Je to jedna z gotických dominant našeho hlavního města Prahy. Tuto sobotu jsem ji navštívil. A navíc jsem měl to štěstí, že jsem tam byl v den, kdy byla nejen Prašná brána, ale i celá Praha pocukrovaná čerstvým popraškem sněhu.
A shodou okolností právě i začíná advent, doba předvánoční. A víte, že i Prašná brána má cosi společného s adventem? Ne? Tak hádejte co.
Nevíte? Tak já vám to povím.
Na proti dnešní Prašné bráně se nalézá Dům u Hybernů. A na jeho místě ve středověku stál kostel sv. Ambrože s klášterem. Proto, když se ve 30. letech 13. století začalo stavět staroměstské opevnění, tak právě tady byla nejprve postavená brána, které se říkalo "ambrožská" nebo brána sv. Ambrože. A svatý Ambrož má svátek 7. prosince. A aby tomu nebylo málo, tak tento světec má místo i v lidových adventních zvycích, podobně jako například sv. Mikuláš. Podle lidové tradice tam, kde je kostel zasvěcen sv. Ambroži, tak v podvečer tento den se objevila postava v závoji a ve špičaté čepici a honila děti, které sbíraly cukrovinky, které Ambrož poztrácel. Podrobnosti o tomto zvyku v mém článku "Adventní kalendář: Dnes by děti honil Ambrož".
Také se bráně říkalo "ranná", protože byla natočená na východ, kde slunce vychází ráno. Nebo také Horská, protože byla natočena směrem na Kutnou Horu.
Brána však zpustla. A tak staroměstští konšelé rozhodli o tom, že roku 1475 se začne s výstavbou nové brány, jejíž hlavní úkol je Prahu dobře reprezentovat a bude se nacházet na opačném konci Starého Města než ji podobná Staroměstská mostecká věž Karlova mostu.
Její stavbu nejprve vedl zednický mistr Václav. Ale ten na svojí práci nestačil, proto ho vystřídal Matyáš Rejsek z Prostějova. Ani ten však stavbu nedokončil, protože roku 1483 se král Vladislav Jagellonský přestěhoval z Králova dvoru (na místě dnešního Obecního domu) na Pražský hrad.
A tak její atraktivnost upadla. Ale i tak právě tady začínala pověstná Královská cesta, kudy projížděli čeští králové na korunovaci do katedrály sv. Víta.
Brána zůstala nedokončená. A v 18. století sloužila i jako skladiště střelného prachu. Odtud její současný název "Prašná".
Teprve až v letech 1878-86 získala Prašná brána dnešní podobu. Její rekonstrukce se ujal architekt Josef Mocker, který ji opravil podle vzoru Staroměstské mostecké věže.
V té době věž nezískala jen tyto nádherné okenní vitráže, ale i celkovou podobu, jak ji známe dnes.
A dokonce i její výška se zvětšila z původních 42 metrů na dnešních 65.
Klenba věže z pohledu se shora.
Za Mockera vznikl i ochoz s nárožními věžičkami. A ten dnes slouží hlavně jako rozhledna pro turisty. Pojďme se spolu podívat, jaký je z Prašné brány rozhled po Praze.
Již zmíněný Dům U Hybernů. V pozadí Vítkov a Žižkovská věž.
Sousední Komerční banka. V dálce kostel Panny Marie Sněžné a kostel sv. Havla.
Pohled na Staré Město. V dálce pak Hradčany a Petřín.
A sousední Obecní dům
Závěrem ještě pohled na střechu.
A na zdobenou kliku dveří.
A pokud jste tady ještě nebyli, tak vás sem chci pozvat. Skutečně to stojí za to.
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%A1n%C3%A1_br%C3%A1na
Foto: Libor Čermák
Další související články:
Z letošního adventního kalendáře: 1.12. Jak s dětmi využít zbytek větví z adventních věnců k dekoraci?, 2.12. Izraelské Betlémy v sobě ukrývají jednu zvláštní záhadu
Další podobné články:
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Magický a tajuplný Karlův most
Chrám svatého Mikuláše na Malé Straně
Kostel Panny Marie před Týnem
Katedrála svatého Víta
