Kdo na vlastní oči spatří Cheopsovu pyramidu v Gize nemůže se ubránit němému úžasu. Ovšem málo se ví, že ze starověkého světa pochází stavby, jenž jsou ještě víc velkolepější. Že je neznáte?
Cheopsova pyramida v Egyptě. Fenomenální stavební dílo dávných architektů. O půdoryse 230 x 230 metrů byla její původní výška 147 metrů. Kolik moudrých hlav si již vylámalo zuby s nejrůznějšími hypotézami, jak vůbec byla postavena. Počínaje různými teroemi o stovkách a tisících otroků, kteří ji budují metodou „hej rup“ až po práci mimozemšťanů nebo nějaké předešlé vyspělé civilizace pozemské. Stoprocentní řešení zatím nenašel nikdo. A tak nás tato pyramida o celkovém objemu 2637023 metrů krychlových nechává v němém úžasu i nadále.
Ovšem na světě však najdeme i několik staveb, které toto stavební veledílo ještě překonávají. Je to naprosto úžasné, co všechno nám z doby před naším letopočtem zbylo. A pokud tato velkolepá díla neznáte, tak Vám je teď představím. Jestli si lámeme hlavy nad tím, jak byla vystavěna pyramida Cheopsova, zde se pak musíme ptát dvakrát tak.
E l M i r a d o r
C h o l u l a
Zatímco předešlá stavba má „pouhých“ 2800000 metrů kubických, více severněji, v Mexiku, existuje pyramida o celkovém objemu 4450000 metrů kubických, což je dokonce 1,7 krát víc než Cheopsova pyramida v Gíze. Práce na její stavbě byla započata rovněž kolem 3 století před naším letopočtem a budována postupem času následnými generacemi. I když její výška je jen 55 metrů, tak její půdorysné rozměry jsou cca 400 x 400 metrů.
Svým objemem je to nejmohutnější pyramida na světě A tak není divu, že podle zdejšího mýtu ji postavil obr Xelhua z nepálených cihel. I když je pokryta hlínou a vypadá jako zelený kopec, její vnitřní konstrukce je poměrně složitě stavěná. Na jejím vrcholu pak španělští kolonizátoři vystavěly roku 1594 chrám sv. Panny Marie.
Velká čínská zeď
Naprosto fascinující je další významná starověká stavba, kterou asi dobře znáte, neboť byla zařazena mezi nových sedm divů světa. Velká čínská zeď . Je jen pouhá náhoda, že i tato jedinečná památka se začala stavět ve 3. stoletím před naším letopočtem? Tato zeď je dlouhá cca 6000 km a se všemi odbočkami to je cca 9000 km. Vysoká je v průměru 8 metrů a široká 7 metrů. A teď si zkusme udělat zajímavý výpočet: 7krát 8 krát 9000000 (převedeno na metry). A Výsledek? 504 milionů metrů kubických! A to do toho ještě nemám připočtené věže s bránami. Ale to pořád ještě není všechno. Čínští archeologové letos na jaře oznámili nejnovější objev, že Velká čínská zeď bývala dokonce více než dvakrát delší. Měřila by tak 21196,15 kilometrů!
To je větší vzdálenost než ze severního pólu na jižní! To je tak úctyhodná technická práce, že pochybuji, že by dnes by se do ní vůbec někdo pustil! Při přepočtení celkového objemu Velké čínské zdi se nyní dostáváme na hodnoty více než miliardu kubických metrů. To je bezmála cca 450 krát víc materiálu, než v případě Cheopsovy pyramidy v Gize. Můžeme pak ještě stavbu velké Čínské zdi považovat za běžný stavební výkon, který by zvládla průměrně vyspělá starověká kultura? A je jen náhoda, že právě tato stavba je jedinou starověkou stavbou, kterou je možné spatřit z vesmíru, z oběžné dráhy?
Co se tady dělo ve třetím století před naším letopočtem, že v té době tady začala vznikat takováto velkolepá stavební díla? Všechno to jsou fenomenální stavby, kdy při pohledu na ně se ani nechce věřit, zda jsou dílem obyčejných lidí, a tak se domnívám, že právě proto by se na takovéto a podobné stavby měli zaměřit i badatelé zabývající se archeoastronautickou hypotézou.
Použitá zdroje a literatura a fotografie : wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chufuova_pyramida
http://en.wikipedia.org/wiki/Great_Pyramid_of_Cholula
http://en.wikipedia.org/wiki/El_Mirador
http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A1_ze%C4%8F
Däniken E, Fiebag P.:Druhá strana archeologie, Dialog, Liberec, 2012
Související články:
