Ostaš. Už ten název zní tajuplně. Je to 700 metrů nad mořem vysoká stolová hora na Broumovsku s pískovcovými skalními městy na obvodu svého vrcholu. A navíc plývá i množstvím legend a pověstí.
Tuto horu bych rozdělil na takové dvě hlavní části. Horní labyrint, což jsou skály v nejvyšších místech Ostaše.
A pak Dolní labyrint, jenž bych navíc rozdělil na další dvě části.
Tou první částí je Sluj českých bratří.
Od hlavního rozcestníku se sem dostanete po zelené turistické značce.
Ostaš patřila odedávna mezi útočiště lidí z okolí, kteří se zde schovávali. Dělo se tak například za husitských válek, kdy se zde lidé ukrývali před Zikmundovými křižáky.
A v době pobělohorské se tu schovávali i čeští bratři. Od toho „Sluj českých bratří“
K jejich úkrytu vede dlouhá myší díra.
A i já jsem tam došel.
Druhá část Dolního labyrintu se nazývá Kočičí skály a nebo také Kočičí hrad.
Dostanete se sem také po zelené turistické značce. Od Sluje českých bratří je asi půl kilometru na sever.
Tady se jde například kolem „Useknuté hlavy“.
A tady už jsme přímo u onoho Kočičího hradu.
Pověst říká, že právě tady by snad někde měla ústit tajná podzemní chodba s klášterním pokladem, která sem vede z klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v nedaleké Polici nad Metují.
A samozřejmě i já jsem sem došel také.
A konečně Horní labyrint. Ony nejvyšší partie Ostaše. Dostanete se sem po modré turistické značce. Když jsem jdete, uvidíte skály s mnoha dírami. Jedna z nich se dokonce jmenuje „Trpasličí“. Podle pověsti v ní žili trpaslíci a v dírách měli schované poklady.
Zajímavým zážitkem je i průchod zdejším bludištěm.
Tyto skalní věže se nazývají „Medvěd“ a Raněný sokol“
Tady, je „Mohyla smrti“
„Čertovo auto“
A jeden z dalších symbolů Ostaše. Tak jako Adršpašské skály (viz Fotonávštěva Adršpašských skal) mají své antropomorfní Milence a Starostu ze Starostovou, tak podobný skalní útvar má i Ostaš. U skalního útvaru „Zrádce“ je patrná hlava s čelem, očima, nosem i ústy. Podle pověsti je to za trest zkamenělý muž, který v roce 1421 své zde schované blízké zaprodal Slezanům. Ovšem já se ptám, zda takovýto je jen od přírody. (viz Existují nějaké stopy po předešlých technických civilizacích?)
„Krtičkova vyhlídka“,
ze které jdou vidět okolní skály i okolní kopce.
A „Výří brána“
A dokonce i zde na Ostaši se vypráví pověst o chodbách s poklady. Hora se otevírá vždy na Velký pátek . Kde jsou ukryté, se pozná prý tak, že tam hoří plamen. (viz Kde se o Velikonocích otvírají poklady?)
A úplně na závěr jsem si nechal jednu geometrickou zajímavost, kterou jsem náhodou objevil asi před patnácti lety.
Okolo Ostaše lze vytvořit hvězdu o průměru cca 9 km. A to mezi zdejšími městy i skalními městy na Broumovsku. V jejím centru je tato pověstmi opředená stolová hora Ostaš, která je současně i významným skalním městem. Zjistil jsem ji tak, že jsem si všiml, že tři zdejší největší města tvoří rovnostranný trojúhelník, který má střed přímo v tomto vrcholu. Jakou to Adršpach, Broumov a Hronov. Na opačné straně od Adršpachu se nalézá vrch Signál v Broumovských stěnách. Tato osa dále směřuje na Hejšovinu. Nejvyšší místo zdejších stolových hor vůbec. Hvězdu pak doplňuje Vižnov, část dalšího významného města – Meziměstí, s kostelem U svaté Anny od Kryštofa Dienntzhoferea, Poslední cíp hvězdy se nalézá u Petrovic u Malých Svatoňovic . Tajemství hvězdných hor. Náhoda?
Použité zdroje:
Foto: Libor Čermák
Související články:
