Je tomu týden, co jsem psal o objevu dvou-třech obyvatelných planet a najednou je tu devět dalších. A tak si říkám, že věřit v ojedinělost pozemského života může od teď jen naprostý ignorant.
Jak jsem se dozvěděl z článku na www.exoplanety.cz „Astronomové drtivě přepsali katalogy exoplanet, přibylo jich téměř 1300!“, tak vědci vyhodnotili další balík zjištění sondy Kepler, vyšlo jim 1284 nových exoplanet, o které se rozrostly statistiky dosud známých asi 2100 planet mimo sluneční soustavu. A co víc, v této množině exoplanet se nalézá i devět těles, které se naší Zemi podobají velikostí (do průměru dvou Zemí) i příslušností v obyvatelné zóně svojí centrální hvězdy. Pojďme se na některé podívat podrobněji:
Kepler 560 b
Tato planeta o velikosti 1,5krát větší, než je naše planeta, obíhá svojí centrální hvězdu, červeného trpaslíka, jednou za 18,5 dne. Co se týká množství energie, které na ni dopadne, odpovídá množství něco mezi Venuší a Zemí.
Kepler 705 b
Tato planeta o velikosti téměř dvojnásobku Země obíhá svoji centrální hvězdu, červeného trpaslíka, jednou za 56 dní. Co se týká množství energie, které na ni dopadne, odpovídá množství něco mezi Marsem a Zemí.
Kepler 1229 b
Tato planeta o velikosti srovnatelnou se Zemí obíhá svoji centrální hvězdu, červeného trpaslíka, jednou za 87 dní. Co se týká množství energie, které na ni dopadne, odpovídá množství něco víc než Marsu.
Kepler 1410 b
Tato planeta o velikosti 1,5krát větší, než je naše planeta, obíhá svoji centrální hvězdu, červeného trpaslíka, jednou za 61 dní. Co se týká množství energie, které na ni dopadne, odpovídá jen o trochu víc než u Země.
Kepler 1455 b
Tato planeta o velikosti téměř dvojnásobku Země, obíhá svoji centrální hvězdu, červeného trpaslíka, jednou za 49 dní. Co se týká množství energie, které na ni dopadne, odpovídá množství něco mezi Venuší a Zemí.
Kepler 1544 b
Tato planeta o velikosti téměř dvojnásobku Země, obíhá svoji centrální hvězdu, oranžového trpaslíka, jednou za 169 dní. Co se týká množství energie, které na ni dopadne, odpovídá jen o trochu víc než u Země.
Kepler 1593 b
Tato planeta o velikosti téměř dvojnásobku Země, obíhá svoji centrální hvězdu, „červenooranžového“ trpaslíka, jednou za 174 dní. Co se týká množství energie, které na ni dopadne, odpovídá Marsu.
Kepler 1606 b
Tato planeta o velikosti téměř dvojnásobku Země, obíhá svoji centrální hvězdu podobnou našemu Slunci jednou za 196 dní. Co se týká množství energie, které na ni dopadne, odpovídá množství něco mezi Venuší a Zemí
Kepler 1638 b
Tato planeta o velikosti téměř 1,7krát větší než Země, obíhá svoji centrální hvězdu podobnou našemu Slunci jednou za 259 dní. Co se týká množství energie, které na ni dopadne, odpovídá množství také něco mezi Venuší a Zemí
Myslím, že se jedná o zajímavá tělesa. Ovšem zmíněný článek přinesl ještě něco. Zajímavý graf, kde je znázorněna velikost planety, její poloha v zóně života a teplota centrální hvězdy. Současně je zde pro porovnání zachycena i poloha Venuše, Země a Marsu. Já jsem si dovolil tento graf ještě malinko poupravit. Jednak jsem tam planety vybarvil podle pozice v zóně života. Tedy nejteplejší (odpovídající Venuši) jsou žluté, dále zelené, filalové a modré (odpovídající Zemi), a červené, odpovídající Marsu. A pak jsem tam ještě doplnil další obyvatelné exoplanety (poloha v grafu je pouze můj odhad), které nejsou od Keplera, ale i z jiných programů. Na příklad ty, o kterých jsem psal v článcích „Že by byly objeveny až tři potenciálně obyvatelné planety?“, „Objevena Wolf 1061c, druhá nejbližší obyvatelná planeta“, „Kde by byl ve vesmíru možný život?“ a v dalších.
A přitom mne napadla jedna věc. Je možné, aby planety, na které dopadá množství energie o množství něco mezi Marsem a Zemí a blížícího se Marsu, pokládat ještě za potencionálně obyvatelné planety s obdobným podnebím jako na Zemi? Všiml jsem si jedné zvláštní souvislosti tady ve sluneční soustavě. Ty větší planety pozemského typu (Země a Mars) mají podstatně širší či hustší atmosféru než ty menší (Mars a Merkur). Pokud by toto pravidlo mělo platit všeobecně, dá se předpokládat, že větší planety budou mít i víc atmosféry, a tudíž by na nich mohl být i tzv. větší skleníkový efekt. To by pak mohlo eliminovat menší množství záření dopadající od své centrální hvězdy. A tak jsem do grafu udělal ještě třetí úpravu a do jedné množiny jsem tam dal planety, o kterých si myslím, že by podnebí na nich se klidně mohlo blížit tomu pozemskému.
Takže teď už tu máme přes třicet potencionálně obyvatelných planet. A tak si říkám, že věřit v osamocení pozemského života teď už můžou jen naprostí ignoranti a nebo nějací náboženští sektáři, kterým někdy někdo napsal do jejich „posvátných spisů“, že jsme koruna všeho stvoření. Fakta nám však říkají něco jiného. I z tak nízkého procenta prozkoumaných hvězd v naší galaxii je minimálně třicet těch, na kterých by se život pozemského druhu mohl zachytit. A kolik jich asi bude v tom obrovském množství neprozkoumaných hvězd v Mléčné dráze? A kolik jich bude ještě v jiných galaxiích? Určitě nepočítaně.
související články:
Objevena Wolf 1061c, druhá nejbližší obyvatelná planetaŽe by Kepler objevil vyspělou mimozemskou civilizaci?Nový úsvit hledání mimozemských civilizacíObjev každé nové obyvatelné planety mne vždy potěšíKde by byl ve vesmíru možný život?
Rubrika: Vesmír a život v něm
