Záhady a zajímavosti Mauzolea v Halikarnássu
Vítejte ve starověkém přístavním městě Halikarnáss, dnešním tureckém městě Bodrum. Jedná se o jedno z vůbec nejstarších měst v Malé Asii. Jeho prvními obyvateli byly v 7. století před naším letopočtem Dórové. Město je zajímavé i tím, že se zde například narodili dva významní antičtí historikové, a to Hérodotos (484 let před naším letopočtem) a Dionýsios z Halikarnassu (54 let před naším letopočtem). Ve 4. století před naším letopočtem se také jednalo o sídelní město a metropoli říše Kárie, což byla jedna z částí Persie. V letech 377-353 ji vládnul perský satrapa Mausólos. Ten se vyznačoval jednak tím, že to byl ctižádostivý a také poměrně dobyvačný panovník. Dobyl například Lycii, Ionii a několik řeckých ostrovů. Vojensky pak podporoval ostrovy Chios, Rhodos a Kós. Aby potvrdil svojí velikost, nechal si v letech 353-350 vystavět velkou monumentální hrobku. Té se podle něj začalo říkat Mauzoleum. Tento název se pak přenesl i na ostatní monumentální hrobky, které byly ve světě postaveny.
Mauzoleum v Halikarnássu nebyla jen hrobka, ale i chrám a pyramida. Byla postavena podle návrhu řeckých architektů Satyra a Pýthea. Základna měla velikost 38,4 krát 32 metrů. I ta byla umístěna na velké terase a nalézala se v ní dvorana se sarkofágem krále Mauzola. Byla postavena z nepálených cihel a obložena mramorem. Na něm byla vybudována další plošina, a to na způsob řeckého chrámu. Chrám obklopovalo celkem 36 iónských sloupů. A na něm byla zbudovaná sedm metrů vysoká střecha ve tvaru stupňovité pyramidy. I ta však měla úplně nahoře plošinu, na které bylo mramorové sousoší tzv. „kvadrigy“ představované koňským čtyřspřežím s kočárem vezoucím Mausóla a jeho ženu Artemísii. V Britském muzeu v Londýně jsou uleženy fragmenty tohoto sousoší, a to včetně mohutného 3,8 metrů vysokého kola. Celkově se stavba tyčila do výšky cca 45 metrů.
Chrám však byl dokončen až po jeho smrti. Zesnulý král byl spálen a jeho popel byl uložen do pohřební hrobky. Samotná budova přetrvala až do 13. století, kdy ji jako většinu jiných divů světa poškodilo zemětřesení. Rhodští rytíři pak ruiny použili jako stavební materiál na stavbu pevnosti. Pozůstatky tohoto divu světa byly objeveny až v 19. století skupinou vědců pod vedením archeologa Charlese Thomase Newtona.
A moje otázka je následná. Jsou i v tomto divu světa nějaké záhady či archeoastronautické zajímavosti? Já jsem jich pár skutečně našel. Tak například, ve dvou divech světa, a to v egyptských pyramidách a Artimidině chrámu v Efesu, jsou dle mého názoru ukryty astronomické vzdálenosti, které starověk podle stávajících názorů nemohl znát. V Egyptských pyramidách je odkaz na vzdálenost Země a Marsu od Slunce a v Artemidině chrámu v Efesu je ve stejném poměru jako u pyramid odkaz na vzdálenost Venuše a Merkuru od Slunce (viz „Záhady Artemidina chrámu v Efesu“). V rozměrech Mauzolea v Halikarnássu jsem objevil hned dvakrát odkaz na střední vzdálenost Měsíce od Země! Podle výpočtů astronomů je střední vzdálenost Měsíce 384 400 km. Pozornému čtenáři jistě neunikla délka základny mauzolea, která činila 38,4 metrů, což je přesně jedna desetimiliontina střední vzdálenosti Země-Měsíc. A ten samý odkaz se dá nalézt v kole sousoší kvadrigy, které, jak se zmiňuji, měřilo 3,8 metrů. Jsou to jen náhody?
A druhou zajímavost jsem nalezl v jeho umístění. Jak jsem se už zmiňoval v článku „Záhady Artemidina chrámu v Efesu“. Tak Efes a Bodrum jsou umístěny na stejném poledníku. Ve stejném článku jsem se dále zmínil, že Efes leží na stejné rovnoběžce jako řecká metropole Athény. V obou případech šlo o duchovní centra starověké antiky. A tak se ptám, zda je pouhá náhoda, že i Halikarnass, tedy sídlo dobyvačného krále Mausóla, leží na stejné zeměpisné šířce, jako druhý nejvýznamnější řecký městský stát – Sparta, tedy ten stát, který proslul jako vojenská mocnost? Opět je mezi sebou dělí celé Egejské moře a půlka Peloponésu.
To ovšem není všechno. V článku „Záhady a zajímavosti kolosu Rhodského“ jsem se zmínil o podivné geometrické síti, ve které jsou Rhodos a Efes stejně vzdálené od ostrova Santorini, poničeného v 17. století před naším letopočtem mohutným výbuchem sopky Thery. Tak si přestavte, že z Halikarnássu je to opět stejně daleko jak na Rhodos, tak k Efesu (cca 100 km)! Je to snad důkaz toho, že významná antická místa nebyla skutečně umísťována nijak náhodně, ale do předem připravené geometrické sítě? Jak psal Erich von Daniken ve svých knížkách, v Řecku se tak skutečně dělo. Stavělo se tak snad i na druhé straně Egejského moře?
Použité prameny:
Wikipedie
Lenková J., Šiška V., Mackerle I., Zeman J.: Velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha, 2002
http://divysveta.webzdarma.cz/mauz.htm
Caselli G.: Divy světa, Vydavatelstvo osveta, Martin, 1991
Použité obrázky: wikipedie, google.com/maps
Související články:
Záhady a zajímavosti kolosu Rhodského
Záhady Artemidina chrámu v Efesu
Záhady a zajímavosti starověkých visutých zahrad
Libor Čermák
Legenda o Manitouovi a jeho pomocnících
Dnes začíná můj nový seriál ze žánru sci-fi western. „Cesta za tajemnou čelenkou“, kde se budete setkávat s mladým kovbojem Tomem a jeho indiánským kamarádem Tokakuou. A nejen s nimi, ale i se záhadnými a tajuplnými úkazy.
Libor Čermák
Letní Vánoce Páti a Zláti
Dnes na Štědrý den bych sem dal další vánoční pokračování mého cyklisticko - cestovatelského seriálu pro děti a mládež "Páťa a kolo Zláťa". Tentokrát se vydáme do Orlických hor do dělostřeleckých pevností a k pohyblivému betlému.
Libor Čermák
Zásadně vyjmenovávám třináct planet sluneční soustavy. Propadl bych také u dětí?
To byla zase aféra. Jeden z kandidátů na prezidenta před dětmi špatně vyjmenoval planety sluneční soustavy. Kdyby se ale zeptali mně, já bych jim planet vyjmenoval rovnou třináct. A je mi jedno, zda se jim to bude líbit nebo ne.
Libor Čermák
Záhadné tajemství českých vulkánů
Komorní hůrka, Říp, Bezděz, Zebín a další. To jsou místa, která spojují dvě věci. Jednak to jsou hory sopečného původu a pak se k nim vážou lidové pověsti, které odkazují na skutečný původ těchto hor a předhonily tak i vědce.
Libor Čermák
Používal někdo v dávnověku podobné zeměpisné souřadnice jako my?
Zajímavost, která mě v poslední době fascinuje, se nazývá 50. rovnoběžka. U nás v Česku na ni můžeme vysledovat velmi zajímavé archeologické lokality, které se navíc nalézají poblíž křížení s významnými poledníky. Co to?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 36 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 36 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
Poslanci mají jednat o změně zákoníku práce, o minimální a zaručené mzdě
Poslanci by měli na mimořádné schůzi začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
- Počet článků 2384
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1899x
Seznam rubrik
- 2. světová válka
- Adventní kalendář 2016
- Adventní kalendář 2018
- Cesta za tajemnou čelenkou
- Dělostřelecká tvrz Libor
- Dovolená 2015 - Broumovsko
- Dovolená 2017 - Chebsko
- Dovolená 2018 - Orlické hory
- Dovolená 2019 Králický Sněžník
- Dovolená Český ráj 2016
- Drážďany 2016
- Hrdinové Čeksasu (seriál)
- Chiranikenovy záhady (seriál)
- Jaroslav Foglar na mém blogu
- Kruhy v obilí - rok 2015
- Kruhy v obilí - rok 2018
- Kruhy v obilí 2017
- Kruhy v obilí rok 2016
- Kruhy v obilí rok 2019
- Páťa a kolo Zláťa (seriál)
- Plitvická jezera 2018
- Vánoční doba 2015 (seriál)
- Velikokoční Jeruzalém 2017
- Velikonoce 2015
- Výročí havárie UFO (seriál)
- Záhady států USA
- Křesťanské záhady a zázraky
- tábornictví a turistika
- záhady
- myšlenky
- výlety a tramping
- Politika a společnost
- stavitelství a architektura
- křížovky, luštěnky, kvízy, log
- Kruhy v obilí - rok 2008
- UFO - případy 2009
- ekologie
- Kruhy v obilí - rok 2009
- Tajemná místa dávné Anglie
- příběhy
- multidimenzionální prostor
- Po stopách trampské historie
- archeoastronautika
- Vesmír a život v něm
- Galerie
- Keltové
- Záhadologické zprávičky 2010
- Kruhy v obilí - rok 2010
- agrosymbolová ohlédnutí
- Kruhy v obilí - rok 2011
- Havárie UFO
- Obrázky z cest
- Kruhy v obilí - rok 2012
- dovolená 2012 Sloupsko
- inline bruslení
- adventní kalendář 2012
- Kruhy v obilí - rok 2013
- 7 divů světa archeoastronautic
- cyklistika
- dovolená 2013 - Jeseníky
- Velikonoce 2014
- Zima a lyžování
- adventní kalendář 2013
- děti, výchova a vzdělávání
- Záhady sluneční soustavy
- Kruhy v obilí - rok 2014
- dovolená 2014 - Chorvatsko
- adventní kalendář 2014
- Inlajnový duch (seriál)
- NE islamizaci Evropy
- NE juvenilní justici
- Záhady starověkého Egypta
- Osobní
- Nezařazené