Zajímavost, která mě v poslední době fascinuje, se nazývá 50. rovnoběžka. U nás v Česku na ni můžeme vysledovat velmi zajímavé archeologické lokality, které se navíc nalézají poblíž křížení s významnými poledníky. Co to?
Co se děje na 50. rovnoběžce?
50. rovnoběžka je zajímavá už svým umístěním. To, protože spojuje místa, která jsou přesně v pěti devítinách mezi rovníkem a severním pólem. Ale také tím, že se podél ní nalézá celá řada významných archeologických lokalit.
O tom, že poblíž křížení 50. rovnoběžky a 15. poledníku se nalézá město Kouřim a spolu s ním rozsáhlé hradiště Stará Kouřim, osídlená již v mladší době kamenné asi 3000 let před naším letopočtem, jsem se už ve svých článcích zmiňoval mnohokrát.
O to víc mne překvapilo, že poblíž křížení 50. rovnoběžky a 14. poledníku v Nižboru se nalézá také významná dávnověká památka, a to mohutné keltské oppidum Stradonice.
Jestliže zjistíme dvě takto významné archeologické lokality poblíž těchto křížení, logicky nás napadne, co by se mohlo nalézat poblíž křížení 50. rovnoběžky a 16. poledníku. V tomto případě se dostaneme na Pardubicko, a to konkrétně mezi obce Čeradice a Uhersko. A u Uherska je dokázáno, že se jedná o významnou archeologickou lokalitu tzv. Slezskoplátěnické kultury z pozdní doby bronzové (https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhersko_(okres_Pardubice)). Ostatně Plátěnice, podle kterých je tato lokalita pojmenovaná, se nalézají také nedaleko.
V případě křížení 50. rovnoběžky a 17. poledníku se dostaneme k Rapotínu na Šumpersku. Zde se mi zatím žádné významné archeologické naleziště ještě nepodařilo nalézt, ale oblast Šumperska bývala před několika lety významnou oblastí výskytu záhadných obrazců v obilí, které se často objevují právě v archeologicky významných lokalitách.
Ale co křížení 50. rovnoběžky a 18. poledníku? Teď se dostáváme na Opavsko do obce Hněvošice. A na webových stránkách této obce jsem se dozvěděl, že ve zdejším Hněvošickém háji se nalézají sypané mohyly z doby bronzové. (http://www.hnevosice.cz/obec-7/historie/)
Křížení 50. rovnoběžky a 13. poledníku se nalézá na Branišovském vrchu jižně od Toužimi, který je ze sousedním Třebouňským vrchem považován za zdejší magickou horu opředenou mnoha mýty (https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99ebou%C5%88sk%C3%BD_vrch)
Ještě bych si dovolil upozornit na křížení 50. rovnoběžky a 12. poledníku, které se ale už nenalézá v ČR, ale v Německu, a to v další velice magické oblasti, a to u skalního města Luisenburg, které je považováno za největší skalní labyrint v Evropě.
Co se děje na polednících?
To ale pořád není všechno, o čem bych se chtěl v této souvislosti zmínit. Pojďme se například podrobněji projít již zmíněný 13. poledník. Na něm se totiž do vzdálenosti pouhého jednoho kilometru od něj nalézá hned několik velice zajímavých či významných archeologických lokalit. Například na Tachovsku tam najdeme hradiště u Okrouhlého Hradiště na Hradišťském vrchu. Je to rozsáhlé pravěké hradiště o velikosti cca padesáti hektarů. Jeho historie sahá až do doby bronzové a dnes je prohlášeno národní kulturní památkou. Cca 600 metrů od poledníku se nalézá i hradiště Krtín, ve kterém byly nalezeny žárem spečené kameny. Anebo halštatské hradiště u Blížejova.
O to víc mne ale překvapilo, co vše se nalézá v okolí 14. poledníku. V jeho těsné blízkosti (opět do vzdálenosti cca 1 km od něj) se nalézají kromě stradonického oppida další archeologické památky, které jsou možná ještě významnější než ty na poledníku třináctém. Severně od Nižboru (Stradonic) to je slavný klobucký menhir, který se nalézá asi necelý kilometr od 14. poledníku. (viz Za tajemstvím klobuckého menhiru)
Když se vydáme ze Stradonic naopak na jih, tak zjistíme, že jen doslova několik metrů od 14. poledníku se nalézá mohyla Hrádek v Libomyšli, které se přezdívá český Silbury Hill. (viz Kde leží český Silbury Hill?)
A ještě jižněji je to asi nejtajuplnější brdská hora Plešivec, které se přezdívá brdský Olymp. Například od slavného plešiveckého viklanu prochází 14. poledník ani ne pouhých 100 metrů. (viz Plešivecký viklan)
Teď se pokusíme podobně prozkoumat 15. poledník, tedy poledník kouřímský. Jižně od průsečíku se nalézá například hradiště z doby bronzové Doubravčany a raně středověké hradiště Hryzely, o kterém si někteří historikové myslí, že mohlo být sídlem zlicko-kouřimského knížectví.
Na severu od Kouřimi je to například halštatské hradiště Radim. Asi kilometr od poledníku je to Sadská, která byla osídlena už před 6000 lety. nebo Letařovice na Liberecku, kde je hradiště z mladší doby kamenné.
16. poledník prochází na Znojemsku i katastrem obce Hluboké Mašůvky, kde jsou četná archeologická naleziště, kde bylo objevena celá řada pravěkých artefaktů, a to včetně slavné venuše z Hlubokých Mašůvek pocházející z období 4600 let před Kristem.
Na 17. poledníku se nalézá také přírodní památka Třesín, ve které se nalézají i Mladečský kras, a především známé Mladečksé jeskyně, kde je prokázán výskyt člověka kromaňonského už před 31 tisíci lety. (http://www.kudyznudy.cz/aktivity/jeskyne-u-litovle)
Co se děje v Polsku a v Turecku?
Jsou výše uvedené vztahy pouhá náhoda? Že by to jen náhoda být nemusela, mne přesvědčilo to, co se na 50. rovnoběžce děje na území Polska. Tam jsou totiž jako korálky na šňůrce položena tato tři velká historická města. Na průsečíku 50. rovnoběžky a 20. poledníku je to Krakov. Na průsečíku 50. rovnoběžky a 21. poledníku je to Tarnów a na průsečíku 50. rovnoběžky a 22. poledníku Rzeszów. Pořád jen náhoda?
Zde bych chtěl jen uvést, že nultý greenvichský poledník byl ustanoven až v roce 1884. Navazuje snad tato současná soustava zeměpisných souřadnic na nějaký mnohem starší systém? Zkoušel jsem hledat, zda i nějaké mimořádně významné místo v Evropě neleží na nějakém celém poledníku. A hle nalezl jsem. Jde o město Byzantion, které vzniklo už v období antiky. To bylo později císařem Konstantinem i. Velikým přejmenováno na Nový Řím, ale hned krátce na to bylo po něm pojmenováno na Konstantinopol. Pak Cařihrad. A když byl dobyt Osmany, tak získal dnešní název Istanbul. A prochází jím 29. poledník, a to zrovna ne nějakým obyčejným místem. Nalézá se přesně na soutoku Bosporu (průlivu oddělujícího Evropu a Asii) s Marmarským mořem. A je to také současně přesně na jeho křížení z 41. rovnoběžkou. Bylo snad toto místo i nějakým dávnověkým bodem nula pro Evropu? Já bych si v tomto případě neuměl představit lepší místo než právě Bospor, začátek Evropy.
Zdroje: GPS souřadnice na www.mapy.cz , wikipedie, www.mapy.cz , zdroje uvedené v článku
