To snad není pravda. Norský remake slavné české pohádky "Tři oříšky pro Popelku" obsahuje scénu s líbáním dvou mužů. Ať se na mne nikdo nezlobí, ale něco takového do pohádek v žádném případě nepatří.
Já osobně se považuji za velkého milovníka hraných pohádek. Například každou sobotu a neděli se těším na 13. hodinu a 5. minutu, kdy na ČT vysílají hrané pohádky. A aby to nebylo málo, několik jsem se jich pokusil i sám vymyslet a zde na blogu zveřejnit. Namátkou:
Pohádka o zázračném betlému
Pohádka „O bílé paní Bradlecké“
O zakleté královně a kouzelném amuletu
O Honzovi a říční víle Stříbravě
O dračím stromu
Ale vymyslel bych takový příběh, který by byl přímou propagací LGBT a pak tomu říkal pohádka? Ne, v žádném případě! Jsem totiž přesvědčený že pohádky mají po staletí svoje daná pravidla, kterým se říká archetypy. Je to jakýsi pravzor, od kterého se zpravidla odvíjí každá úspěšná pohádka. A jedním takovým základním archetypem je i láska osob opačného pohlaví. Například princ se zamiluje do Popelky.
Ale líbání dvou mužů? To jako sorry, ale to mezi pohádkovými archetypy nevidím. Připadá mi to v pohádce stejně absurdní jako kdyby v mayovkách s Vinnetouem a Old Shatterhandem měl přistát létající talíř s mimozemšťany. Kromě toho LGBT je dnes i součástí politické progresivistické ideologie, a tak jsem zásadním odpůrcem toho, aby něco takového bylo předkládáno dětem v době, kdy si každý může svobodně vybrat jakou ideologii chce či naopak nechce zastávat.
Jestliže si někdo chce vymyslet příběh, kde se takové věci dějí, či kde jsou překračovány jiné pohádkové archetypy, ať si ho klidně vymyslí. Ale ať už tomu neříká pohádka. Zkrátka a dobře už je to úplně jiný žánr.
Zdroj: https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/tri-prani-pro-popelku-astrid-s-norska-popelka.A211130_085155_filmvideo_spm
