Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Záhady Diovy sochy v Olympii

Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba Diova socha v Olympii?

Antický sochař Feidiás byl úžasný umělec. Žil v letech 490 – 430 před naším letopočtem. Za svého života vytvořil několik výjimečných prací, z nichž vynikají hlavně dvě, jež byly zhotoveny tzv. „chryselefantinovou technikou“. Základ takovýchto soch tvoří dřevěné těleso či kostra, na kterou se pak nanáší vrstvy slonoviny a zlata. Pro nás je velkou škodou, že ani jedna z těchto soch se do současnosti nedochovala. Ale víme, že existovaly. První sochou tohoto druhu byla 12 metrů vysoká bohyně Athéna, která byla vytvořena pro chrám Parthenón na Akropoli v Athénách. Ta údajně stála na pravé noze a tu levou prý měla lehce pokrčenou. Na hlavě měla antickou přilbu. Pravou ruku měla opřenou o sloupek, na níž byla bohyně vítězství Niké. V levé ruce pak měla kopí a štít, u něhož se plazil had. Kromě velkého množství slonoviny na ní bylo použito údajně celkem 44 talentů čistého zlata, což odpovídá váze 1,15 tuny. Její reprodukce se nachází v současné době v americkém Nashville (viz obrázek), takže se tam můžeme podívat, jak asi tato socha vypadala, a to včetně rozměrů. Když Feidiás tuto sochu dokončil, vydal se na Peloponéský poloostrov, do Olympie, aby zde vytvořil ještě velkolepější dílo, a to tak výjimečné, že se do historie zapíše jako jeden ze sedmi divů světa.

 

Není bez zajímavosti, že právě zde se konaly roku 776 před naším letopočtem první olympijské hry, které se pak opakovaly každé čtyři roky. A tady mělo stát i jeho vrcholné dílo. Předlohou se tentokrát stal hlavní olympský bůh Zeus. I ten byl umístěn do velkolepého antického chrámu. Seděl zde na mohutném trůnu z ebenového dřeva. Celé dílo bylo vysoké zhruba 13 metrů. Ovšem kdyby Zeus ze svého trůnu vstal, vzpřímený by měřil dokonce 18 metrů! Vytvořený byl stejnou technikou jako předešlá socha. Tělo měl ze slonoviny. Jeho plášť, vousy a vlasy s olivovým věncem byly vytvořeny s čistého zlata. Navíc byl ještě vykládán drahokamy. V levé ruce držel berlu rozhodčích olympiády, na níž seděl orel. V pravé ruce měl pak sochu bohyně vítězství Niké. Samozřejmě to muselo být ještě impozantnější dílo než předchozí socha Athény. Stavba pak byla dokončena kolem roku 435 před naším letopočtem.

 

Bohužel se mi nikde nepodařilo nalézt kolik tak asi celá socha vážila. A tak jsem si pro přehlednost zkusil udělat pár jednoduchých výpočtů. Jak přesně celé dílo vypadalo se lze dnes jen domnívat. Nejrůznějších zobrazení této sochy je mnoho. Jen na internetu jsem nalezl desítky jeho možných kreseb. Známe jen přibližnou výšku cca 13ti, respektive 18ti metrů. Další věci jsem zkusil odhadnout podle zobrazení. Zkusme se nejdříve zamyslet nad samotným trůnem. Předpokládejme, že mohl mít výšku 12-13 metrů. Pravděpodobně měl mohutné opěradlo, sedadlo a čtyři nohy. Jaká by mohla být jeho šířka? Z jeho různých vyobrazení jsem trojčlenkou odvodil šířku i délku zhruba pět metrů a tloušťku dřeva cca jeden metr. A tak zkusme počítat. Kdyby opěradlo trůnu zaobíralo cca polovinu výšky trůnu, vycházel by nám tak jeho objem 30 metrů krychlových (6 x 5 x1). Vzhledem k tomu, že hustota ebenového dřeva je 1000 kg na metr krychlový, dostali bychom jen u pouhého opěradla váhu neuvěřitelných 30 tun! Sedadlo by pak mělo 25 tun (5 x 5 x 1) a čtyři nohy (předpokládejme výšku 6 metrů) by pak měly dohromady 24 tun. Netvrdím, že můj výpočet je správný, ale pokud vše sečteme, dostaneme, že pouhé tyto základní díly Diova trůnu by mohly dohromady vážit až neuvěřitelných 79 tun!

 

A co pak socha samotného Dia? Kdybychom vycházeli ze stejných parametrů a víme, že Zeus by vzpřímeně měřil 18 metrů. Na šířku pak 5 metrů a na délku odhaduji polovičku 2,5 metrů. To by odpovídalo kvádru o celkovém objemu 225 metrů. Když si představíme, že samotný tvar těla nezaujme takovýto objem, buďme skromní a předpokládejme zhruba méně jak polovičku, tedy nějakých cca 100 kubických metrů. Pro zajímavost, hustota slonoviny je zhruba dvakrát větší než hustota ebenového dřeva a hustota zlata dokonce 19krát větší. V každém případě to opět půjde do mnoha tun, jejichž hmotnost bude pravděpodobně přesahovat i váhu trůnu.

A tak se mi při takovýchto rozměrech a hmotnostech, chtě nechtě, vybavuje otázka: Jak to bylo s transportem sochy? Feidiás tento problém neřešil. Ten měl svojí dílnu hned tady v Olympii. Postavil ji tak zde a socha tady vydržela stát několik staletí, prakticky celý starověk. Až v roce 394 našeho letopočtu byla kvůli náboženskému ediktu tehdejších římských císařů, jenž nepřipouštěl uctívání pohanských bohů, převezena do Konstantinopole, dnešního Istanbulu. Tam ji pak v roce 475 zničil oheň. A tak se ptám, jak byl tento transport prováděn? Dnes by se tato akce řešila za pomocí jeřábů a moderní techniky, ale tehdy? Pravda, socha mohla být převážena lodí po moři, ale i tak k nejbližšímu mořskému pobřeží je to z Olympie pořád nějakých cca 12 kilometrů vzdušnou čarou. Může se namítnout, že i tam se dá dostat po řece, neboť přes Olympii teče řeka Alfeios, která vede do moře. Ta má však délku nějakých 110 kilometrů. Pro porovnání, dokonce i naše Sázava je více než dvakrát delší (225 km). A vy byste si uměli představit, že by se po Sázavě mělo plavit něco težšího než loďky z vodáky? Já ne. A tak řešení bude nejspíš někde jinde.

A na závěr bych se chtěl zmínit ještě o další záhadě, která se týká jak tohoto divu světa, tak zároveň i Athény, druhé zmíněné Feidiovy sochy. V článku, který jsem věnoval jinému ze sedmi divů světa „Záhady faroského majáku“, jsem se zmínil, že spojnice dvou egyptských divů světa, tedy pyramid a majáku je namířena na řecké Delfy. Je jen náhoda, že právě s Delf je to stejně daleko (cca 120 km) jak do Athén, tak do Olympie? Vznikne nám tak rovnoramenný trojúhelník. Jak je vidět, tak i zde je záhad více než dost.

 

Použité informace včetně použitých fotografií:

wikipedie

Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha, 2002

Použité obrázky: wikipedie, http://www.flickr.com/photos/15791740@N08/1849830462, http://forusrakos.blog.cz/1101/2 , www.google.com/maps

 

Související články:

Záhady faroského majáku

Starověké Řecko z hlediska archeoastronautiky

Rubrika: archeoastronautika

 

Autor: Libor Čermák | středa 30.1.2013 6:05 | karma článku: 22,46 | přečteno: 5377x
  • Další články autora

Libor Čermák

Legenda o Manitouovi a jeho pomocnících

Dnes začíná můj nový seriál ze žánru sci-fi western. „Cesta za tajemnou čelenkou“, kde se budete setkávat s mladým kovbojem Tomem a jeho indiánským kamarádem Tokakuou. A nejen s nimi, ale i se záhadnými a tajuplnými úkazy.

1.1.2023 v 11:51 | Karma: 7,07 | Přečteno: 213x | Poezie a próza

Libor Čermák

Letní Vánoce Páti a Zláti

Dnes na Štědrý den bych sem dal další vánoční pokračování mého cyklisticko - cestovatelského seriálu pro děti a mládež "Páťa a kolo Zláťa". Tentokrát se vydáme do Orlických hor do dělostřeleckých pevností a k pohyblivému betlému.

24.12.2022 v 6:24 | Karma: 10,02 | Přečteno: 131x | Cestování

Libor Čermák

Zásadně vyjmenovávám třináct planet sluneční soustavy. Propadl bych také u dětí?

To byla zase aféra. Jeden z kandidátů na prezidenta před dětmi špatně vyjmenoval planety sluneční soustavy. Kdyby se ale zeptali mně, já bych jim planet vyjmenoval rovnou třináct. A je mi jedno, zda se jim to bude líbit nebo ne.

20.12.2022 v 6:20 | Karma: 34,40 | Přečteno: 1186x | Společnost

Libor Čermák

Záhadné tajemství českých vulkánů

Komorní hůrka, Říp, Bezděz, Zebín a další. To jsou místa, která spojují dvě věci. Jednak to jsou hory sopečného původu a pak se k nim vážou lidové pověsti, které odkazují na skutečný původ těchto hor a předhonily tak i vědce.

6.12.2022 v 9:45 | Karma: 16,37 | Přečteno: 538x | Věda

Libor Čermák

Používal někdo v dávnověku podobné zeměpisné souřadnice jako my?

Zajímavost, která mě v poslední době fascinuje, se nazývá 50. rovnoběžka. U nás v Česku na ni můžeme vysledovat velmi zajímavé archeologické lokality, které se navíc nalézají poblíž křížení s významnými poledníky. Co to?

1.10.2022 v 10:36 | Karma: 22,77 | Přečteno: 1642x | Věda
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron

2. května 2024  13:18

Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...

Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek

2. května 2024  11:51,  aktualizováno  13:15

V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...

POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc

2. května 2024

Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...

Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká

2. května 2024  8:11,  aktualizováno  12:58

Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...

  • Počet článků 2384
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1899x
Věnuji se mnoho aktivitám. Vedu dětské kroužky, (např. turistický oddíl, deskové hry a hlavolamy, modelář, apod). Mnoho let se také zabývám různými záhadami a vesmírem. Také mne zajímá historie, zajímavá místa, turistika, tvorba křížovek do časopisů a mnoho dalšího. Nechci se také smířit s tím, že by pozemský život měl být ve vesmíru něčím ojedinělým.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám