Hledání dalšího života ve Sluneční soustavě se zatím soustřeďuje hlavně na planetu Mars. Ovšem v poslední době se pozornost exobiologů zaměřuje i na jiná tělesa.
Jupiterův měsíc Európawikipedie
Pokud lidstvo pozná, že život ve vesmíru se nenalézá jen tady na Zemi, ale i jinde, bude to mít pro něj bezpochyby zásadní filozofický vliv srovnatelný snad jen s koperníkovskou revolucí. Osobně jsem přesvědčen, že minimálně Mléčná dráha je plná života. K tomuto, zatím vědou neprokázaného názoru, mám několik důvodů.
Za třetí je zde reálná možnost pravdivosti tzv. panspermické teorie. Tato hypotéza říká, že život na jednotlivých planetách se může vesmírem šířit pomocí kosmických spór, které se tam zanesou za pomocí vesmírného materiálu odjinud (meteority, komety apod.), Tím by se mohl roznášet život po celé galaxii. Na toto by stačila jedna jediná planeta, kde se před miliardami let vyvinul život a po její případné zkáze by se tak její zbytky rozletěly po celé galaxii, dokud by nedopadly na příhodnou planetu. (viz článek Po stopách životonosných meteoritů). A když k tomu připočítáme možnost, že život by mohl vzniknout vícekrát, tak se to vše ještě znásobuje.
A v neposlední řadě, je to velké množství planet podobné Zemi, kde by se mohla vyskytovat voda v kapalném stavu. V posledním studii získané se závěru projektu Kepler vědcům vyšlo, že jen v naší galaxii se může nalézat minimálně 8,8 miliard hvězd, které v zóně života obíhá planeta, svojí velikostí odpovídající naší Zemi. Síla. (viz Mléčná dráha plná života)
A čeho se týká ten zajímavý objev nedávno zjištěný? Němečtí a američtí vědci si totiž všimli toho, že v okolí jižního pólu Európy se občas vyskytují gejzíry vody a vodních par. Znamená to tedy, že ledová vrstva tu občas následkem slapových sil Jupiteru praskne a voda z oceánu pod ledem začne vystřikovat na povrch. (viz http://www.stream.cz/nejnovejsi/dobyvanivesmiru/10001017-gejziry-na-europe)
Napadlo mne tedy, že právě tento jev by mohlo být to, co by hodně pomohlo pozemské technice zjistit, zda se na tomto tělese vyskytuje život. Kdyby tu byla jen a pouze mnohakilometrová ledová krusta, zjišťování přítomnosti zdejšího života by to velice ztěžovalo. Znamenalo by to provrtat se kilometry hlubokým ledem. Jenomže, když jsou tu místa, kde se tato spodní voda dostává na povrch, znamenalo by to, že by se s ní tak mohly na povrch dostávat i případné mikroorganismy. Proto bych chtěl tímto článkem vědcům navrhnout, aby k Európě zaslali nějaké vozítko typu marťanského Curiosity, které by dokázalo zkoumat a vyhodnocovat povrchový led v okolí jižního pólu tohoto tělesa. Pokud by na Europě měl existovat život, je docela možné, že tady v tom povrchovém ledu by se právě vlivem těch gejzírů nějaké jeho zmrzlé pozůstatky mohly najít. Co vy na to?