Po skalních městech Maloskalska

Romantika, dobrodružství i historie. S tím vším se může každý setkat ve skalních městech Českého ráje. Dovoluji si vás pozvat na menší turistický okruh u Malé Skály, na kterém navštívíme dvě pískovcová skalní města a několik skalních hradů.

Malá Skála. Ty malebné skalní vyhlídky, které zde můžeme spatřit na vysokých pískovcových věžích, jistě upoutají pozornost nejednoho kolem projíždějícího. Z Prahy je celkem dobře dostupná. Jezdí sem autobus i vlak. A kdo by zde chtěl pobýt více dní, tak má možnost například v kempu na ostrově, kde jsem se svého času utábořil i já. A tak bych vás chtěl pozvat i na jeden z pěších okruhů, které jsem zde podnikl. Ale podotýkám, není pro lenochy, ale pro ty, co se jim jak turistika, tak poznávání stalo koníčkem.

A tak se vydávám z Malé Skály po modré turistické značce, směrem k Drábovně, k prvnímu skalnímu městu na této cestě. Nejprve sice stoupám do svahu, ale o to větší pohlazení přírodní divočinou to je, když přijdu na stejnojmenné rozcestí. Už zde jsou ke spatření první skaliska, z nichž jedno mne osobně svým tvarem připomíná hlavu mimozemšťana. A pak se vydávám ještě dál a dorazím k místu, kde ve středověku stával hrádek střežící starou obchodní stezku kolem Jizery. Z něj se zachovalo jen několik málo otvorů ve skále, svědčící o tom, že zde kdysi byly trámy.  Ovšem ani tento hrádek, není nejstarším zdejším osídlením. Jak dokazují četné archeologické nálezy,  hojně se zde žilo již od mladší doby kamenné. (Drábovna) A pro milovníky záhad a tajemných souvislostí ještě uvádím, že tato oblast se nalézá na jedné zajímavé linii, o které jsme psal v článku Máme linii svatého Michaela také v Čechách?

Když jsem si to vše prohlédl a vyfotografoval, mohl jsem pokračovat po červené turistické značce. A jak vycházím z lesa, již v dálce vidím svůj další cíl - skalní hrad Frýdštejn. Je to ten hrad, který propůjčil svojí kulisu ke známé pohádce Zdeňka Trošky „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“.  Hrad samotný pochází ze 14. století. První zmínka o něm pochází z roku 1385, od kdy se zde vystřídalo mnoho majitelů. Mezi nimi byl například Jan z Vartenberka, Zikmund Smiřický ze Smiřic, Albrecht z Valdštejna, Rohanové, turnovský okrašlovací spolek a dnes je hrad v majetku obce. (zdroj: wikipedie). Pro milovníky podivuhodných geometrických vztahů mám i zde zajímavou věc.

Tento hrad stojí na stejném poledníku, jako hrad Valdštejn, zámek Humprecht u Sobotky a zámek Dětenice. A co jej ještě zajímavější, tato zmíněná místa se na této linii nalézají v rozmezí cca 10 km od sebe.

Protože mám ještě dostatek času, můžu se odtud vydat na další zajímavé místo, a to asi 2 km vzdálenou rozhlednu na Kopanině. Tu postavil Klub českých turistů a slavnostně otevřel v červnu 1894. Její poloha na rozhraní Českého ráje a Jizerských hor zaručuje zajímavé rozhledy, jako například Ještěd, Kozákov, Trosky, Frýdštejn nebo Bezděz (Kopanina - rozhledna )

Ale teď se musím vrátit zpět dolů do Malé Skály, a tak se vracím zpět přes Frýdštejn a odtud se vydávám po Vranovském hřebenu směrem na skalní hrad Vranov. Tato část trasy je myslím velice hezká, ale také o něco náročnější.

Občas se jde i po skalních schodištích. Cestu lemují skaliska, pod kterými se občas objeví i typická podkrkonošská chalupa. Po cca dvou kilometrech od Frýštejnu dojdeme ke kýženému cíli. Skalní hrad Vranov byl založen Heníkem z Valdštejna kolem roku 1425. Je zajímavý hlavně tím, že je postaven na 25 metru širokém skalním hřebenu, ale svojí délkou  - 400 metrů, je považován za nejdelší a za nejkomplikovanější skalní hrad v České republice. V roce 1802 byl hrad prodán textilnímu podnikateli Františku Zachariášovi Römischovi a ten tu nechal zbudovat památník všem bohům, který nazval Panteon. Jednou z kamenných postav, které se zde nalézají je například keltský pěvec Ossian.

A když už jsme na hradě, který se jmenuje „Vranov“, mám tu poslední dnešní geometrickou zajímavost. Stejně totiž jako Vranov, tak v okolí se nalézá několik míst, jejichž název je odvozen od ptáků. Tak například to jsou „Čížkovice“ u Jablonce nad Nisou, dále „Sovenice“ u Mnichova Hradiště, Krkavčí skála u Semil nebo vrch Sokolka ve skalním městě Mužský – Příhrazy. Pokud si tato místa zakreslíme na mapu, zjistíme, že společně vytvoří velký obdélník o straně cca 10 x 20 km. A aby tomu nebylo málo, tak zhruba v polovině vzdálenosti „Čížkovice“ – „Sovenice“ se poblíž Sychrova nalézá obec „Husa“. Tento bod má svojí obdobu i u jižní spojnice Sokolka – Krkavčí skála, kde mu odpovídá rybník Bažantník u Sedmihorek.

A náš hrad Vranov se v tomto ley lines obrazci nalézá na úhlopříčce mezi Čížkovicemi a Sokolkou. Zde Zde navíc přikládám odkaz na tento obrazec, který jsem znázornil googlemapě leylines obrazců.

A poslední má dnešní zastávkou bude nedaleká skalní výhlídka „Pod Panteonem“. Ta vyhlídka, kterou můžeme pozorovat přímo nad sebou, když Malou Skálou projíždíme autem. I když cesta na ní není zrovna pro slabé nervy, je z ní nádherný výhled. A to jak na Jizeru, tak na protější Suché skály

.

A závěrem bych se chtěl rozloučit

jednou zdejší pověstí: Před dávnými časy navštívil Malou Skálu čert. Vystoupil na temeno vranovského bradla a zapřemýšlel, jakou čertovinou by mohl zdejším obyvatelům uškodit. A tak ho napadlo, že vezme velký balvan a zatarasí s nim Jizeru. Voda se vzedme a lidi se tak utopí. A tak se vydal do skal pro kámen. Když se s ním však vracel, potkala ho stará zbožná

stařena. Nejdřív se pokřižovala a  pak začala čerta zaklínat. Čert na to hned zakřičel bolestí, kámen upustil a propadl se domů do pekel.  Ale jeho břemeno, skála Sutka, ta už zde ve Vranovském údolí zůstala.

  Zdroje: http://www.hrady.cz/?OID=327Související rubrika s podobnými články: výlety a tramping