Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba visuté zahrady Semiramidiny v Babylonii?
Tentokrát se vydejme do Bybylonie, dnešního Iráku, na břeh řeky Eufrat. Opět tu máme div světa, ke kterému se vztahuje spousta dosud nevysvětlených záhad. Tou asi nejzákladnější je to, zda vůbec někdy existovaly. Ovšem starověcí učenci tvrdí, že byly skutečné. Prý se jednalo o velkou pyramidální stavbu, jejíž terasy tvořily překrásné zahrady, a to včetně mohutných stromů. Tvrdí to například Diodorus sicilský, Strabon a další. A aby tomu nebylo málo, tak začátkem 20. století objevil německý archeolog Robert Koldewey při vykopávkách na pahorku Kasru velice neobvyklé zbytky klenbových staveb, přesně takových, jak jsou zahrady popisovány.
Po egyptských pyramidách by to měl druhý nejstarší div světa. Zahrady byly postaveny pravděpodobně kolem roku 600 před naším letopočtem králem Nebukadnesarem II. Tento babylonský král je známý i tím, že například vedl válku s judským královstvím, kvůli které byl do Babylonie odveden mimo jiné i biblický prorok Ezechiel. Ten se zde usadil u řeky Chebar v dnešní Sýrii, jež tehdy byla součástí Babylonie. A právě zde měl prorok zažít onu událost, která se stala součástí Starého zákona a kterou mnozí archeoastronautičtí badatelé označují jako dávné setkání s neznámým létajícím strojem (viz Draci jako pradávná pozorování UFO). A právě do tohoto období má spadat i stavba visutých zahrad.
Říká se, že král je nechal postavit pro svojí manželku, královnu Semiramis. Je však jen náhoda, že právě žena tohoto jména je obestřena jedním tajemstvím? Podle pověsti to měla být dcera bohyně Derketo, jež ji počala s obyčejným smrtelníkem. A tak se ptám: pokud můžeme dát na tuto pověst a přitom se dívat na starověké bohy jako na příslušníky nějaké nám nadřazené civilizace, tak zda v případě této ženy nemůže jít o křížence člověka a mimozemšťana? Ony události od řeky Chebar dosvědčují, že se tu v této době možná doopravdy dělo něco, co nezapadá do námi přijímaného obrazu dávného starověku.
Současně se však jednalo i o úžasnou technickou stavbu, jaká neměla ve své době obdoby. Byla postavena na klenbách. Tento jedinečný technologický prvek, byl poprvé v Mezopotámii použit právě zde. Tyto klenby spočívaly na mohutných podstavcích s pálených cihel spojených asfaltem. Vyplněné byly hlínou, takže v nich mohly růst i ty největší stromy. Samostatným fenoménem byl způsob, jak byly tyto zahrady zavlažovány vodou z Eufratu. Údajně při něm byl použit další jedinečný technický vynález, jemuž se později začalo říkat „Archimeduv šroub“. Na wikipedii je tento nástroj popsán takto: „Jde o šikmo uložený šnekový mechanismus v korytě, případně o trubku namotanou kolem šikmo uložené hřídele. Přepravovaná kapalina (nejčastěji voda) je v kapsách tvořených závity držena gravitací a čerpání je prováděno otáčením šneku nebo hřídele.“ Tímto způsobem zde bylo možné mechanicky načerpat až 37 tisíc litrů vody za den. Ta pak stékala dolů hradbách a terasách a tím zavlažovala rostliny v celé zahradě.
Musela to být nádhera. Škoda jen, že ani tato stavba se do současnosti nedochovala. Způsob, jakým zanikly, bohužel znám není. Ale jejich zánik se připisuje zemětřesením ve 2. století před naším letopočtem. Docela by mne hodně zajímalo, jak vypadaly.
I když s něčím podobným se dnes setkat můžeme. Během 20. století totiž došlo ke většímu opětovnému rozšíření zvláštního architektonického prvku, známého jako „střešní zahrady“. A to i například díky rozvoji technologií, izolačních materiálů. Je jen náhoda, že takový asfalt, jenž byl použit při stavbě visutých zahrad, je dnes používán i jako výborná izolace proti vlhkosti? Já osobně střešní zahrady považuji za fenomén budoucnosti. Jsem přesvědčen, že lidé se opět budou chtít i nadále vracet k přírodě a že ona šedá betonová města budou chtít opět co nejvíce zazelenět, a to třeba i takto. A tak jsem rád, že je to právě starověký div světa, jenž se tak stává inspirací stavitelů pro dnešek i zítřek.
Použité informace včetně použitých fotografií:
Wikipedie
Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha, 2002
Použité obrázky: wikipedie
Související články:
Záhady faroského majáku
Záhady Diovy sochy v Olympii
Rubrika: archeoastronautika
