Už byl pozdní Štědrý večer, vlastně už brzký Boží hod. Dárky již byly rozdané. Za chvíli bude půlnoc. A to je čas, kdy se Matěj a celá jeho rodina vydají na půlnoční mši.
Celá Matějova rodina se oblékla a vydala se Sněhulovickými ulicemi na náměstí. Barokní kostel, který Matěj navštívil s dědečkem včera odpoledne, byl krásně osvětlený. Vešli dovnitř. Bylo zde plno sněhulovických lidí. Dokonce i několik Matějových spolužáků se přišlo podívat na půlnoční. Vtom se rozezněly zvony, neklamné znamení, že už je půlnoc a vlastně už začíná zítřek, Hod boží.
Za vánočních zpěvů a zvuku kostelních varhan přišel před oltář pan farář a s ním i několik chlapců, ministrantů, které Matěj znal ze školy. Ten je všechny pozoroval a společně se všemi si vyslechl vyprávění pana faráře, o tom, jak to tenkrát s tím narozením malého Ježíška vlastně bylo. Bylo to za panování římského císaře Augusta. A tento císař se jednou rozhodl, že uspořádá sčítání všech obyvatel Římské říše. A proto se každý musel vydat do toho města, odkud pocházel. Na cestu se vydala i Maria s Josefem. A když přišli do Betléma, tak se zrovna malý Ježíšek usmyslel, že přijde na svět. Nejprve nikdo nechtěl oběma poskytnout přístřeší nad hlavou. Až se nakonec ubytovali v chlévě u prostých pastýřů. A tam Ježíšek přišel na svět. Nad Betlémem se objevili andělé, kteří zvěstovali, že zde došlo k narození Spasitele. A také se nad nimi rozzářila zvláštní hvězda, která sem přivedla mudrce z východu. O narození Krista se dozvěděl i zdejší vládce král Herodes. A měl strach z toho, že ho Ježíšek přišel připravit o trůn a že se chce místo něj stát novým židovským králem. A tak se rozhodl, že nechá vyvraždit všechny malé chlapce. Hrůza z tohoto bláznivého počinu polila potem celé Matějovo tělo. Chudáci kluci. Podle legendy jich mělo být čtyři tisíce, čtyři sta čtyřicet čtyři. O tomto plánu však Josefa s Marií ve snu varoval anděl a doporučil jim, aby se vydali do Egypta, kde budou v bezpečí. A tak mohl Ježíšek bezpečně vyrůst. A až dospěl, dělal zázraky, kázal o lásce k bližnímu a o Bohu. A když zemřel na kříži a znovu vstal z mrtvých, stal se spasitelem světa a současně zakladatelem největšího světového náboženství – křesťanství. Kromě dalších tradičních částí mše, jako je obětování, proměňování a svaté přijímání, se na závěr se ještě zazpívalo několik koled. A tak všichni odcházeli z půlnoční mše svátečně naladěni.
Matěj se cestou domů podíval na oblohu, jestlipak také někde neuvidí tu divnou hvězdu, která se tehdy rozsvítila na Betlémem. Ale kdepak. Jen na jihu svítilo jasné souhvězdí Orion, které má uprostřed tři jasné hvězdy téměř v přímce. Tyto tři hvězdy pak ukazovaly na jednu hodně jasnou hvězdu, což jak ho informoval dědeček, je Sírius, v souhvězdí Velkého psa. Je to jedna z nejbližších hvězd vzdálená pouhých devět světelných let. Nad ním zářila dvojice hvězd Malého psa s Prokyonem a ještě výše obdélník Blíženců s Poluxem a Kastorem. Téměř nad hlavou zářil Vozka a v něm hvězda Capella, žlutý obr vzdálený 43 světelných let od nás. A mezi Vozkou a Orionem ještě souhvězdí Býka s Aldebaránem a malým obláčkem hvězd – Plejádami.
A tak všichni došli domů. Už byli dost unavení, a tak se těšili, jak se vyspí. A přes den si pak budou užívat dárků, které dostali k Vánocům.
Zítra: Na Štěpánské koledě
Vánoční doba 2015 (seriál)
