Rád bych Vás chtěl seznámit se sérií zajímavých archeologických nálezů, ke kterým došlo ve Skotsku a na Orknejích. Jedná se o nález několika stovek míčků, které jsou však zvláštním způsobem tvarované. Mají jakési boule.
Já sám jsem se o této skotské pozoruhodnosti dozvěděl z knížky „Místa, kde se lidé setkávají s bohy“ od Colina Wilsona, kde je o nich jen malá zmínka. A tak mne tento tajuplný nález začal zajímat, proto jsem se rozhodl, že se o něm na internetu pokusím vypátrat něco trošku víc.
A tak se mi podařilo zjistit, že kamenné míčky se ponejvíce nalezly ve skotském hrabství Aberdeenshire, Orknejích i na jiných místech ve Skotsku. Výjimečně došlo k jejich nálezu i v jiných místech britských ostrovů, v Anglii i Irsku. Kdy přesně došlo k objevu prvních míčků, se mi zatím nepodařilo zjistit, ale muselo to být už dávno, neboť zkoumány jsou už od 19. století. Kolem roku 1970 jich bylo známo 387 a 1983 již 411. Jejich vznik je odhadován na roky 3200 – 2500 před naším letopočtem, to znamená zhruba do stejného období, kdy se v dnešním anglickém hrabství Wiltshire stavělo legendární Stonehenge nebo v Egyptě pyramidy. Ovšem vyskytly se i mladší z let 2000-700 před naším letopočtem.
Odpověď na tuto kamennou záhadu nezodpoví zřejmě ani materiál, ze kterého byly koule vyráběny. K jejich výrobě bylo totiž použito všech možných hornin i nerostů, které se zde nalézají. Pískovce, serpentinu a také tvrdých hornin jako žula, diorit, čedič či gabro.
Jejich velikost je většinou kolem 7 cm. Ale je několik takových, které mají 90-140 cm. Ovšem co vyvolává největší diskuzi je jejich tvar. Míčky jsou totiž ozdobeny různým počtem velkých vyboulenin či jiných tvarování, a tak nám jejich význam či funkce stále unikají. Některé jsou hladké a ozdobené rýhami či spirálami. Většinou však mají vybouleniny v počtu šesti, sedmi, osmi, deseti, ale z dvaceti čtyř, dvaceti sedmi, či třiceti. A dokonce se nalezly i takové, které i přes své složité tvarování jsou navíc zdobeny rýhami či spirálami.
Jaký je jejich význam? Pojďme se podívat na nejrůznější hypotézy, k čemu by mohly tyto předměty vlastně sloužit.
a) K u l t o v n í p ř e d m ě t : Toto zařazení používají archeologové většinou tehdy, když jim je pravý smysl nálezu neznámý. Tak se z toho udělá kultovní předmět, který sloužil jako rekvizita při mystických obřadech nebo jako pomůcka k věštění. Do jaké míry je to pravděpodobné, se už můžeme jen dohadovat.
b) Z b r a n ě : Vyskytl se i názor, že mohlo jít o hlavici něčeho jako řemdich. Jenomže se nenašel jakýkoliv způsob, kterým by koule měly být připevněny ke dřevěným tyčím.
c) Z á v a ž í : další hypotéza vychází z toho, že většina míčků má stejnou velikost a váhu, čím by se mohla rozdělit do několika váhových skupin. Chybí však důvod, proč by měla být závaží tak složitě tvarovaná.
d) S p o l e č e n s k á h r a : Nebo šlo o nějaký prvek typu společenské hry nebo stylu kuliček nebo petanqu? Zkuste si hodit nebo kutálet něčím, co má takovýto tvar a uvidíte, jak se to bude obtížně kutálet.
e) P o m ů c k a k u č e n í p r o s t o r o v é g e o m e t r i e : S hypotézou že se jedná o vyjádření tzv. pěti platonických těles (čtyřstěnu, krychle, osmistěnu, dvanácti stěnu či dvacetistěnu jsem se poprvé setkal už v té výše zmíněné knížce. Velice zajímavá hypotéza. Že by dva a půl tisíce let před Platoném dokázali neolitičtí myslitelé uvažovat o takovýchto složitých geometrických útvarech? Možná že některé koule jsou obdoby oněch platonických těles. Ale některé jiné koule mají i zcela jiný počet vyboulenin. Ale v každém případě musel ten, kdo je vyráběl ovládat určitým vyšším způsobem prostorovou geometrii. Jak jsem psal vyskytly se i takové koule, které mají sedm vyboulenin. A zkuste si obyčejnou kouli rozdělit na sedm stejných částí, pokud nemáte žádné ponětí o geometrii.
f) D ě l e n í b u n ě k ? : Dovolil bych si však ještě jednu odvážnou hypotézu, která mne napadla při pohledu na jeden obrázek, který vyjadřuje dělení buněk. Problém je ten, že onen proces je ke spatření pouze pod mikroskopem.
Ale kdo se trochu vyzná v archeoastronautické problematice, dobře ví, že podobné věci nejsou v dávné historii ničím neobvyklým. Kdo například četl můj článek Tajemství obrazců směřujících k obloze, ví že na peruánské planině Nazca je ke spatření též 45 metrový pavouk druhu Ricinuley, na jehož noze dávní architekti znázornili i tzv. kopulační mechanizmus, který je za normálních podmínek je vidět pouze pod mikroskopem. Za dalším příkladem se musíme vydat až do kolumbijské Bogoty. Erich von Däniken ve své knize „Strategie Bohů“ píše, jak se zde setkal s profesorem Jaime Gutierezem, který mu zde ukázal jeden ze zdejších a velice starých nálezů, takzvaný černý genetický kotouč z pyritu s otvorem uprostřed. Z obou stran je na něm
totiž znázorněn „komix“ vývoje člověka od spermie po čtyřměsíční plod a na druhé straně totéž, co se týká vývoje žáby. Jak mohli dávní indiáni znát něco takového, aniž by použili mikroskop?
Toto je několik možných hypotéz. Zda je některá z nich správná, to si v tuto chvíli neodvažuji odhadnout. Kterou z nich si vyberete, to už nechám na Vás. Ale třeba přijdete na nějakou lepší, která bude celou záhadu lépe vysvětlovat.
Zdroje a doporučená literatura:
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006081806
http://en.wikipedia.org/wiki/Carved_Stone_Balls
http://www.hunterian.gla.ac.uk/collections/museum/online_exhibitions/stones/stills/stills.shtml
Daniken E.: Strategie Bohů: Naše vojsko, Praha, 1996
Wilson C.: Místa, kde se lidi setkávají s bohy, KK-Balios, Praha, 1998
Obrázky použity:
http://www.worldmysteriesforum.ch/index.php?id=44
http://www.britishmuseum.org/explore/highlights/highlight_objects/pe_prb/t/three_carved_stone_balls.aspx
http://www.georgehart.com/virtual-polyhedra/neolithic.html
http://www.entu.cas.cz/fyziol/students/lecture6.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/Carved_Stone_Balls
http://www.hunterian.gla.ac.uk/collections/museum/online_exhibitions/stones/stills/stills.shtml
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006081806
Související články: rubrika archeoastronautika
