Dnes vlastně už ani neexistuje, byla objevena při stavbě dálnice D7, ale i přesto se má konat o mimořádnou pravěkou svatyni, která je často přirovnávaná k anglickému Stonehenge.
Dnes ji dálnice D7 půlí v úhlopříčce. Podle některých názorů má právě to za následek to, že se jedná ohledně havárií o jedno z vůbec nejnebezpečnějších míst v České republice (viz http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/pozor-na-silnici-u-makotras-umira-tam-nejvic-lidi.html ). A aby tomu nebylo málo, tak pouhé dva kilometry od svatyně na západ došlo 10. června 1942 asi k největší české válečné tragédii 20. století, k vyhlazení Lidic. Má to vše snad na svědomí ona svatyně?
Byla objevena v roce 1961 při stavbě dálnice. A už tehdy zaujala vědce a badatele. To proto, že archeologický výzkum potvrdil, že tato lokalita byla obývána ve 4. tisíciletí před naším letopočtem kulturou nálevkovitých pohárů. Byl zde objeven například žáruvzdorný kelímek se zbytky mědi, nejstarší známý doklad zpracování kovu v Čechách.
Samotná svatyně je čtvercová o velikosti strany 300 metrů. Je však vůči světovým stranám mírně natočena, a tak někteří badatelé začali hledat archeoastronomický význam svatyně. Například astronom Zdeněk Horský objevil souvislosti se západy a východy Slunce, Měsíce a významných hvězd. Viz nákres.
Dovolil bych si se svojí troškou do mlýna přijít i já. A na celou lokalitu se podívat z pohledu geometrických souvislostí s jinými podobnými pravěkými lokalitami.
1)Strany čtvercové svatyně podle mého názoru směřují jednak k výšinnému hradišti Řivnáč, podle kterého byla pojmenována celá jedna eneolitická kultura na přelomu 4. a 3. tisíciletí před naším letopočtem. (viz Pěší výlet z Roztok do Kralup nad Vltavou). A také ve směru kamenného pravěkého menhiru ve Zbuzanech (Radotínským údolím za trempy i megality)
2)Lokalita leží na prodloužení Řípu a Budče, a tak vlastně posiluje i můj ley lines obrazec zvaný „Řípská hvězda“ (viz Magická hora Říp)
3)Také mi připadá zajímavé, co se vše nalézá na stejné zeměpisné šířce a délce. Pokud bychom se odtud vydali na jih, dorazili bychom nejprve k homoli a pravěké mohyle Dušníky v Rudné u Prahy (viz Radotínským údolím za trempy i megality) a pak na keltské hradiště Píšťák u Řevnice. Na sever bychom se zas dostali do Roudnice nad Labem, které bylo v meandru Labe osídleno také od nejstarších dob (viz Pěší výlet z Roudnice přes Říp).
4)Pokud se vydáme na východ, narazíme nejprve do Tichého údolí u Únětic, které je naší nejvýznamnějším archeologickým nalezištěm pravěké únětické kultury, která zde sídlila zhruba v době 2300-1700 let (viz I moje cesta na Okoř byla jako žádná ze sta), dále k hradišti Zámka, kde v době před 5,5 tisíci lety vzniklo výšinné sídliště pravěkých lidí. I zde sídlila řivnáčská kultura a další kultury až ke Slovanům (viz Pěší výlet po severním okraji Prahy). Dalším bodem na této rovnoběžce jsou Dolní Chabry se svými pravěkými menhiry (viz Pěší výlet po severním okraji Prahy), dále Čakovice se svojí megalitickou svatyní a také vrch Oškobrh na Nymburksku se svým keltským hradištěm. Že by snad tato linie ukazovala našim předkům východ a západ slunce o rovnodennostech?
A úplně na závěr si nechám jednu souvislost s velikostí svatyně. Její rozměry jsou cca 300 x 300 metrů. Zkusme si nyní do tohoto čtverce vepsat kružnici, její poloměr bude 150 metrů. A tento rozměr odpovídá zhruba miliardtině vzdálenosti Země od Slunce. Obdobně je tomu u výšky Cheopsovy pyramidy v Gíze (viz Záhady egyptských pyramid v Gize). Jsou snad i do svatyně u Makotřasech zakódované i takové vědomosti, které známe až my v 20. a 21. století?
Použité zdroje: wikipedia, odkazy uvedené v článku, Lenková J.: Tajemná místa Česka, Nakladatelství XYZ, Praha, 2016, www.mapy.cz
