- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Přijel jsem vlakem na nádraží, kde jsem měl předat jednomu člověku nějaké doklady. Když jsem tento úkol, splnil, vydal jsem se po procházce Hradcem Králové.
Funkcionalistický kostel Božského srdce Páně. Kostel byl postaven v letech 1928-32 podle návrhu architekta Bohumila Slámy.
Masarykovo náměstí s vánočním stromem.
Došel jsem k Labi
a k vánočně ozdobenému Pražskému mostu.
Přešel jsem ho a vyšplhal na Velké náměstí s Maiánským sloupem.
A tady jsem nejprve navštívil gotickou katedrálu sv. Ducha.
Říká se, že chrám založila v roce 1307 vdova po českém králi Vaclavu II. Eliška Rejčka. Výzkumy však říkají, že od druhé poloviny 13. století zde stál kostel, který roku 1339 vyhořel. První fáze výstavby probíhala v letech 1339-42. Tehdy byl vybudován presbytář, obě věže, piscinum a sanktuárium. Druhá fáze výstavby chrámu je spojena s další českou královnou Eliškou Pomořanskou, čtvrtou manželkou Karla IV., tou, co uměla lámat meče a ve filmu Noc Na Karlštejně ji ztvárnila Jana Brejchová. Tehdy se dokončilo trojlodí. Ale roku 1407 byl chrám poničen požárem. V období husitských válek byl Hradec Králové významným husitským centrem, proto chrám nebyl válkou poničen ani vyrabován. Další požár zachvátil město i chrám v roce 1484, a tak byly nutné další opravy. Postaveny byly nové věže a instalovány kostelní zvony, které se dochovaly dodnes. Od 15. století tedy exteriér chrámu vypadá zhruba tak, jak ho známe dnes.
Roku 1664 bylo založeno královéhradecké biskupství, a tak se kostel stal katedrálou, jakožto sídelní kostel biskupa. Vnitřní zařízení je většinou z 19. století. Z novodobé historie katedrály je důležité datum 26. dubna 1997, kdy ji k jubileu svatého Vojtěcha navštívil papež Jan Pavel II. Mimochodem část jeho ostatků je uložena v kapli severní lodě.
Na věži se nalézá zvon Augustin, který je po Zikmundovi z pražské katedrály sv. Víta druhým největším zvonem v Čechách.
Z ochozu nahoře věže je možné si prohlédnout například královéhradecké Velké náměstí, věže a střechu sousední katedrály svatého Ducha, fotbalový stadion a v dálce Krkonoše a Orlické hory.
Potom jsem se prošel po Velkém náměstí, například jsem zamířil k baroknímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie.
A za ním Gočárovo schodiště.
Teď jsem se vydal na oběd do Gočárovy třídy.
A odpoledne jsem si udělal procházku kolem obou hradeckých řek.
Nejprve jsem se vydal kolem Labe, jehož nábřeží dominuje malá vodní elektrárna Hučák. Ta byla vybudována v letech 1909-12.
A za chvíli jsem dorazil k soutoku Labe s řekou Orlice.
Pak jsem se vydal kolem Orlice.
Došel jsem až k Moravskému mostu s další malou vodní elektrárnou.
Most jsem přešel na druhý břeh, kde jsem narazil na další významné hradecké schodiště „Bono publico“. To bylo vybudováno a přestavováno v první polovině 19. století. Má zaklenutou klenbu a osvětlují ho tři tambury nad odpočívadly.
Odtud jsem se vydal po druhém břehu Orlice zpět a došel jsem do parku Jiráskovy sady.
Tady jsem si nechtěl nechat ujít dřevěný kostel svatého Mikuláše. Ten byl vybudovaný v letech 1502-1510 ve slovenské obci Habura a v roce 1744 byl prodán do další slovenské obce Malá Polana. Tam byl používaný do 20. století. Kdy byl v obci postaven kostel nový. Kostel se proto stěhoval ještě jednou, a to v roce 1934 sem, do Hradce Králové. Je zde umístěn na památku československých legionářů padlých v Rusku. V současné době ho má pronajata pravoslavnou církví. Jedná se tedy vlastně o stavbu typu cerkev. A z tohoto slova vzniklo i slovo „církev“.
Prošel jsem Jiráskovy sady. I když předvánoční přírodu si představuji trochu jinak než v zeleném, Ale co dělat, když bylo teplé období.
A došel k soutoku Labe a Orlice. A tak jsem si ho prohlédnul z druhé strany. Bylo tu spousta rodin a děti měly radost z krmení hejna kachen.
Odtud jsem se vydal po druhém břehu Labe, až jsem došel k budově Muzea východních Čech, která byla zbudována v letech 1909-13 podle plánů architekta Jana Kotěry.
Protože už bylo odpoledne, tak jsem se vydal zpět na nádraží a vlakem domů. Jsem rád, že díky menší pracovní povinnosti jsem tak měl možnost poznat město, kde jsem zatím jen přestupoval na jiné spoje, ale Hradec jako město jsem zatím pořádně neznal.
Zdroj: wikipedie, místní informační tabule
Související články:
Další reportáže z mých výletů:
Další články autora |