Erich von Däniken ve své nejnovější knížce píše, že mezi menhiry v Bretani se to hemží pythagorejskými trojúhelníky. Myslím si, že to zdaleka není jediný případ. Ve světě archeologie se dají najít i další podobné případy.
Cituji z knížky Ericha von Dänikena "Poselství z roku 2118":
"Totéž platí i o sloupořadích menhirů v Bretani, v nichž se to navíc přímo hemží pythagorejskými trojúhelníky." (Däniken E: Poselství z roku 2118, Dialog, Liberec, 2017). Na internetu jsem pak nalezl stránku, která se těmito vztahy také zabývá, a to podrobněji: http://www.ancient-wisdom.com/francecarnac.htm
Řecký filozof a učenec Pythagoras, jak známo, žil kolem roku 500 před naším letopočtem na řeckém ostrově Samos v Egejském moři. Mimo jiných byl objevitelem i slavné Pythagorovy věty, která říká, že obsah čtverce nad přeponou se rovna součtu obsahů čtverců nad oběma odvěsnami. Náš profesor matematiky na střední škole vždycky říkával, že kdyby toto neplatilo, tak by matematici byli nešťastní. Což je pravda, neboť by se pak nedaly spočítat ani ty základní výpočty. Na Pythagorové větě je totiž založená celá metematika, geometrie a všechny nejdůležitější výpočty. Je ale možné, že toto někdo zjistil i nezávisle na Pythagorovi?
Mezi nejznámější pythagorejské trojúhelníky patří ten s poměry stran 3:4:5. (dále 5:12:13, pak 7:24:25, pak 9:40:41 a 8:15:17). Tady všude, kde budou všechny tři strany v poměru celých čísel, vzniknou pravoúhlé trojúhelníky. Ale zůstaňme prozatím u toho nejzákladnějšího poměru 3:4:5. Jak jsem toitiž zjišťoval na archeologických památkách po světě, dají se najít takovéto trojúhelníky jak u památek, které vznikly dříve, než žil Pythagoras. A nebo v oblasti, která byla pro naši civilizaci známá až dlouho po jeho životě (Amerika).
1) Trojnožková skála v New Jersey
O tomto možném dolmenu, který se nalézá v Pyramid Mountain nedaleko New Yorku jsem psal v článku "Slyšeli jste už o Trojnožkové skále v New Jersey ?". Tři kameny, které tvoří nohy, navzájem vytvářejí tzv. "pythagorejský trojúhelník, tj. pravoúhlý trojúhelník, jehož strany jsou v poměru 3:4:5.
2) Jak píšu ve svém článku (viz odkaz níže), tak pyramidy v Gíze panovníků 4. dynastie navzájem vytvářejí pythagorejský trojúhelník, jenž je v poměru 3:4:5. Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=343092. Aby tomu nebylo málo, tak strana Chepsovy pyramidy tvoří jednu čtvrtinu oné čtyřkové odvěsny.
3) V Egyptě, ale ještě chvíli zůstaneme. Posledním egyptským panovníkem 4. dynasitie (té jehož členové vystavěly ty největší egyptské pyramidy) byl Šepseskaf. Vládl přibližně v době 2500 let před naším letopočtem. Ten sice po sobě nezanechal pyramidu, ale obdélníkovou mastabu v Jižní Sakkaře. Půdorysně měří 99,6 x 74,4 metrů a na výšku téměř 19 metrů. A tak je patrné, že do půdorysu této mastaby, která je v přesném poměru 3:4, je zakódován i nejznámější pythagorejský trojúhelník s poměrem stran 3:4:5. A tak se ptám, znal snad starověký Egypt dva tisíce let před jejím oficiálním objevením i Pythagorovu větu? Viz podrobnosti v článku "Znal faraón Šepseskaf Pythagorovu větu?"
4) A teď se přesuňme do Jižní Ameriky, do říše Inků. Tady se nalézají tři kruhové terasovité jámy Moray, které byly vyhloubeny ve zdejších údolích do země poblíž města Cuzka. Jejich účel byl zřejmě zemědělský. Jejich nejspodnější části a zároveň středy, jsou rozmístěné do pravoúhlého trojúhelníku! O to víc mne překvapilo, když jsem si změřil jeho strany. Vždyť je to opět ten nejzákladnější pythagorejský trojúhelník, jehož strany jsou v poměru 3:4:5 (viz obr.). Znali snad i staří Inkové Pythagorovu větu? (viz podrobnosti v článku "Moray – tajuplná incká památka").
5) Jeden pythagorejský trojúhelník jsem objevil i v naší České krajině. Je to v souvislosti s pravěkými a raně středověkými hradištmi u Sázavy s menhirem u Mrchojed (Tajemství kamenného muže z Mrchojed). Když si vyneseme Dojetřice u Sázavy, Vraníka u Ledečka a kamenného muže u Mrchojed, opět získáme pythagorejský trojúhelník 3:4:5. (viz Pěší výlet podél Sázavy), jehož přepona je orientováná ve směru západ-východ, protíná i pravěký lom na vápenec "Bílý kámen" a ukazuje i na Hradiště u Lštění. A odvěsna zas tvoří osu meandru Sázavy v Přívlakách.
Při této přiléžitosti bych také připomněl, že zvláštní geometrické zákonitosti jsou zakódovány i ve slavné Cheopsově pyramidě. Tam je to to číslo pí, jehož objevitel, německý matematil Ludolph žil až na přelomu 16. a 17 století našeho letopočtu. Když obvod pyramidy vynásobíte dvojnásobkem její výšky, dostanete téměř přesné číslo pí.
Je možné, aby v dávných památkách byly zakódovány matematické zákonitosti, které jejich tvůrci nemohli znát rozhodně od antických učenců? Ale od koho? Že by tyto všechny vědomosti byly v dávnách dobách známé, jen my je jen znovunalézáme?
Související články v rubrice archeoastronautika
