Že Egypt je nevyčerpatelným zdrojem záhad a zajímavostí, o tom svědčí i to, co víme o královně Hatšepsut. A vlastně i o Údolí králů, kde byla jako jedna z prvních pohřbená.
To, že na egyptském trůně vládlo i několik žen – faraónek, je známé. Ať už je to Sobekneferu z 12. dynastie, Nefrerneferuaten z 18. dynastie nebo Twosret z 19. dynastie, ty nejznámější jsou hlavně dvě. Jednak poslední egyptská panovnice Kleopatra a pak Hatšepsut.
Hatšepsut byla panovnicí 18. dynastie a v Egyptě vládla v první polovině 15. století před naším letopočtem. Jeho otec byl Thutmose I., jenž byl zřejmě prvním králem, který si postavil hrobku v Údolí králů. Jeho nástupcem se pak stal syn Thutmose II., jenž byl zároveň nevlastním bratrem i manželem Hatšepsut. Jenže Thutmose II. předčasně umírá a k moci by se měl tak dostat jeho syn Thutmose III., kterého otec zplodil s ženou ze svého harému. Jenže ten byl v době úmrtí svého otce ještě příliš malý na to, aby se mohl stát faraónem. A tak Egyptu mezitím vládla Hatšepsut. I když ta později udělila Thutmoseovi III., titul spoluvladaře, ve skutečnosti i pak vládla sama. Thutmose III se jí pak za to odvděčil tím, že když po 22leté vládě zemřela, nechal zničit všechny sochy, které ji zpodobňovaly a nápisy s jejím jménem, aby se na ní zapomnělo.
Jenomže ono se na ní až tak nezapomnělo. A tak bych rád připomněl některé zajímavosti. Například v chrámu v Karnaku poblíž Luxoru nechala vztyčit hned dva vysoké obelisky. Ten, který dosud stojí, má výšku 28,6 metrů a hmotnost neuvěřitelných 343 tun! Pyramidiony obelisků byly zhotoveny z elektra, což je slitina zlata a stříbra (viz Záhady egyptských obelisků).
Asi největší stavební počin byl její mohutný zádušní chrám, který je postaven na třech terasách a částečně je zapuštěn i do skály přiléhajícího horského masivu. Je postaven tak, aby k němu ukazovala osa již zmíněného chrámu v Karnaku.
A nyní se vydejme po této linii dále na severozápad. Překonejme horský masiv, do kterého je chrám zapuštěn. A schválně se podívejme, kam se dostaneme. Přeci do samotného Údolí králů.
V současné době je známo asi přes šedesát hrobek králů, které se zde nalézají. Byly vyhloubeny do skal a vedou k nim mnoho desítek metrů hluboké chodby. A je to právě hrobka královny Hatšepsut, která je ze svojí hloubkou 97 metrů pod povrchem právě jednou z těch nejhlubších. A tak se mi tady nabízí souvislost s pyramidami 4. dynastie. Vždyť i tyto stavby začínaly jako monstrózní díla a postupně se výška i objem těch dalších snižovaly. Je snad mezi těmito dvěma typy hrobek egyptských panovníků nějaká souvislost?
Ovšem, co je podle mne jednou z dalších největších záhad hrobek v Údolí králů? Protože u mnohých z nich i při své hloubce a náročným nástěnným kresbám, není na jejich stropě nejsou stopy sazí, nemohly být zhotoveny za svitu olejových lamp, pochodní ani dalších dým vydávající světlech. Ve filmu Erich von Däniken-„Vzpomínky na budoucnost“ můžeme takto navštívit v čase zhruba 31 minut a 30 sekund navštívit právě hrobku Thutmose II., o kterém jsem se zmínil, že to byl manžel Hatšepsut. A právě na této hrobce je ve filmu prezentována tato „bezsazová záhada“. Uvádí se, že jeho hrobka má hloubku 91 metrů. A že vědci soudí, že tady místo ohně musela být osvětlena jakousi soustavou zrcadel. To je však evidentně nesmysl. Jak se zmiňují ve filmu, tak stříbrná zrcadla té doby odrážela jen 40 procent světla. Takže pokud první zrcadlo odrazí jen 40 procent světla, tak u druhého jsme na 16 procentech světla , u třetího na 6,4 procentech světla už jen na 2,5 procentech světla, což už je prakticky tma. Takže zřejmě se to tu muselo osvěcovat ještě nějak jinak.
To je panečku historických záhad! A myslím si, že je to dobře. Protože jsou to právě záhady, které asi nejvíc budí v lidech zájem o starověký Egypt.
Související články:
v rubrice archeoastronautika
