Když se člověk zabývá záhadami, chtíc, nechtíc se setkává s věcmi, které celou problematiku zesměšňují. Přiznám se, že některé z nich jsme i já, jako kluk doslova „žral“, ovšem postupně jsem na ně začal mít jiný názor.
Plejády
Když se někdo rozhodne napsat skeptický článek, pravděpodobně to může být ze dvou důvodů. Prvním důvodem je jeho bytostná nenávist k záhadám. Nejraději by všechno, co se týká UFO, mimozemšťanů, historických a jiných záhad smetl z povrchu zemského. Netajím se tím, že něco takového může kolikrát hraničit až s něčím patologickým.
Druhým důvodem skeptického článku je trochu jiný. Jeho autorem je zpravidla záhadolog, který se setká s něčím, co předmět jeho zájmu (tedy záhadologii) zesměšňuje či diskriminuje před veřejností. A to by byl případ i článku tohoto. Ovšem začnu takto:
Údajné zprávy o mimozemšťanech, kteří prý kontaktují obyčejné lidi a sdělují jim nejrůznější vesmírná poselství a informace, mne v pubertě doslova učarovaly. Ovšem, jak jsem dospíval, zjistil jsem, že ne všechno v této věci je údajně úplně košer. Vždyť například vyšlo najevo, že i jeden z nejznámějších kontaktérů, jakýsi Georgie Adamski si také všechno o svých „venušanech“ a jim podobných jen vymýšlel.
A co druhý nejznámější kontaktér, Švýcar Eduard Billy Mayer a jeho Plejáďani? Tehdy jsem se setkal s knížkou „UFO: A přece létají“, který napsal jeho známý, jakýsi Guido Moosbrugger, a kde jsou jeho kontakty podrobně popsány. Zajímavé jsou například informace o planetě plejáďanů, která se jmenuje Erra a měla by kroužit kolem hvězdy Taygeta. Srovnáme-li ji s naší Zemí, vyjde srovnání takto (přepis s výše uvedené publikace):
Srovnání vypadá zajímavě. Jaká je pravděpodobnost, aby takovéto dvě tělesa byla téměř identické jak ve velikosti, sklonu osy, tak vzdálenosti od centrální hvězdy, nechám na úvaze čtenářovi. Ovšem nejasnosti nastávají v momentu, když se podrobněji podíváme na samotné hvězdy Plejád, a to konkrétně onu hvězdu Taygetu. Plejády jako takové jsou otevřená hvězdokupa stará zhruba 50-90 milionů let. To znamená začaly se formovat zhruba v období, které z pozemského hlediska odpovídá přelomu druhohor a třetihor. Zda by se za takovouto krátkou dobu dokázaly zformovat planety a na nich vzniknout život, který se vyvine do inteligentní formy? Také si odpovězte sami. Kromě toho na wikipedii jsem se dozvěděl, že povrchová teplota hvězdy Taygeta je cca 14000 Kelvinů. Pro porovnání: povrchová teplota našeho Slunce je oproti ní asi jen 5800 Kelvinů. To znamená, že Taygeta je v současné době téměř třikrát teplejší! Znamená to jedno. Případná zóna života kolem této hvězdy, což je oblast, kde by byly podmínky srovnatelné, jako zde na Zemi, musí být zákonitě mnohem dál, než tady, ve sluneční soustavě. Už jen tento fakt tak dělá případnou existenci plejádské civilizace na planetě Erra podobné té naší krajně nepravděpodobnou. Je to asi podobný nesmysl, jako kdyby vám někdo tvrdil, že lze v rovině nakreslit trojúhelník, který má součet vnitřních úhlů jiný, než 180 stupňů. Podmínky na planetě odpovídající podnebím, velikostí i vzdáleností Zemi u hvězdy třikrát žhavější než Slunce zkrátka nevyčarujete.
A tak nějak podobně je to i s dalšími podobnými kontaktérskými počiny, které se kolikrát podobají spíš nějakým náboženským textům, než skutečným relevantním informacím. Proto to má spíše blíž k sektářství, než nějaké skutečné badatelské činnosti.
Co mne však nechce nechat klidným, je ten fakt, že v poslední době zažíváme jakousi renesanci takovýchto směrů. A to i s podivnou snahou pár jedinců, kteří si říkají „exopolitici“ . I na jejich stránkách se lze s takovýmito nekritickými informacemi o kontaktérech setkat. A to včetně jejich guru, v současné době tolik populárního díky filmu Sírius, dr. Stevena Greera. Ten například o sobě dokonce nedávno tvrdil, že se kontaktuje s mimozemšťanem jménem „Bijou“ z galaxie v Andromedě (viz http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2013042501).
Zkoumání záhad je věc, kterou já osobně považuji za důležitou. Ale takovéto kontakty já osobně za záhady nepovažuji. Já osobně je považuji za nesmysly, kterými podle mého názoru záhadologii i zaplevelili nepřátelé záhad. To možná proto, aby ji tím zesměšnili. Jsem dokonce přesvědčen, že kdyby nebylo takovýchto kontaktérských fantasmagorií, byla by dnes světová veřejnost mnohem otevřenější k takovým jevům, jako je například UFO. Proto říkám, zajímejte se o UFO, archeoastronautiku a záhady vůbec. Ale vyhýbejte se kontaktérům, kteří záhadologii nedělají nic jiného, než ji svými nesmysli škodí v očích veřejnosti.
Zdroje a použitá literatura:
http://www.kpufo.cz/portal/view.php?cisloclanku=2013042501
Moosbrugger G.: „UFO: A přece létají“, Etna, Praha, 1993
Související články:
Rubriky:
archeoastronautika
záhady
myšlenky
