Pěší výlet po Benešovsku

Tuto sobotu jsem se vydal na další z řady svých pěších výletů. Tentokrát to byla cca 15kilometrová trasa z Benešova přes zámek Jemniště do Lhoty Veselky.

Z Prahy jsem se vydal vlakem do Benešova, o němž je první písemná zmínka z roku 1219 (vláda Přemysla Otakara I., a z nádraží jsem šel nejprve na Masarykovo náměstí. Tam se například nalézá barokní kostel sv. Anny s piaristickou kolejí. Stavba byla dokončena roku 1717.

Když jsem přešel náměstí, došel jsem až na Karlov, kde se nachází zřícenina minoritského kláštera Nanebevzetí Panny Marie z roku 1243. Kostel byl nejprve vypálen poprvé v roce 1420, a to husity a podruhé roku 1648 Švédy. Po těchto neblahých událostech zbyly z kláštera jen dva otvory po gotických oknech.  

Z náměstí jsem se pak vydal po červené turistické značce, po které jsem se nejdřív šel například kolem benešovského zimního stadionu.

A posléze kolem Černoleského rybníka.

Tady bohužel turistická trasa vede kolem silnice, po které jsem se dostal až do vísky Skalice.

Bylo nádherné počasí. Bílé obláčky jen dokreslovaly zdejší kopcovitou krajinu.

A pod touto nádhernou oblohou jsem se dostal do další vísky do Budkova.

A z něj to bylo jen asi půl kilometrů do Pecínova. Tady se nalézá Dvůr Pecínov, s restaurací. Řekl jsem si, že si zde dojdu na oběd, jenomže se tu zrovna konala svatba, tak z oběda nebylo nic.

Byl to již přicházející hlad, který mě donutil si cestu trochu zkrátit a odbočit z červené turistické značky. Kdybych šel po červené, je to do mého hlavního dnešního cíle asi nějakých 8 kilometrů. Ale pokud bych si to zkrátil přes les, dorazím na další silnici, a tou už by měly být jen nějaké tři kilometry.

Netajím se tím, že jsem chvíli v lese bloudil a dokonce jsem tak narazil zpět na červenou turistickou značku, protože jsem tam žádnou rozumnou cestu nenašel. Až jsem zkusil přejít vrch Kalamajka a za ním našel pole s kukuřicí. A tak jsem mezi jednotlivými řadami klasů dorazil až na kýženou silnici do Lísku.

A tady už byl v dálce vidět můj dnešní hlavní cíl, zámek Jemniště.

Po silnici jsem nejdřív dorazil do Roubíčkovy Lhoty.

A pak do Lísku.  

Odtud je to už jen asi 300 metrů k zámku Jemniště.

Když jsem sem došel na zámek, nejprve jsem si to konečně namířil na oběd do zdejší stylové zámecké restaurace.

A pak na prohlídku zámku. Zažil jsem tu i jedinečný zážitek, kdy nás provázeli žáci z 8. a 9. třídy v dobových oblecích. A tak dívky, které nás provázely za doprovodu zdejší průvodkyně, mají, a to nejen můj obdiv.

Zámku přiléhá i stejnojmenná víska Jemniště, kde bývala vodní tvrz. Ta byla koncem 16. století přestavěna na renesanční zámek, dnes nazývaný „starý“. Roku 1717 ho koupil hrabě František Adam z Trauttmansdorfu, který roku 1724 nechal nedaleko něj postavit zámek nový. Nový projekt představoval barokní zámek podle návrhu českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Roku 1754 zámek vyhořel a poté byl přestavěn do současné podoby. A protože od té doby se už zámek upravován nebyl, máme tu jedinečnou možnost prohlédnout si ho tak, jak ho tehdy obývala šlechta. V roce 1868 zámek koupil Zdeněk ze Šternberka z konopišťské větve Sternbergů. A jeho potomci jsou majiteli zámku i dnes. (Jiří Šternberk).

Když jsem absolvoval prohlídku zámku, měl jsem v ceně vstupenky i prohlídku zámeckého parku. Roste v něm mnoho vzácných exotických rostlinných druhů.

A je zde také zvěřinec s cizokrajnými zvířaty. Snažil jsem se toho nafotit co nejvíc, abych si z toho všeho udělal další z mých speciálních fotoblogů, a to „Zámek Jemniště s parkem“. Akorát v interiéru zámku se tu nesmí fotit.

Když jsem si prohlédl celý areál, vydal jsem se na vlak. Jenomže ten zrovna jel před chvílí a další jede až za dvě hodiny. Proto jsem se rozhodl, že si výlet ještě prodloužím. Například do po zelené turistické značce do Postupic.

První písemná zmínka o Postupicích je z roku 1205. je zde například kostel sv. Martina a dětství tu prožil spisovatel Svatopluk Čech.

Já jsem se tu vrátil zas na tu červenou turistickou značku a vydal jsem se po ní kolem Dolejšího rybníka.

Došel jsem do vísky Lhota Veselka.

A z ní je to asi už jen kilometr a půl na stejnojmennou vlakovou zastávku na železniční trase Trhový Štěpánov – Benešov.

A tady jsem svůj pěší výlet úspěšně završil svým návratem přes Benešov  a pak domů. Jsem rád, že i navzdory předpovědi počasí mne nezachytla žádná bouřka, ale jen nádherně malovaná obloha. A já mám tak v nohách další kilometry.

Zdroj informací: wikipedie

Foto: Libor Čermák

Další výlety:  113: Pěší výlet z Roudnice přes Říp, 112:Pěší túra po Berounsku, 111: S plnou polní přes Lipnici do Světlé nad Sázavou, 110: Pěší výlet z Milovic přes Loučeň, 109: Pěšky z Českého Brodu, přes Kounici, Vyšehořovice do Úval, 108: Velikonoční procházka Prahou,107: Na běžkách ze Senohrab přes Ondřejov do Mnichovic, 106: Výlet Prahou za bruslením 105: Výlet vánočním Hradcem Králové, 104: Adventní výlet Prahou, 103: Pěší výlet po Vinohradech a Žižkovu,102: Pěší výlet z Poděbrad do Kolína, 101: Pěší výlet přes Borotín, 100: Pěší výlet z Kutné Hory do Čáslavi, 1-99 v rubrice výlety a tramping