Nový rok, byl tady. Ten starý se stal minulostí. Když se Matěj po dlouhé včerejší noci probudil, vzpomněl si, že Nový rok by podle prastaré tradice měl být dalším dnem koledníků.
A tak šel za dědečkem a zeptal se ho na to. „Ano Matěji, vzpomínáš si dobře. Je to tak. Na Nový rok stejně jako na svatého Štěpána na Tři Krále nebo na Pondělí velikonoční chodívali po městech a vesnicích koledníci. Nechodili však ani s betlémem ani s pomlázkou. Chodili se zvláštním hudebním nástrojem zvaným fanfrnoch.“
Pak dědeček odešel do garáže a odněkud přinesl jakýsi starý džbán, jehož hrdlo bylo potaženo kůží, která k němu byla pevně zašněrovaná. Uprostřed v kůži v otvoru džbánu byla dírka a tou byly protaženy koňské žíně. „Tak tohle je fanrnoch,“ řekl dědeček. „A pokud se tyto žíně tahají mokrou rukou, vytvoří fanfrnoch takový bručivý zvuk. Půjčím vám ho se Zuzankou na koledu.“
„Tak děkujeme.“ Odpověděl Matěj. „Ale co se při tom říká a nebo zpívá?“
„Zpívá se taková písnička,“ odpověděl dědeček a pak mu ji zazpíval.
Fanfr, fanfr, fanfrnoch, nastává nám nový rok,
nový rok nám nastává, koledy nám nandává.
Hou, hou, halelůjá.
Mlynář mele mouku v tom bílým klobouku
a mlynářka krupici v tý ušatý čepici,
hou, hou, halelůjá.
Ty mlynářic slepice zvrtaly nám pšenice,
pšenice nám zvrtaly,
do popela sedaly,
hou, hou, halelůjá.
Běží zajíc k javoru, nese pytel zázvoru,
naše kočka doma leží, zdvíhá vocas, taky běží,
hou, hou, halelůjá.
Matěj se snažil si ji zapamatovat a pak se vydal ze Zuzankou na koledu. Nejprve si to vyzkoušeli u nich doma, kde dostali každý pytlík tyčinek, který se nestačil sníst včera na Silvestra. Pak šli k Nováčkovým. Tam obdrželi hezké medové perníčky, které jim zbyly z vánočního cukroví. U Lišáka si vykoledovali každý lahvičku limonády a u staré paní Dvořákové jablíčka.
A že by stejně jako na Štěpána dorazili i na faru? A tak vyrazili. Brodili se sněhem až dorazili k faře. Bohužel se zde dozvěděli, že pan farář tu zrovna není. Je v kostele, kde slouží mši. „Ale pojďte tam se mnou, třeba vás tam rád uvidí.“ Řekla dětem starší paní, která panu farářovi pomáhala na faře. A tak všichni společně šli. Když vešli do kostela, začala tam mše. Dozvěděli se, že Nový rok patří k zasvěceným svátkům, kdy by se mělo do kostela na mši svatou chodit jako v neděli. To proto, že je to i svátek Panny Marie. Když pan farář spatřil, že do kostela přišli koledníci, byl z toho velice nadšen. A tak jim požehnal a při kázání popřál bohatou výslužku. A na závěr jim dal oběma dětem krásný obrázek Panny Marie. Matěj i Zuzanka byli nadšeni. A domů se tak vraceli z bohatou novoroční výslužkou i požehnáním z kostela.
Zítra: Novoroční závody na běžkách v maskách
Vánoční doba 2015 (seriál)
