Kdy se Ježíšek vlastně narodil? O tom se vedou spory. V každém případě jeho narození je považováno za předěl mezi letopočty. Tím naším a tím před naším letopočtem. Ale kdy byl ten kýžený rok nula?
Nad tím, co teď řeknu, možná budou mnozí kroutit hlavou, ale matematicky by to tak skutečně mělo podle mého názoru být. Žádný rok nula vůbec matematicky neexistoval. Jak je to možné? Snadno. Teď ponechme stranou úvahy, kdo to zavedl a zda se to tak skutečně stalo. Když začal první rok našeho letopočtu, tj. na o půlnoci na 1. ledna, šlo tedy o první rok. Proto byl tedy nazván rokem jedna našeho letopočtu.
Se záporným počítáním to tedy musí být zrcadlově, jinak by to přeci nemohlo být matematicky správně. To jest, že posledním rokem před naším letopočtem by tedy zákonitě musel být první rok před naším letopočtem, tedy matematicky rok minus 1. Rok nula tedy žádný neexistoval. Byl to pouze jeden konkrétní bod na časové ose o půlnoci z 31. prosince 1. roku před naším letopočtem na 1. leden roku 1 našeho letopočtu. (Pro zajímavost byla to noc z pátku na sobotu).
Ovšem, kdy se ten Ježíšek vlastně ve skutečnosti narodil, se vedou spory. Nejčastější datum je rok 6 nebo 7 před naším letopočtem (viz Co by také mohla být betlémská hvězda?), ale jsou i jiné výpočty. Ale to už je zcela jiné téma, než tento matematický spor o rok nula.
Psal jsem právě před rokem v adventním kalendáři 2013, věnovanému mým předvánočním dárkům:
Psal jsem právě před dvěma roky v adventním kalendáři 2012, věnovanému vánočním a adventním tradicím:
Rád bych také chtěl připomenout některé ne úplně všeobecně známé vánoční koledy. Dnešní odkaz na takovouto vánoční koledu je:s
12. prosince: Příběh horolezectví
17. prosince: Štědrovečerní večeře, aneb devatero jídel
