Matěj se vydal na pravidelnou schůzku jeho oddílu. Tentokrát tam měli kluci za úkol něco hezkého vyřezat ze dřeva.
Nejpve všem Lišák ukázal krásný vyřezaný betlém a pak začal povídat o práci s nožem:
„Kluci, nůž patří k nezbytným pomůckám každého zálesáka. Může se používat jen a pouze na řezání. K ničemu jinému. Nikdy ho neházíme do stromu nebo nezapichujeme do země. Ani ho nestrkáme do ohně nebo jím nenahrazujeme jiné nástroje. Na řezání mějte buď zavírací nůž s pojistkou a nebo nůž lovecký uschovaný v pochvě. A teď k řezání. Když chcete s ním něco vyřezat, řežte vždy jen směrem od svého těla. A také pozor, abyste jím nezranili někoho druhého.“
Matěj si tedy vyndal z batůžku svůj lovecký nůž s mosaznou rukovětí a vysunul ho z pouzdra. A Lišáka hned upoutal. „Máš ho hezký, Matěji. „Proč sis ho nevzal na opasek? Vždyť by ti ke kroji docela slušel.“
Matěj nevěděl, co odpovědět. A tak si alespoň své kožené pouzdro pověsil na opasek.
„A teď kluci“, řekl Lišák, „vám dám tato dřevěná polínka. A vy z nich něco hezkého vyřežete.“
Někteří kluci byli opravdu zruční. Někteří neváhali vyřezat dokonce i lodičku. Jenomže Matěj vzal své polínko a zkoušel vyřezat něco, ani nevěděl co. Od jeho polínka létal jeden odřezek za druhým. Ale co to mělo být, to nikdo nepoznal. Brzy si jeho vyřezávacích hrátek všiml i Lišák. A tak se ho zeptal, co že to vlastně je. Matěj si prohlížel svůj výtvor a přitom chvíli přemýšlel. A pak odpověděl. „No to je přeci kost! Dám jí našemu pejskovi jako dárek pod vánoční stromeček.“
„No proč ne. I pejskové jsou přeci čestní členové rodiny. A i ti si přeci zaslouží vánoční dárek. Chválím Tě za tvůj hezký nápad.“
Matěje to samozřejmě potěšilo. A o to lépe se mu šlo pak ze schůzky i se svým loveckým nožem na opasku. Dárek pro pejska Ronyho už má. Ale co dá těm lidským příslušníkům jeho rodiny?
Zítra: Matějovo adventní bruslení
Vánoční doba 2015 (seriál)
