem se na konci prázdnin vydal na výlet k Liběchovu, abych si prošel slavné skalní reliéfy. Svému výletu jsem tehdy věnoval na svém blogu reportáž "Pěší výlet po stopách sochaře Levého" (viz http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=361718). Asi měsíc po té, co jsem tento výlet absolvoval a tři týdny po jeho zveřejnění na blogu šel v Českém rozhlase zajímavý díl Toulek českou minulostí. A ten byl věnován právě sochaři Václavu Levému. A z toho se mohli posluchači dozvědět jednu záhadnou příhodu z mládí, která se Levému stala, když dělal na zámku v Liběchově kuchaře.
Událost se stala jednou v podvečer, když se šel Levý projít do skal v okolí Želíz. Náhle ho prý ze shora oslnilo podivné světlo. Mladík se prodíral houštím, aby si celou věc lépe prohlédl. A na pasece tam spatřil jakési oblé těleso s otáčejícími se koly a nad ním křišťálově čistou záři. U objektu stály i jakési obří postavy. Byly obludného vzezření. Tak moc se mu vryly do mysli, že si Levý usmyslel, že jejich podobu vtiskne do blízkých skal. Toto kamenné svědectví Levého o blízkém setkání třetího druhu ze 40. let 19. století tu stojí dodnes. Během času se pro ně vžilo označení "Čertovy hlavy" a posloužily i jako kulisy k mnoha filmům a pohádkám. (viz http://m.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/premieru-poslouchejte-v-nedeli-6-rijna--1261935)
A co ty další výtvory Václava Levého ve zdejších skálách? Například jeskyně Klácelka, Harfenice, kaple sv. Máří Magdalény, Had nebo Sfinga. Také v sobě mají nějakou záhadu. Možná jo. Zkusil jsem si totiž tato místa najít na mapě. A co jsem zjistil? Že Čertovy hlavy, Harfenice a skalní reliéf Had se nalézají na jedné přímce. A ta zde není kupodivu jediná. Druhou linii, která vede téměř severojižním směrem, vytvoří skalní reliéfy Had a Sfinga a společně s nimi i kaple sv. Máří Magdalény. A aby tomu nebylo málo, tak pokud spojíme kapli sv. Máří Magdalény s Klácelkou, dostaneme rovnoběžnou linii s tou prvně jmenovanou.
Zkrátka a dobře sochař Václav Levý po sobě zanechal nejen úžasné sochařské dílo, ale i záhadné prvky a svědectví, které zaujmou i záhadology.
Použité zdroje: http://m.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/premieru-poslouchejte-v-nedeli-6-rijna--1261935, https://cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Levý, http://www.mapy.cz
Foto: Libor Čermák
