Štědrovečerní večeře je bezesporu jedním z hlavních vyvrcholení našich vánoc. Bez ní by nejspíš vánoce nebyly vánocemi. Ale víte, jak ta večeře vypadala v časech minulých?
Jak vypadá štědrovečerní večeře u vás u čtenářů? U nás to probíhá následovně. Nejdříve si popřejeme, což pak zapijeme dobrým vínem. Pak nastupuji já a za všechny se pomodlím „Otče náš“ a „Zdrávas Maria“, To protože u nás v rodině se to umím modlit jedině já. A pak začneme konečně večeřet. Tradičně máme rybí polévku, ovšem s výjimkou našeho táty. Ten mívá polévku hrachovou. Ve druhém chodu máme bramborový salát buď se smaženou rybou, nebo se snaženým řízkem, co si kdo vybere. A vše to nakonec zajíme nějakým dobrým cukrovím. Tak to vypadá u nás a asi možná i většiny čtenářů. I když štědrovečerní večeře se rodinu od rodiny liší.
Ale hodně se to liší i od našich předků. Jejich štědrovečerní večeře začínala v okamžiku, kdy na obloze vyšla první hvězda. Která to byla? K tomu doporučím svůj článek „Vánoční hvězdná obloha je nejkrásnější“. Na stůl se kromě jídel položil i dožínkový věnec z obilí a do něj se dávaly mísy. Od večeře nesměl nikdo vstávat, jinak by hrozilo, že příští rok nezůstane rodina spolu. Ze stejného důvodu se nohy stolu omotávaly uzamčeným řetězem. Nad stolem pak špičkou dolů visela vánoční chvojka, předchůdkyně našeho vánočního stromečku (viz „Co možná nevíte o vánočním stromečku?“). Pak se všichni společně pomodlili a popřáli si, aby se tu napřesrok opět všichni ve zdraví sešli.
Večeře se pak tradičně skládala z devíti chodů. Začínala kouskem chleba nebo domácí oplatkou s medem, česnekem či různými bylinkami. Poté se podávala polévka. Nejčastěji hrachová, čočková, houbová a teprve až později rybí. Hlavním jídlem pak byl houbový kuba (viz recept). Ten se u nás v rodině jí o Štědrém dnu také. Ale k obědu. Po kubovi přišlo na řadu obřadní jídlo, kterým byla prosná, jáhlová, krupičná nebo hrachová kaše. Mezi tradiční štědrovečerní jídla patřily i topinky s česnekem. Dále ovoce. To bylo buď čerstvé, sušené, vařené a nebo různě upravované. Tomu se říkalo muzika (viz Staročeská muzika recept). Vše to pak doplňovala jablka a ořechy. Na závěr se pak pilo pivo nebo pálenka, případně čaj nebo punč s vánočkou nebo závinem. Naše tradiční cukroví přišlo na řadu až později.
Tak schválně. Kdo z vás čtenářů ještě dnes dodržuje oněch devět jídel? Pokud ne, tak se to dnes vynahrazuje alespoň devíti druhy cukroví.
Ať už u vás, čtenářů, vypadá štědrovečerní tabule tak či tak, přeji, aby vám i letos chutnala. Ale pokud k tomu přidáte některé z oněch tradičních devíti jídel, které popisuji, určitě tím nic nezkazíte.
Zdroj: Vondrušková A.: České zvyky a obyčeje, Albatros, Praha, 2004
Psal jsem právě před rokem v adventním kalendáři 2013, věnovanému mým předvánočním dárkům:
Psal jsem právě před dvěma roky v adventním kalendáři 2012, věnovanému vánočním a adventním tradicím:
Rád bych také chtěl připomenout některé ne úplně všeobecně známé vánoční koledy. Dnešní odkaz na takovouto vánoční koledu je:
12. prosince: Příběh horolezectví
