Čím by se projevovala jakákoliv inteligence? Především tím, že by ovládala matematiku a geometrii. Kdysi vznikl nápad, že by naše civilizace mohla dát o sobě vědět. Tak, že by se do nekonečných sibiřských lesů vysekalo obří znázornění Pythagorovy věty. Trojúhelník se čtverci nad přeponou i odvěsnami. Ovšem já se ptám, zda nám náhodou někdo jiný už podobné matematické podivuhodnosti nějak nesdělil.
1 ) Š n e č í u l i t y
Všichni si určitě umíte představit například takového hlemýždě. Napadlo vás však někdy, že taková šnečí ulita, je vlastně geniální tvar? Nejen že na ní platí zákonitost zlatého řezu, platí zde ještě něco. Jen si zkuste na papír znázornit šnečí ulitu a zjistíte zajímavou věc. Jistě znáte z optiky zákon, že úhel dopadu se rovná úhlu odrazu. Zkuste si podobný paprsek vést tak, že nějakým způsobem dopadne do otvoru šnečí ulity. A pak se ve stanoveném úhlu odrazí. Zkuste si vést různé paprsky a pokaždé zjistíte jedno. Paprsek se stále odráží směrem dovnitř ulity, dokud se nedostane úplně do jejího středu. Jen mne napadá, kdyby se třeba na podobný způsob vymyslela nějaká anténa, možná bychom mohli předejít jejímu přesnému nasměrování na konkrétní objekt a signál by se do přijímače musel dostat tak nebo tak.
2 ) r o s t l i n y
Když jsme se dostali takto sem, napadlo vás někdy při pohledu na pouhou květinu například to, že se vlastně jedná o takový přírodní systém parabolických antén (květy) a slunečních panelů (listy) propojený potrubím (stonek, kořeny)? Zkuste se nad tím zamyslet.
3 ) F i b o n a c c i h o ř a d a
Na další zajímavou matematickou zajímavost z přírody jsem narazil při pročítání časopisu Záhady a zajímavosti (vydavatelství Včelka, Plzeň), kde v čísle 2/2007 vyšel článek J. Boháče „Rozumí kaktusy matematice?“ Autor zde upozorňuje na spirálovité odvíjení trnů, které souhlasí s tzv. Fibonacciho posloupností, kde každé následující číslo vzniká součtem dvou předchozích (0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89, 144, 233,…). Když jsem si pak začetl o této posloupnosti na wikipedii (http://cs.wikipedia.org/wiki/Fibonacciho_posloupnost), dočetl jsem se, že obdobně toho je v přírodě koncipováno více! Například semínka slunečnice, plody ananasu, šišky, listy zelí a jiné!
4 ) K r y s t a l y
A co třeba takové krystaly různých nerostů? To, že se v přírodě vyskytují v úchvatných tvarech připomínajících mnohostěny, nemůže to být také nápad nějakého architekta přírody?
5 ) p a v u č i n a
Ovšem geometrie a matematika není ani z daleka jediným důkazem inteligence onoho tvůrce přírody. Pojďme se také podívat na ohromující vlastnosti takových materiálů, které dokážou vyrobit těla některých živočichů. Představme si například takovou pavučinu. To je velice slabé vlákno o průměru 0.00015 mm, proto nám nedělá sebemenší problém ho shodit třeba koštětem. Ovšem když se zamyslíme nad skutečnými vlastnostmi tohoto úžasného materiálu, musíme žasnout. Materiál pavučiny je tak pevný, že má v tomto ohledu lepší vlastnosti než ocel. Pokud bychom ho rozšířili na tloušťku tužky, získali bychom lano, které by bez problému dokázalo zastavit letící Boeing 747 v plné rychlosti! A kromě toho je pavučina tak pružná, že se dokáže natáhnout o 40 procent bez přetrhnutí. Pokud bychom uměli tento materiál vyrábět uměle, hravě by nám vyřešil spoustu technických problémů. A přitom dokáže vzniknout v těle jednoho obyčejného pavouka. (http://www.horskaboure.net/downloads/eknihy/ezajimavosti/pavucina.html)
6 ) v a j í č k a
Dalším úžasným materiálem, který dokáže vzniknout ve zvířatech, je obyčejná ptačí skořápka. Ze školy si pamatuji to, že pokud bychom jakýkoliv střep skořápky zvětšili a podle něj vylili z betonu skořepinu, dostali bychom zastřešení, jehož statika by byla velice dobrá a jejíž spadnutí by nehrozilo.
7 ) j e d y
Úžasnou procedurou i když obávanou je skutečnost, že mnohá zvířata, například hadi, dokážou ve svých tělech vyrobit takové chemikálie, kterým se lidově říká jedy. Když bychom se o to chtěli pokusit my lidé, museli bychom si kvůli tomu zařídit složité laboratoře. Ale v oněch organismech to dokáže vzniknout samovolně. I když z jejich uštknutí a následně z otravy máme strach, není to koneckonců úžasná vlastnost, když něco takového dokáže vzniknout volně v přírodě?
Zajímavé zvláštnosti, které vypráví o tom, že příroda má v sobě nějaké prvky, které jakoby vypadaly, že pochází od někoho inteligentního, můžeme vysledovat i mimo naší planetu, ve vesmíru. Před časem jsem této problematice věnoval i jeden článek, a to „Jaký tajuplný kód nám předává sluneční soustava?“, kde se zabývám podivnými zvláštnosti, které se vyskytují mezi tělesy naší planetární soustavy.
A tak se ptám: Jsou všechny tyto podivuhodnosti, které jsem výše nastínil, některé z oněch prvků typu znázorněné Pythagorovy věty, které poukazují na to, že to, co má na svědomí naší přírodu a vesmír, je něco daleko úžasnějšího, než si vůbec dokážeme představit? Je to důkaz toho, že za tím vším je ve skutečnosti nějaká ta inteligentní síla nebo energie, které my z nedostatku přesnějšího názvu říkáme jednoduše Bůh?
Zdroje: uvedené v článku
Obrázky a fotografie: autor (u hlemýžďů), www.flickr.com (ostatní)
