Vděčíme snad za obilí mimozemšťanům?

Stará řecká báje říká, že pšenici darovala lidem bohyně Démétér, a to prostřednictvím  Triptolema, syna eleusínského krále. A současně tak tenkrát naučila lidi i pěstovat obilí.

Nejrůznější bohové a bohyně se vyskytují v prastarých mytologiích po celém světě. Naši předkové se tak zřejmě stali svědky působení někoho, kdo jim byl technologicky nadřazen. Vždyť nepochopitelná by pro ně byla i naše technologie, a tak i nás by museli zákonitě považovat oproti nim za nějaké bohy. Otázka jen je, kdo byli tito bohové. Operovala tu na Zemi snad tenkrát nějaká mimozemská civilizace? A nebo tito bohové byli přeživší jedinci z nějaké vyspělé civilizace, která tu na naší planetě nám předcházela? Domnívám se, že pravda se skrývá za jednou nebo druhou odpovědí. A jak to tedy bude s tou pšenicí, kterou tedy měla lidem darovat přímo jedna z bohyň?

Co vlastně víme o pšenici a podobných druzích obilí? Víme to, že na rozdíl od jiných rostlin se jedná o relativně mladé plodiny. Pšenice byla pravděpodobně vyšlechtěna kolem 9 - 10 tisíc let před naším letopočtem na blízkém východě, čímž byla odstartována tzv. „neolitická revoluce“. Způsob, kterým k tomu došlo, je buď velká náhoda a nebo ho záměrně někdo ovlivnil. Tehdy se tam pěstoval i předchůdce našeho ječmene s názvem „Triticum boeoticum“. Z něj byla nějakým způsobem vyšlechtěna tzv. jednozrná diploidní pšenice „Triticum monococcum“. A tak pomoci dalšího křížení s různými druhy trav tak vznikla hexaploidní pšenice „Triticum aestivum“. Může být takovéto složité křížení jen pouhá náhoda? A mohli ho takhle naplánovat tehdejší lidé na úrovni doby kamenné?

Další záhadou mi však připadá i ten fakt, že pšenice jako taková má hodně složitý genom. Ten je dokonce několikrát větší, než genom lidský! To na sebe klade zase nové otázky. Vznikla snad rostlina, která je základní součástí potravy i současné civilizace, díky genetickým manipulacím? Co když, jak vyplývá z oné antické báje, za vznikem této pro nás tak důležité plodiny stály doopravdy oni, samotní bohové a nebo ti, koho tehdejší lidé za bohy považovali? 

A je také jen náhoda, že jednou z prvních oblastí, kde je prokázáno pěstování pšenice a dalšího obilí je oblast Turecka, kde tehdy před tisíciletími lety zřejmě existovala na svojí dobu poměrně vyspělé civilizace? (viz článekSlyšeli jste už o Göbekli Tepe? a nebo hypotéza: „Co když byl Bosporský průliv vytvořen uměle?“)

A další náhoda, která by potvrzovala, že obilí je skutečně přímo od bohů. Svojí bohyni, která lidem darovala obilí, neměli jen Řekové. Měli i staří Egypťané. Zde to byla bohyně Isis. U Římanů to zas byla Ceres. Podle sumerských mýtů obilí dali lidem bohové Enki a Enelil. A podobné mytologické báje známe i odjinud. Obilí bylo posvátné i pro Kelty. Vždyť bylo i důležitým prvkem během oslavy jejich svátku Lugnasad (viz můj článek Dnes máme svátek Lugnasad). Mají tedy skutečně dávné mytologické příběhy alespoň trochu pravdivé jádro?

Pokud je obilí skutečně darem od bohů, mohlo by nám to vlastně otevřít nový pohled i na jinou současnou záhadu spojenou s touto plodinou, a to na tajemné kruhy a symboly, které z nějakého důvodu vznikají nejčastěji právě v obilí. Mají snad ti, co v dávné době vytvořili naše obilí a současní tvůrci záhadných agrosymbolů hodně společného? Že by k vytváření těchto obtížně pochopitelných vzkazů používali svůj vlastní produkt?

 

Zdroje: http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/341113

http://cs.wikipedia.org/wiki/Triptolemos

http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A9m%C3%A9t%C3%A9r

http://www.vestirnaisis.cz/bohyne-isis

http://didactylos.blogovala.cz/11692-ovce-a-obili.php

Lenková J. a kolektiv: Velká kniha tajemství a záhad: Regia, Praha 2001

 

Související články:

Mezi keltskou a křesťanskou mytologií je hodně podobného

Jsou v keltské mytologii odkazy na únosy do UFO?

Byl už na Zemi ještě někdo před lidstvem?

V souhvězdích je ukrytá prastará záhada

Že by stopy prastaré řeči bohů?

Mají pověsti o potopách reálný základ?

Rubrika: archeoastronautika

Rubrika: Kruhy v obilí - rok 2012

Rubrika: Kruhy v obilí - rok 2013