Před nějakým časem platila jakási móda v tom, že když člověk přišel na vyšší stupně škol, tak měl vyměnit klasickou tašku na záda za tašku na rameno. Jinak by už zkrátka nebyl in.
http://office.microsoft.com/cs-cz/images
S podobným tlakem ze strany svého okolí jsem se setkal i já, když jsem v 90. letech začal chodit na střední školu. Jenomže tyto tlaky byly tehdy neúspěšně. Já jsem i na střední škole zůstal věrný klasické tašce na záda. Tedy lépe řečeno batohu. Bylo to pro mě to nejpohodlnější.
Po skončení střední školy jsem krátce navštěvoval i vysokou školu, ČVUT. Když jsem tam nastoupil, opět na mne okolí začalo naléhat, že chodit s batohem tam už se prý skutečně nehodí. A tak jsem se tedy nechal přesvědčit a naši mi pořídili tašku na rameno. Batoh jsem oželel, ale co se dá dělat, když se to prý nehodí. Nosil jsem v tom samozřejmě vše, co jsem s sebou potřeboval. Sešity, skripta, psací potřeby a tak podobně.
Po půl roce se však stalo něco divného. Z nějakých důvodů mne začaly bolet záda. Byla to taková pichlavá bolest u pravé lopatky. Oné tašce na rameno jsem to nejprve vůbec nepřisuzoval. Dokonce jsem si s tím došel i k lékaři, protože to začalo být opravdu dost obtěžující. Bylo mi tehdy doporučeno, abych víc sportoval. Když jsem si však uvědomil, že za celým problémem může být pouze jedno jediné, tedy nošení tašky na rameně, kdy člověk nerovnoměrně zatěžuje pouze jednu půlku zad, řekl jsem, že už nikdy. Ať si říká každý, co chce, já jsem se vrátil ke klasickému batohu na záda. Od té doby ho nosím ho všude. I do práce nebo, když jedu něco někam shánět. Je to věc, na kterou nedám dopustit. Záda se jím zatěžují rovnoměrně. A přitom je to i pohodlné, neboť s batohem má člověk obě ruce volné. Pohoda a zdraví jsou pro mne důležitější, než nějaké módní předsudky o tom, co se hodí a co ne.
Související články:
Mám rovnátka. No a co?
Rubrika myšlenky
