Asi 10 kilometrů za českými hranicemi leží saská obec Hermannsdorf. Zde se ale zachovala pověst nebo spíš svědectví o jednom zvláštním úkaze. Nejzajímavější je ovšem to, že má své protějšky i u nás.
ilustrační obr.mysteries.com
O knížce „Druhá strana archeologie“, kterou zpracoval Erich von Däniken, jako sborník nejzajímavějších archoastronautických statí nejrůznějších autorů, jsem se už v předešlých článcích několikrát zmiňoval. V této knížce se nalézá i kapitola, jež se jmenuje „Bitva duchů nad Hermannsdorfem – UFO ve středověku, jejíž autorkou je Angelika Jubeltová. Jen bych uvedl, že se nalézáme na německé straně Krušných hor, kousek od města Annaberg-Buchholz. Prakticky vzdušnou čarou cca 10 od našich hranic. A právě tady se v noci z 19. na 20. října 1706 měla odehrát prapodivná událost. Prapodivnější o to, že o ní existuje písemné svědectví, podané svědky tehdejší události královskému úředníkovi v Grünhainu. A ten ho považoval za tolik závažné, že ho předal samotnému saskému a polskému králi Augustovi.
Co se tam tedy ve zmíněný den vlastně stalo? Hlavním svědkem je jistý Benjamin Müller, který se vracel domů z nedalekého Dörfelu. Bylo jasné počasí. Ale najednou se nad ním objevilo něco jako zvláštní mrak, ve tvaru tmavého pruhu, který přirovnal k černé rakvi. Pruh se najednou rozdělil na dvě části, z nichž každá jako by se skládala s mnoha rukou a kopí. Ty se pak mezi sebou střetly a poté odpluly směrem na Čechy. Odtamtud, kam onen mrak odletěl, to znamená z Čech, se najednou po obloze přihnali jakýsi nebeští jezdci. Nejprve byli tři, ovšem pak se objevilo obrovské vojsko, které prý čítalo mnoho tisíc mužů. Bojovníci se postavili proti sobě a začali mezi sebou asi dvouhodinovou bitu. Levý oddíl prý prohrál a pak se vytratil. Pravý, vítězný oddíl se proměnil v tmavý mrak a nebe nabralo krvavě červenou barvu. Svědectví o události potvrdili i další lidé, například řeznický mistr z Elterleinu Hans Bock a jeho švagr Gottfried Engert. I tito svědkové odpřísáhli u soudu v Grünhainu, že celou scénu viděli. (zdroj 1)
Takže máme tu událost, která se z největší pravděpodobností skutečně stala, neboť existovalo více svědků, jenž tuto událost odpřísáhli u královského úředníka a stvrdili svým podpisem. O co se jednalo? Že by o fatamorganu? Těžko. Jednak říjnové počasí v horách asi tento fyzikální jev moc nepodporuje a i kdyby, v tu dobu se v okolí rozhodně žádná taková bitva nekonala. Tak o co tedy šlo?
Pro nás, pro české záhadologické badatele, je kromě samotné záhady podstatná ještě jedna důležitá věc. Ony tajuplné létající objekty totiž měly připlout a odplout ve směru Čechy. Z tohoto důvodu se domnívám, že bychom měli být našim německým kolegům ohledně řešení této záhady i tak trochu nápomocni.
A tak, jsem zkusil zalistovat Labyrintem tajemna od Martina Stejskala, zda náhodou tam v této oblasti Krušných hor nenajdu něco obdobného. A výsledek mne skutečně překvapil. Taková nedaleká místa na české straně, ke kterým se váže hodně podobná pověst, existují hned dvě. A to přímo u hranic s Německem. Onen jev, o kterém místní pověsti vypravují, se jmenuje „divoká honba“. Tato strašidelná záhada je již tak trochu polozapomenutá. Například už proto že si teď nevybavím jedinou pohádku, kde by se nějak vyskytovala. A přeci je to jev, který naše předky trápil. A zpráv o ní po celých Čechách existuje mnoho. Měla se objevovat například na Mělnicku, Kraslicku, v okolí České Třebové, Čelákovic a na mnoha dalších místech. Každé místo má své specifické divoké honby, ale vesměs jde o to, že se jedná o zástup přízraků, který se většinou v noci valí lesem. Obvykle se též ztrhne bouřka nebo psí počasí. Zatmí se a je slyšet dusot koňských kopyt. Často se tam objevuje motiv i jakého si hlavního jezdce nebo honce. O co jde, nad tím se badatelé dohadují. Některé vysvětlení například směřují k povětrnostním vlivům, že se například může jednat o pozorování tornáda. Ale co pak ty přízraky?
A něco podobného se zřejmě přehnalo i nad Hermannsdorfem. Jen s tím rozdílem, že nešlo o honce, ale o vojáky. A je tedy jen náhoda, že o něčem podobném se pověsti zmiňují i v nedaleké Horní Blatné na Karlovarsku, kam je to asi 20 km a také Kovářské u Vejprt na Chomutovsku, což je jen 15 km?
U Horní Blatné existuje vrchol, vysoký 913 metrů a právě dle zdejších přízraků se jmenuje „Na Strašidlech“. Divoká honba, tedy horda strašidelných přízraků, tu má střežit poklad zlatých a stříbrných mincí, které lze najít jen na velikonoce. (zdroj 2)
U Kovářské se přízrak „divoké honby“ zjevuje v okolních lesích a planinách. Nejčastěji je tomu v zimě od vánoc do Tří králů. Prý ji vede „příšerný Hainzmichl“, což je postava místních německých pověstí. (zdroj 2)
A aby tomu nebylo málo, vraťme se zpět do Němcka, kde vím z knížky J. Fiebaga ještě o jedné podobné události, do značné míry se podobající té hermannsdorfské. Tentokrát se musíme přemístit do severoněmeckého Straslundu a do 8. dubna 1665. Podle Berliner Ordinaci und Postzietunges tu šest rybářů zpozorovalo nad Severním mořem něco jako bitvu v mracích. Nejprve kolem 14. hodiny se přihnaly velké mraky, ze kterých se vyklubaly obrazy velkých válečných lodí, které se mezi sebou ihned pustily do bitvy. Rybáři přímo pozorovali nad sebou dým a kouř, rozedrané plachty, zničené stožáry. Viděli i kanóny, vojáky v černých uniformách i třísky zasaženého dřeva, jak padají do moře. „Severní“ flotila odtáhla z bojiště až večer. Na to se na obloze objevil talíři podobný objekt, přiblížil se k místnímu kostelu a zastavil se nad ním. Příští den si mnozí svědkové stěžovali na bolest hlavy a končetin. (zdroj 3)
Je jen náhoda, že podivných dochovaných událostí je více? A že i na nedalekém území Čech máme dochované pověsti, které se těm německým hodně podobají? Takže podle mne se ti Němci stali nejspíš svědky něčeho obdobného, co se popisuje v českých legendách. A tak se ptám, zda to celé nedává oněm záhadám, jak té německé, tak té naší, jakýsi společný punc reálnosti? A o co se to vlastně jednalo za fenomén? Nemůže se i v těchto případech jednat o nějaký speciální případ výskyt neidentifikovaných létajících objektů? Vždyť oba německé případy mezi sebou spojuje i pozorování něčeho, co bychom mohli klidně nazvat UFO. A co ta divoká honba a zdejší pozorování přízraků a tajuplného honce? Nedalo by se i to rovnou popsat, jako pozorování neznámých bytostí, které mají s oněmi objekty co do činění?
Zdroje:
1) Däniken E, Jubeltová A..:Druhá strana archeologie, Dialog, Liberec, 2012
2) Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991
3) Zdroj: Fiebag J.: UFO – únosy lidí, ETC Publishing, Praha, 1995
Související články
