Dnes je to přesně 20 let od úmrtí spisovatele Jaroslava Foglara. Proto tento článek věnuji jeho poslednímu románu "Modrá rokle". A našel jsem v ní i souvislosti s jiným českým velikánem, a to záhadologem Ivanem Mackerlem.
Skautský spisovatel Jaroslav Foglar, přezdívkou Jestřáb, zemřel právě před dvaceti lety, 23. ledna 1999, ve věku 91 let. Proto jsem se rozhodl, že tento dnešní blog věnuji jeho poslednímu románu "Modrá rokle". Tato knížka vznikala tak trošku zvláštním způsobem. Již na začátku 80. let už měl Jestřáb rozpracovaný příběh "Modrá hlína", a ten v roce 1983 výtvarně zpracoval do komiksu výtvarník Kája Saudek. I když tehdejší úřady bránily jeho vydání, tak tento komiks vyšel v roce 1984 v omezeném nákladu 1000 ks Českou speleologickou společností. O tři roky později v roce 1987 vyšlo pokračování příběhu "Ztracený kamarád". V roce 1990 a 1991 vzniklo třetí komiksové pokračování "Jeskyně Saturn". To nejprve vycházelo na pokračování v příloze Svobodného slova "Slovíčko" a v roce 1991 vyšlo v sešitovém pokračování v nakladatelství Zlatý Kůň. V témže roce se Jestřáb rozhodl, že tento původně komiksový příběh zpracuje jako knižní román. Ten pak vyšel v nakladatelství Olympia v roce 1994. Avšak o rok později vyšlo druhé vydání, které na rozdíl od toho prvního obsahuje ještě další čtyři kapitoly o táboře klubu Saturn. Jak Foglar na závěr konečné 55. kapitoly píše, knížku dopsal 19. února 1995. Tedy zhruba čtyři roky před svojí smrtí.
Knížka vypráví o skupině chlapců z klubu Saturn, která nejprve za městem najde starý opuštěný lom na vápenec, v jejich štolách se nalézá jakási modrá hlína, ze které tam chlapci postaví městečko. Poté se vydají dál do kraje, kde objeví místo se zatopeným vápencovým lomem, kterému říkají "Modré jezírko". Tady se později seznámí s hochem Viktorem, jenž hledá svého kamaráda, o něhož se bojí, že se tu utopil. Společně tu pak objevují krasovou jeskyni pojmenovanou Saturn.
To je můj zkrácený popis děje knížky, při jejíž četbě si člověk představí taková místa, jako jsou například Koněpruské jeskyně (jednu z jeskyní objevil třináctiletý chlapec), lom Alkazar u Srbska, lomy Amerika u Mořiny nebo místa v Moravském krasu. A kromě dobrodružství v přírodě i ve městě se mi líbí, i to, že se Jaroslav Foglar v knížce zmínil i o dalších dobrodružných sportech, jako je bruslení nebo kolo, což jistě ocení i dnešní společnost, ve které většina dětí ve volném čase už téměř nechodí ven.
A pak tam také několikrát padla zmínka i o zmizelé výpravě plukovníka Percyho Harrisona Fawcetta, která se v roce 1925 ztratila v brazilské džungli při hledání ztraceného města v Mato Grosso. A tady jsem si na něco vzpomněl. Po stopách této výpravy se v roce 2009 vydala česká expedice pod vedením, spisovatele, cestovatele a záhadologa Ivana Mackerleho, se kterým jsem dokonce měl tu čest se několikrát osobně setkat na nejrůznějších záhadologických setkáních. Tato jeho výprava se naštěstí neztratila. Navštívila v brazilské džungli řadu jeskyní, o nichž se tam vypráví, že vedou do jakési podzemní říše. Tu sice nenalezli, ale za to v jeskyních narazili na prehistorické rytiny, které zdokumentovali. S podrobnosti o Mackerleho výpravě se můžete seznámit na odkazu http://www.mackerle.cz/expedice/jizni-amerika/brazilie/expedice-brazilie nebo v jim natočeném filmovém dokumentu "Mato Grosso - brána do neznáma" (viz http://www.bushmanfilm.com/mato-grosso-brana-do-neznama/)
Jenže já, když jsem se zamyslel, narazil jsem ještě na další souvislosti mezi Foglarovou Modrou roklí a výpravou Ivana Mackerleho do Mato Grosso. Ivan Mackerle za svůj život podnikl mnoho expedic za záhadami (Nan Madol, poušť Gobi, Madagaskar, Indie, Údolí smrti na Sibiři, atd.). Ale byla to právě výprava po stopách Percyho Harrisona Fawcetta, která byla jeho poslední. A shodou okolností se konala též čtyři roky před jeho náhlým úmrtím v lednu 2013. A tak stejně jako Jestřáb, tak I. Mackerle zemřel v lednu. Jeskyně, plukovník Fawcett v poslední expedici/knížce, čtyři roky před úmrtím v lednu. Jsou to jen náhody?
A není také jistě bez zajímavosti, že to byly právě mimo jiné i knížky Jaroslava Foglara, které Ivana Mackerleho inspirovali k jeho dobrodružným výpravám za záhadami. Jak je na jeho webových stránkách uvedeno: „V dětství ho odchovaly dobrodružné knihy Jaroslava Foglara a časopisy Vpřed a Junák, které si však musel půjčovat tajně. Tehdejší komunistický režim je totiž zakazoval. Přesto po vzoru Rychlých šípů založil s kamarády klub Svorná šestka a hledali klukovská dobrodružství.“ Více zde: http://www.mackerle.cz/
Zdroj: Foglar J.: Modrá rokle, Olympia, Praha, 2004
http://foglarweb.deg.cz/clanky.php?id=48
odkazy uvedené v článku
