Tak jsme se zase od jednoho blogera dozvěděli, že víra v Boha je přežitek a že by měla zaniknout. Nemůžu si pomoci, ale takovouto věc nemůže napsat člověk, kterého bych měl považovat za moudrého.
Tento bloger zcela očividně splácal dohromady dvě různé věci. Víru v Boha a víru v náboženská dogmata. Víra v Boha je nedílnou součástí naší civilizace už od jejích prvopočátků. Zkrátka a dobře lidé od nejstarších dob cítili nějakou sounáležitost s něčím vyšším a většina lidí na této planetě, ať se to panu blogerovi líbí nebo ne, ji cítí i v současné době. Pro tento pocit sounáležitosti s tím vyšším jsme dosud nenašli lepší označení než pojem „víra v Boha“. Vždyť je to pro ně současně i naděje, že kromě našeho nedokonalého světa může existovat i něco dokonalejšího, a to i po té duchovní rovině. Je to jakýsi mravní a duchovní ideál, ke kterému bychom měli směřovat i my všichni a celá naše civilizace. A tento bloger prostě chce tento mravní a duchovní ideál lidem vzít. Je to dobře? Vždyť o to samé se pokoušel i komunistický režim a jak dopadl. Lidem prostě nejde diktovat, čemu smí a nesmí věřit. Lidé, kteří věří, tak hold věřit budou!
A tak není divu, že se pro to stávají členy i nejrůznějších náboženských skupin. Dokud je toto počínání prováděno hlavně kvůli duchovním hodnotám a touze být lepším a dokonalejším člověkem, tak je to v pohodě. Problém ovšem nastává v tom momentě, když se jejich náboženská víra zvrhne v bezmeznou víru v něco jako „co je psáno, to je dáno a nic jiného nepřichází v úvahu“ a nebo v to, „protože věříš jiným způsobem, tak jsi špatný.“
A právě z takovýto přístupu pramení veškeré problémy typu náboženských válek, nenávisti a ovládání druhých, které onen bloger popisuje. Říká se tomu dogmatizmus. A právě ten by se měl prohlásit za přežitek! Nikoliv víra v Boha jako taková! A problém je i v tom, že ten, kdo chce rozsévat zlo a nenávist vůči jinému, tak si vždycky něco najde a nemusí to být nutně jen náboženství.
Pokud lidé chtějí do budoucna předcházet takovýmto problémům, měli by v první řadě hledat věci, které jednotlivé přístupy spojují. Pokud se tak nebude dít, budou takové problémy, jako známe dnes, přetrvávat v budoucnosti. A o to by přece naší civilizaci jít nemělo.
Související články na mém blogu:
