Výlet za zlatem do Zlatých hor
Jak už je tu na mé dovolené v Jeseníkách zvykem, vždy se ze spacáku a i ze stanu snažím vykopat co nejdřív, abych už kolem půl sedmé mohl vyrazit směr Jeseník. Tentokrát však ne na nádraží autobusové, ale pro změnu na vlakové. Jak jsem se zmínil v reportáži z výletu „Horská túra z Pradědu na Červenohorské sedlo“, Jeseník se do roku 1947 jmenoval Frývaldov. A tak jsem si tu na nádraží vzpomněl na televizní seriál „Vlak dětství a naděje“, který byl natočen podle knížky „Poslední vlak z Frývaldova“. Tak nejspíš právě odtud utíkala rodina hlavní hrdinky v podání Žanety Fuchsové, Heleny Růžičkové a Stanislava Zindulky před 2. světovou válkou pryč ze Sudet. Já jsem tady také nastoupil na vlak, ale vyrazil jsem s ním na opačnou stranu. Přes Mikulovice jsem se vydal do stanice Ondřejovice –zastávka.
Pouhých asi sto metrů od zastávky vede státní hranice s Polskem. Kdybychom nebyli v Evropské unii a v Schengenském prostoru, tak by zde na čáře pro nás pro Čechy nejspíš náš svět končil a dál by byl jiný, polský. A běda tomu, kdo by se opovážil tuto hranici tzv. nezákonně přejít! Jednalo by se minimálně o přestupek. Naštěstí teď už jsou takovéto nesmysly minulostí. Státní hranici můžete překročit libovolně na kterémkoliv místě, aniž se vám cokoliv stane. A cedule s hraničními patníky, které ji vyznačují, mají význam jen pro úředníky. Ale pro obyčejného turistu jsou jen takovou zajímavostí. Doufám, že v budoucnu už žádnou vládu nenapadne vracet se k těm překonaným hraničním zvyklostem z minulých dob a že takhle to už zůstane. A tak jsem si řekl, že se tu alespoň na chvíli do Polska podívám i já.
A tak jsem slavnostně a bez jakýchkoliv hraničních kontrol překonal můstek přes říčku Olešnici a přešel státní hranici s Polskem. Tam by měla pokračovat turistická značka ve směru na město Glucholazy. A podle informačních cedulí by se měl kousek za hranicemi nalézat i nějaký zajímavý skalní útvar. A tak jsem se vydal po turistické značce. Ta mne po pár metrů dovedla k nějakému stavení, kde se však už dál pokračovat nedalo. Cesta zde byla zarostlá. Hm, zajímavě se Poláci starají o svoje turistické trasy. Tak jsem se vrátil zpět dolů k cestě, symbolicky alespoň vyfotografoval menší skálu u cesty a vrátil se do českých Ondřejovic
Ondřejovice jsou osada, která byla poprvé zmiňována už v roce 1263 (vláda Přemysla Otakara II.). Tehdy se nazývala "villa Andreae" neboli „Ondřejova ves“. Tehdy však náležely vratislavskému biskupovi. Nalézá se zde například zbarokizovaný farní kostel sv. Martina a Panny Marie Sedmibolestné ze 16. století.
A nebo takováhle kaplička.
Já jsem se odtud vydal po modré značce směřující ke Zlatým Horám. Prošel jsem po pastvinách, kde se pásla stáda krav.
Až jsem dorazil do Údolí ztracených štol. Tady se například nalézá zlatokopecký srub.
A kolem něj příjemný areál z hřištěm pro děti. Je tu například lanové hřiště nebo hornická expozice.
A také informace, že se tu v srpnu 2010 konalo mistrovství světa v rýžování zlata. V našich zemí to nebylo poprvé, v minulosti se takováto akce konala například na Kocábě ve středních Čechách.
Koupil jsem si zde menší občerstvení a pokračoval dál. Nedaleko odtud se nalézá hornický skanzen „Zlatorudné mlýny“. A tak jsem je samozřejmě navštívil a vyslechl zasvěcený výklad průvodce. A z vlastní zkušenosti můžu dosvědčit, že je to zážitek.
Průvodce nám ukázal jak celý mlýn fungoval. V horní části se nacházela tzv. stoupa na drcení rudy, kde se vytěžená hornina rozmlela mnohokilovými palicemi. Funguje to tak, že jak se kolo otáčí, na hřídeli jsou výstupky, které tak zvedají ony palice.
A ve spodní části pak samotný mlýn. Protože je zlato těžký kov, tak díky tomu se vždy usadilo až na dně.
Skanzen je napodobenina mlýnů, které tady v údolí Olešnice skutečně v dřívějších dobách stály. A některé z nich například v 17. století měly až devatenáctimetrová mlýnská kola! Síla.
Zlato se na Zlatohorsku těží odedávna. Už v 10. a 11. století se zde rýžovalo. Ve 13 století se zde přešlo k dolování v pevné hornině. Největšího rozsahu těžba dosáhla v 16. století, kdy zde byly nalezeny valouny zlata o hmotnosti 1,38 a 1,78 kg.
Jak vypadá kilo zlata? Mají tady kostičku z podobně těžké slitiny, kterou jsem si mohl potěžkat. Tak tahle by asi vypadala kostka jednoho kilogramu zlata.
A mimochodem, zlato je tu pořád a je ho tu prý hodně. Zcela určitě by se ho vyplatilo těžit i dnes. Po výkladu jsem si pak ještě prohlédl zdejší náhony a pokračoval dál do Zlatých Hor.
Šel jsem lesem, skrz který je náhon vybudován. Terén je tu velice zajímavý, a tak se v jednom místě dokonce zdá, jako by v něm voda tekla nahoru.
A tak jsem přišel do Zlatých hor. Nejprve jsem prošel kolem nádraží a pak rovnou do města.
Historie města je odnepaměti spjata především s těžbou zlata a dalších rud (například mědi). Obdobně jako Jeseník, tak i toto město mělo několik názvů. V minulosti se mu také říkalo Cukmantl a nebo Edelstadt. V 17. století stejně jako v jiných městech na Jesenicku, i sem se nepříznivě promítly zdejší čarodějnické procesy (viz např. Mystický Praděd a Petrovy kameny). Jen v samotných Zlatých Horách bylo upáleno na 85 lidí, pro které tu dokonce byla vystavěna speciální pec. Neskutečné.
Z významných památek bych připomněl například barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie.
A nebo barokně empírovou stavbu radnice.
Došel jsem si sem tu i na pozdní oběd. V tom slyším předpověď počasí. Je sice horko, ale blíží se bouřky. Asi proto jsem byl tolik unaven. A tak jsem zvážil situaci a usoudil jsem se, že bude lepší se vrátit zpět autobusem do Jeseníku. A pak do kempu. Škoda, že se počasí hodlá v příštích dnech zkazit. Plánoval jsem tu být ještě o den déle, ale v dešti nemá turistika moc cenu. Proto jsem si druhý den zabalil věci a složil stan a rozhodl jsem se k návratu do Prahy. Ale i tak jsem si užil zajímavou dovolenou. V horách, v noci pod stanem a přes den pět pěších túr. Může být lepší dobrodružství? (viz rubrika dovolená 2013 - Jeseníky). Viděl jsem Lipovou Lázeň, jeskyně na Pomezí a lázně Jeseník (viz Pěšky z Lipové do Jeseníka), dále Petrovy kameny, Praděd a Červenohorské sedlo (Horská túra z Pradědu na Červenohorské sedlo), Revíz a jeskyni na Špičáku (Pěší túra kolem Rejvízu) a včera i vodní elektrárnu Dlouhé stráně (Horská túra přes Dlouhé stráně). Myslím, že to bylo tím správným vyvrcholením mé turistické sezóny. A nezbývá, než se těšit na další podobná dobrodružství. Určitě o nich také napíšu.
Použité zdroje:
Wikipedie, místní informační tabule, odkazy použité v článku
použitá mapa: www.mapy.cz
foto: Libor Čermák
Související reportáže z dalších letošních výletů:
63: Horská túra přes Dlouhé stráně
62: Pěší túra kolem Rejvízu
61. Horská túra z Pradědu na Červenohorské sedlo
60. Pěšky z Lipové do Jeseníka
59: Pěší výlet podél Sázavy
58: Na inline bruslích z Nymburka do Libice
55. Pěšky z Kbel do Staré Boleslavi
54: I moje cesta na Okoř byla jako žádná ze sta
53: Inlajnový výlet okolo Tróji do Stromovky
52: Ze Žebráku po magických místech Berounska
Libor Čermák
Proč budu volit tak, aby se nedostali Piráti do vlády
Když se mě někdo zeptá, koho budu volit, zpravidla mu odpovím, že budu volit tak, aby se do vlády nedostali Piráti. Proč? Nejdůležitější důvod najdeme v jejich volebním programu v kapitole "Chytrá válka s desinformátory".
Libor Čermák
Předjarní pěší výlet po pražských rozhlednách
Tak sezení doma už bylo dost. Proto jsem se rozhodl, že po dlouhé době musím vyrazit zas na nějaké své toulky. A k výletu jsem zvolil dvě pražské rozhledny. A nejen je. I hezké rybníky, parky a jedno legendární bojiště.
Libor Čermák
Jen ať se pěkně stane hlavním tématem letošních voleb tzv. politická hyperkorektnost
Pořád nevíte, jaké by mělo být hlavní téma letošních voleb? Já bych si přál, aby strany daly pěkně najevo, jak se chtějí stavět k tématům tzv. hyperkorektností. Zda jsou za nimi anebo za svobodné názory každého jednotlivce.
Libor Čermák
Chtít zakazovat filmy kvůli módním politickým trendům je špatnost na entou
To mne zase nadzdvihly mandle názory, které jsem se dozvěděl z jednoho článku na idnes.cz. Prý film, který by se měl podle nich zakázat, je muzkiál Pomáda. Cože? Zakázat film či příběh? Takhle že myslí demokrati? Ne!
Libor Čermák
Přestaňme používat slovo "Sudety"
Mezi českými novináři se v poslední době rozmohl takový nešvar. Oni velice často používají slovo "Sudety". Přitom toto slovo lze nahradit daleko lepšími výrazy, jako je například "české pohraničí.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci začali projednávat úpravu zákoníku práce. Stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš...
Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí eura v Česku udělá příští vláda, říká Fiala
Dvacet let od vstupu do Evropské unie Česká republika stále nepřijala společnou evropskou měnu...
Na Plzeňsku hoří střecha sklárny. Zásah je komplikovaný, říkají hasiči
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hoří v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 2384
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1899x
Seznam rubrik
- 2. světová válka
- Adventní kalendář 2016
- Adventní kalendář 2018
- Cesta za tajemnou čelenkou
- Dělostřelecká tvrz Libor
- Dovolená 2015 - Broumovsko
- Dovolená 2017 - Chebsko
- Dovolená 2018 - Orlické hory
- Dovolená 2019 Králický Sněžník
- Dovolená Český ráj 2016
- Drážďany 2016
- Hrdinové Čeksasu (seriál)
- Chiranikenovy záhady (seriál)
- Jaroslav Foglar na mém blogu
- Kruhy v obilí - rok 2015
- Kruhy v obilí - rok 2018
- Kruhy v obilí 2017
- Kruhy v obilí rok 2016
- Kruhy v obilí rok 2019
- Páťa a kolo Zláťa (seriál)
- Plitvická jezera 2018
- Vánoční doba 2015 (seriál)
- Velikokoční Jeruzalém 2017
- Velikonoce 2015
- Výročí havárie UFO (seriál)
- Záhady států USA
- Křesťanské záhady a zázraky
- tábornictví a turistika
- záhady
- myšlenky
- výlety a tramping
- Politika a společnost
- stavitelství a architektura
- křížovky, luštěnky, kvízy, log
- Kruhy v obilí - rok 2008
- UFO - případy 2009
- ekologie
- Kruhy v obilí - rok 2009
- Tajemná místa dávné Anglie
- příběhy
- multidimenzionální prostor
- Po stopách trampské historie
- archeoastronautika
- Vesmír a život v něm
- Galerie
- Keltové
- Záhadologické zprávičky 2010
- Kruhy v obilí - rok 2010
- agrosymbolová ohlédnutí
- Kruhy v obilí - rok 2011
- Havárie UFO
- Obrázky z cest
- Kruhy v obilí - rok 2012
- dovolená 2012 Sloupsko
- inline bruslení
- adventní kalendář 2012
- Kruhy v obilí - rok 2013
- 7 divů světa archeoastronautic
- cyklistika
- dovolená 2013 - Jeseníky
- Velikonoce 2014
- Zima a lyžování
- adventní kalendář 2013
- děti, výchova a vzdělávání
- Záhady sluneční soustavy
- Kruhy v obilí - rok 2014
- dovolená 2014 - Chorvatsko
- adventní kalendář 2014
- Inlajnový duch (seriál)
- NE islamizaci Evropy
- NE juvenilní justici
- Záhady starověkého Egypta
- Osobní
- Nezařazené