Ačkoliv Matěj už dávno ví, že dárky nenosí Ježíšek osobně, ale že je to od rodičů a dalších příbuzných, tak stejně rád píše dopisy Ježíškovi. A to i letos.
No, ve skutečnosti jsou to přeci jen dopisy rodičům. To proto, aby náhodou o vánocích nedostal něco, co nechce. Letos by si přál nové chrániče na inlinebrusle, také nějakou tu foglarovku a také nový nerezový ešus na tábory, protože ten starý hliníkový se už hůř myje. A nezapomněl též připsat i něco ke kolu a nějakou tu stavebnici. Když to šel ukázat dědečkovi, zda to tak může být, dědeček mu na to odpověděl. „A teď to ještě poslat tomu Ježíškovi.“
„Poslat Ježíškovi?“ podivil se Matěj, „přeci stačí, když to dám přečíst rodičům. Ne?“
„To možná ano,“ odpověděl dědeček, „ale i tak to skutečně můžeš poslat Ježíškovi! Vždyť, co je to vánoční dárek od Ježíška? Ježíš Kristus byl přeci syn Boží. A tak i každý vánoční dárek je vlastně takový boží dar. A teď si představ, že v Krušných horách je město, a to se přímo jmenuje Boží Dar. A právě tam mají Ježíškovu poštu. Když si tam svůj dopis pošleš, je to adresa: Vánoční Pošta, Boží Dar 1, 362 62 a připojíš obálku se známkou a svojí zpáteční adresu, pošlou ti ho zpátky se speciálním vánočním razítkem.“
Zajímavý nápad“, řekl si Matěj. A tak svůj dopis vložil do dvou obálek. Na jednu napsal svojí adresu a na tu druhou, vnější, adresu vánoční pošty. Pak se oblékl, přezul se do venkovních bot a vydal se s dopisem na sněhulovickou poštu. Dopis mu tam bez problému vzali. A teď už jen počkat, jaké hezké razítko mu za pár dní zpět zašlou.
Zítra: Jak Matěje a Zuzku navštívily Barborky
Vánoční doba 2015 (seriál)
