Možná, že se na mne teď snesou výtky nejrůznějších multikulturních islamomilů. Ale v souvislosti s velikonocemi jsem se zamyslel nad některými Ježíšovými výroky popisovaných v Bibli.
Ježíš například v jednom ze svých nejznámějších kázání na hoře dle Matoušova evangelia řekl i toto: „Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci“ (Matouš 7, 15).
Mimochodem, není to jediné místo v Bibli, kde se Kristus zmiňuje o lživých, nebo falešných prorocích, kteří dle něj mají v budoucnu přijít. Ve 24. kapitole téhož evangelia, když na Olivové hoře mluvil ke svým učedníkům, řekl i toto: Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. A tehdy mnozí odpadnou a navzájem se budou zrazovat a jedni druhé nenávidět; povstanou lživí proroci a mnohé svedou a protože se rozmůže nepravost, vychladne láska mnohých. (Matouš 24, 9-12).
A tak se ptám: Kdo že jsou ti budoucí falešní proroci? A tak se zamýšlím a zamýšlím. A v tom si vzpomenu, že zhruba šest století po Kristovi žil jeden člověk, který si skutečně říkal „prorok“. Byl to nějaký Mohamed. A i ten byl stejně jako Kristus, také zakladatelem jednoho náboženství, a to islámu.
Jenomže, zatímco Ježíš Kristus své náboženství založil na lásce k bližnímu (a to i k takové lásce, kde náboženské vyznání nehraje roli. Zkrátka k bližnímu), tak v islámu hraje právě značnou roli neúcta k jiným náboženstvím. Zabýval jsem se tím například v článku „Jsou odpůrci islamizace krajní pravičáci?“. Islámské právo šaria skutečně diskriminuje nevěřící, jinověrce, ženy a homosexuály.
Může být tedy islám považován také náboženství založené na míru a lásce k bližnímu jako je křesťanství? Myslím, čtenáři, že po přečteních tohoto článku, si snad na to můžeš odpovědět sám.
Související články:
Rubrika: Ne islamizaci Evropy
