Tak jsem po nějakém čase jednou opět zavítal do středočeského Přerova nad Labem. Myslím si, že nejen díky skanzenu tu na člověk dýchne pohádková atmosféra. Viz fotoblog.
Zdejší místo bylo osídlené už od pravěku. Například Přerovská hůra na svých svazích i vrcholu ukrývá osídlení staré nejméně několik tisíciletí. Objeveno zde bylo i keltské a slovanské hradiště. Podle staré pověsti si na ní vystavěl hrad jeden zlý šlechtic, jenž tu přepadával kupce a pocestné. Jednoho dne ho vojsko chytilo a zavřelo do sudu, do něhož byly zatlučeny dlouhé kovové hřeby. A sud spustilo dolu ze stráně, přičemž muž zahynul strašnou smrtí. Jiná pověst vypráví o ohnivém drakovi, který přes kopec přelétával.
Kostel svatého Vojtěcha byl vystavěn v barokním slohu v letech 1681-82.
Renesanční zámek byl přestavěn v 2. polovině 16. století z vodní tvrze ze 14. století. Zámek má tvar pravidelného čtyřúhelníku o stranách 45 x 45 metrů. Za povšimnutí jistě stojí i nádherná sgrafita na jeho fasádě.
A asi nejznámější část Přerova nad Labem je zdejší skanzen. Jeho historie se začala psát už v roce 1900. To tehdy zdejší majitel zámku, arcivévoda Ludvík Salvátor Toskánský zakoupil zdejší Staročeskou chalupu a udělal v ní expozici o životě v Polabí.
V roce 1967 na něj navázalo Polabské muzeum, kdy u této chalupy založilo záchranný skanzen polabské lidové architektury. A tak se sem začaly přenášet skvosty lidové architektury z okolí, kterým by jinak hrozil zánik.
Zdroj: wikipedie
http://www.prerovnl.cz
foto: L. Čermák
Související články:
