Co jsem si to zase vymyslel? To už vidím ty vytřeštěné oči skeptiků, jak zas kroutí hlavou nad tím, co to ten Čermák zase vytvořil za bláboly! Ale i přesto bych zde chtěl přestavit jednu svojí hypotézu o vzniku nejen našeho vesmíru. Podtrhuji však, že se jedná pouze o hypotézu, tedy nic, co bych považoval za hotové. Ale zkuste, čtenáři, se nad tím alespoň zamyslet.
ilustrační obrázekwikipedie
Než popíšu tuto svojí hypotézu, v krátkosti musím nastínit to, na čem je postavena a co popisuji ve své rubrice multidimenzionální prostor. Protože bez toho byste to asi jen těžko pochopili. Takže, jak nám říká Einsteinova obecná teorie relativity, tak každý libovolný objekt s vlastní hmotností zakřivuje „prostor“ v okolí, ve kterém se nachází. A právě toto zakřivení se projevuje jako gravitace. S trochou fantazie si tak vlastně vesmír můžeme představit jako něco na způsob plata na vajíčka, avšak rozšířeného o další geometrický rozměr. Pokud však existuje nějaké soustava vesmírů paralelních, umístěných například někde ve čtvrtém či dalším rozměru, dá se dle mé hypotézy předpokládat, že toto zakřivení se do něj otiskne, stejně jako se rýha vyrytá na jedné stránce sešitu přenese i na další stránky (Jsou paralelní vesmíry navzájem svoje kopie?). V prostoru onoho paralelního vesmíru pak vzniknou obdobné prohlubně jako ve vesmíru našem a právě tam se usadí hmota obdobně jako zde. Pak už je jen otázkou, zda se tak vesmíry kopírují donekonečna a nebo jen do několika paralelních prostorů „lokálně“ (Můžou být vesmírná tělesa multirozměrná?). Třeba by tak dohromady vzniklo jen hypotetické čtyř či více rozměrné těleso kulovitého tvaru, obdoba například planet a hvězd ve vesmíru našem.
Nyní si ovšem představme černé díry. To jsou původně natolik hmotné hvězdy (až mnohotisíckrát víc než naše Slunce), že se v závěrečné fázi svého života zhroutí sami do sebe pod tíhou vlastní gravitace. Stále je velkou neznámou, do jak velkého prostoru se hmota celé hvězdy vlastně smrskne. Tento prostor může být klidně i poměrně malý. Avšak díky tomu vznikne gravitační pole tak silné, že ho ani světlo nedokáže překonat (odtud název černá díra). Díky tomu zde bude i onen prostor zakřiven mimořádným způsobem. Při předpokladu, že toto mohutné zakřivení by se promítlo i do okolních paralelních prostoru, se dá uvažovat i o tom, že nebude pouze lokální, ale zabere mnoho paralelních vesmírů zároveň. Takže tam všude na odpovídajícím místě se budou nalézat obdobné černé díry, jako v tom jednom konkrétním vesmíru.
Když se však nad tím zamyslím více, stále více mne napadá hypotéza, kterou se až bojím domyslet. Protože nám tak vznikne na skrz všemi paralelními vesmíry těleso, jehož celkový objem hmoty tak může vystoupat do závratných výšek. Nemůže se tak nakonec stát i to, že ona celková hmota oné vícerozměrné černé díry bude obsahovat takové množství materiálu, které by stačilo pro vznik hmoty nového paralelního vesmíru?
A jak se předpokládá, že vznikl náš vesmír? Z velkého třesku, jemuž předcházela tzv. singularita, tj., že všechen materiál vesmíru byl ve svém počátku v jednom bodě. No, řekněte, není právě tato vlastnost hodně podobná právě černým dírám? A co když právě hmota, kterou známe z našeho vesmíru, ve skutečnosti tak dohromady pochází z mnoha různých paralelních vesmírů?
Související články:
