Kdo by se občas nechtěl podívat do nějakého cizího planetárního systému. Zvlášť, když centrální hvězda je podobná našemu Slunci. Pokud obsahuje planety, mohlo by se tu klidně nacházet i něco, čemu my říkáme „ místo vhodné pro život“
planetární soustava HD10180Libor Čermák
Jak jsem psal ve svém příspěvku „Planeta s podmínkami pro život objevena!“, je objev Gliese 581g dle mého názoru zatím nejvýznamnějším astronomickým objevem letošního roku. Jenomže podobných vícečetných planetárních soustav známe ve vesmíru již více. Jednou z hvězd, která vlastní početnější rodinu planet, je HD 10180. Tato hvězda je od nás vzdálena 127 světelných let a je velice podobná našemu Slunci. Nalézá se na jižní obloze v souhvězdí Malého vodního hada. Centrální hvězda jako taková je s porovnání se Sluncem jen o malinko teplejší, o malinko hmotnější, zhruba 1,5 x zářivější a asi jen o 200 milionů let mladší. Pokud by v této soustavě existovala kamenná planeta nalézající se ve vzdálenosti zhruba podobné jako naše Země od Slunce, je více než pravděpodobné, že by na ní mohly být podmínky, jaké známe zde. Pojďme se tedy podívat, co o této planetární soustavě vlastně víme: V této planetární soustavě je zatím objeveno sedm planet
- HD10180b je zatím nepotvrzená planeta, která hvězdu obíhá zřejmě nejblíže. A to tak blízko, že její vzdálenost od centrální hvězdy je pouhá osmnáctina vzdálenosti Merkuru od Slunce. A oběžná doba trvá asi den. Její hmotnost je jen o trochu větší, než je hmotnost Země, a tak se zřejmě jedná o těleso kamenné a tedy podobné Zemi. Ale její blízkost ke svému slunci ji předurčuje povrchovou teplotu kolem 1000 stupňů, což z ní dělá pravé peklo.
- HD10180c je planeta, která hvězdu obíhá zřejmě jako druhá nejbližší. A to tak blízko, že její vzdálenost od své centrální hvězdy je pouhá šestina vzdálenosti Merkuru od Slunce. A oběžná doba trvá necelých šest dní. Její hmotnost je však třináctkrát větší než hmotnost Země, a tak se zřejmě jedná o těleso podobné Uranu či Neptunu.
- HD10180d je zhruba třikrát blíže své centrální hvězdě než Merkur. Její oběžná doba trvá cca 16 dní. Planeta je jen o trošku menší než těleso předešlé, a tak mu bude nejspíš také hodně podobné.
- HD10180e je ve vzdálenosti 0,27 vzdálenosti Země od Slunce, tedy vzdálenosti pořád o něco menší než planeta Merkur od Slunce. Jeden její oběh kolem centrální hvězdy trvá cca 50 dní. Zato její velikost je 25 x větší než je velikost Země, a tak se jedná o druhou největší planetu v tomto systému. U všech těchto těles je však také uvést to, že povrchová teplota zde nejspíš přesahuje až 200 – 800 stupňů celsia, tudíž se zřejmě nebude jednat o planety vstřícné pozemskému druhu života.
- HD10180f . Konečně se dostáváme do vzdálenosti větší než Merkur, ale vhledem k tomu že HD10180 je přeci jen o něco teplejší než Slunce, tak i tato vzdálenost, cca 0,5 vzdálenosti Země-Slunce, bude nejspíš znamenat teplotní podmínky, jaké známe z Merkuru. Toto těleso je 24 hmotnější než Země, a tak se opět bude jednat o těleso podobné Uranu, kterému jeden jeho oběh trvá 123 dní.
- HD10180g se nalézá od své centrální hvězdy ve vzdálenosti cca 1,5 x větší než je vzdálenost Slunce od Země, kde oběžná doba trvá 600 dní. To znamená, že teplotní podmínky zde budou o něco chladnější, než zde na Zemi. Ale i tak si myslím, že se ještě nalézáme ve vzdálenosti příhodné pro život. Ale vzhledem k tomu, že planeta je 21 x hmotnější než Země, tedy opět podobná Uranu nebo Neptunu, tak život se zde dle mého názoru může nalézat jen na případném kamenném měsíci.
- HD10180h je nejvzdálenější známý objekt v této planetární soustavě, jehož vzdálenost od své centrální hvězdy se rovná zhruba vzdálenosti pásu asteroidů ve sluneční soustavě. Na nákres se mi už nevešel. Jeden jeho oběh trvá zhruba 6 pozemských let. Hmotnost se rovná 64 hmotností Země, což je jen o trochu menší těleso než planeta Saturn.
Co toho vyplývá pro množnost podmínek vhodných pro život? Zóna, která by jim odpovídala, se nalézá zhruba mezi tělesy označené jako „f“ a „g“ Pokud si tento prostor prohlédneme podrobněji, zjistíme, že je zde trochu větší mezera, která by jako do této soustavy nepatřila. Proto se domnívám, že není vyloučeno, že by se v těchto místech mohlo nalézat nějaké menší těleso, které pro svojí velikost nebylo ještě objeveno. Pokud by zde náhodou existovalo, mohly by právě zde panovat podmínky hodně blízké tomu, co známe zde na Zemi. Proto bych chtěl všechny astronomy poprosit, aby se na tuto planetární mezeru zaměřili.
Použité zdroje:
http://www.vzdalenesvety.cz/index.php/component/content/article/14-aktuality/71-hd-10180 ,
http://en.wikipedia.org/wiki/HD_10180
související články:
v rubrice: Vesmír a život v něm
