Já osobně nejsem žádným příznivcem toho, když se v demokratickém světě chtějí odtrhávat území od států. Ale když slyším, že tamějším politikům za to hrozí až 25 let vězení, zírám na to přímo s vytřeštěnýma očima.
Odtržení Katalánska od Španělska je věc, o které se v posledních měsících hodně diskutuje. Já nejsem sice příznivcem takovýchto postupů. Raději bych byl také pro jednotu Španělska, aby turisté do této jihoevropské země měli co nejměně byrokratických problémů. Zvláště, když přes Katalánsko vede hlavní dálniční tah ke španělskému pobřeží.
Ale na druhé straně jsem však také člověk, který chce, aby každý měl právo na svůj názor. Ve Španělsku, a to přímo i v Katalánsku jsem byl v životě pouze jednou, a to před jednadvaceti lety na školním zájezdě. A tak si myslím, že s tamějšími problémy asi nejsem tak dobře obeznámen, jako kdybych tam žil trvale. A tak si myslím, že pokud někdo má svůj politický cíl mít samostatný stát, tak je to samozřejmě jeho politický program a názor. Vše by však mělo proběhnout klidným způsobem. A ne tak, jak se to dělo ve Španělsku. Například to, aby se policisté pustili do účastníků referenda hlava nehlava, mi na údajně civilizované Španělsko příjde až moc. A když jsem se pak ještě dozvěděl, že tamějším politikům hrozí za jejich aktivity až 25 let vězení, začínám pochybovat, že se stále nacházím v Evropě 21. století. Takováto sazba se tady v evropských státech dává snad jen za vraždu. Ale ti politici, kterým to hrozí, podle mého názoru zas tak moc nikomu neublížili, aby se to dalo přirovnat k těžkému zločinu. Jen se snažili o svůj politický cíl.
A tak se domnívám, že pokud k takovýmto odsouzením dojde, tak je to návrat do 50. let. A takovou zemi, jež takovéto věci dokáže připustit, za demokratickou a civilizačně vyspělou nepovažuji. Španělsko, jak známo, také ve 20. století, obdobně jako my, prošlo diktaturami. Ale jak je vidět, pořád tam ještě mají značný kus cesty od tohoto neblahého historického dědictví před sebou.
