Další pěší výlet do přírody, který jsem minulou sobotu podnikl, vedl nejdříve do Hamousova statku ve Zbečně, pak do hlubokých lánských lesů a nakonec do samotných prezidentských Lán. V jarním lese je vždy nádherně.
V Praze jsem si na hlavním nádraží sedl na rychlík, který mne dovezl nejprve do Berouna. Tam jsem přešel na motorák, jenž mne dovezl do Zbečna. V posledních letech jsem tu byl už po třetí. Na tomto nádraží začínaly i moje pěší výlety "Pěší výlet v okolí Nižboru" (rok 2014: Zbečno - Sýkořice - Jinčov - Nižbor - Žloukovice) a "Pěší túru po Křivoklátsku" (rok 2013: Zbečno - hrad Křivoklát - Roztoky)
A tak jsem se po červerné turistické značce vydal do Zbečna. Víska je to velice stará, neboť první písemná zmínka o Zbečnu pochází již z Kosmovy kroniky, z roku 1003, tedy nedlouho po vyvraždění Slavníkovců. Tento rok byl mimo jiné pro historii Českých zemí velice rušný, neboť se v průběhu něho vystřídala na českém trůnu hned čtyři knížata. A to Vladivoj, Jaromír, Boleslav III. a Boleslav Chabrý. Nalézá se zde například původně gotický kostel sv. Martina ze 14. století, jenž v roce 1715 dostal barokní fasádu.
A hned naproti němu je Hamousův statek, což je unikátní roubená stavba hospodářské usedlosti ze 16. století. A protože v obou předchozích výletech jsem tu byl ještě v březnu, kdy je v takovýchto památkách zavřeno, tak dnes jsem se mohl konečně podívat dovnitř.
Něco jako malý skanzen. Tak by se dal popsat Hamousův statek ve Zbečně. Na každého, kdo ho navštíví, tu dýchne doba starých časů.V 18. století tu dokonce bývala i krčma. Jeho nejznámějším majitelem byl v 19. století Dominik Hamous, který měl funkci Rychtáře.
Ve statku si můžete prohlédnout i chlebovou pec, místnosti zařízené dobovým nábytkem nebo sbírku historických zamědělských nástrojů. Já jsem si to tady prošel, nafotil a pak udělal fotoblog "Hamousův statek ve Zbečně".
Já jsem se pak vydal odtud vydal po žluté značce nahoru do Sýkořic.
První záznam o této obci pochází z roku 1581 (vláda Rudolfa II.).
V Sýkořicích jsem odbočil se podívat na výhlídku jménem Pěnčina.
Je z ní nádherný výhled na řeku Berounku, Zbečno a celý kraj na jih od Křivoklátu.
A tak zde připomínám píseň "Vítr nad Beronkou" od skupiny Gladly S.W. https://www.youtube.com/watch?v=a3gbh6Zv2GE)
Vydal jsem se nejprve do polí
a za chvíli jsem došel do nádherných hlubokých lánských lesů.
Hájovna Kaly se nalézá na palouku v lánských lesů.
Kousek za ní v kopřivách leželo uhynulé zvíře. Sahat jsem na něj pochopitelně nechtěl, a tak, co je to za zvíře, jsem nepoznal.
Na nedalekém rozcestí končí žlutá značka. Žluté turistické značky jsou zpravidla ty nejkratší a slouží ke pojování dvou míst, které nejsou tak daleko od sebe. Tady jsem se pak napojil na červenou značku, které jsou naopak ty hlavní. Proč je tomu z důležitoustí značek zrovna tak? Je to podle abecedy: Červená značka, modrá značka, zelená značka a žlutá značka.
A tady jsem šel podle ohrady lánské obory. Za ní se už chodit nesmí.
Jeden z potoků, který protéká lánskou oborou a ústí do vodní nádrže Klíčavy.
Když jsem si dával svačinu, všiml jsem si takovéhoto pařezu porostlého houbami.
Tady se v lese nalézá nádherný buk.
Došel jsem na louku s výhledem na nedalekou vísku Ploskov.
Barvami květin se to tu jen hemžilo.
Tak tohle mne zaujalo. Stopy ptáků v louži. Jako v řece Paluxy River v Texasu, kde se zachovala celá řada stop dinosurů vzniklých před 113-140 miliony lety. Zdroj: https://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=563505
Cesta pak zase vede lesem. A dostal jsem se po ní k několika rybníkům. Toto je Spodní Pánovka.
Toto je v pořadí druhý rybník, jehož jméno jsem na mapě neobjevil.
A toto je největší rybník Pánovka na Pánově louce.
Na jeho břehu se nalézá vyřezávaná socha Hejkala od Oldřicha Poláška z roku 2016.
A tady jsem se s lánskými lesy rozloučil. Blížil jsem se totiž k dalšímu dnešnímu cíli.
Nejdřív jsem ale ještě prošel kolem vyřezávaného královského trůnu na křižovatce silnic u vsi Šubrt.
A ocitl jsem se v Lánech, obce o niž je první písemná zmínka z roku 1392 (doba vlády Václava IV.)
Nejdříve jsem si tu došel na oběd do restaurace na návsi.
A pak jsem zjistil, že na to všechno, co je tady v Lánech k vidění či k navštívení, by možná nestačil ani celý jeden den.
Například Hokejová síň českého hokeje, kterou jsem navštívil.
A hlavně lánský zámek. Nejstarší písemná zmínka o Lánech je z roku 1392, kdy zde stávala dřevěná tvrz, sídlo Haška z Lán. V 16. století ji pak nechal císař Rudolf II. přestavět na renesanční lovecký letohrádek. A v roce 1652 byl zámek přestavěn do barokního slohu. Další velkou rekonstrukci provedl v roce 1730 Jan Josef z Valdštejna. Od 18. století ho vlastnili Fürstenberkové, kteří například zbudovali rokokový kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš. Od nich pak zámek odkoupil v roce 1921 československý stát, a to k reprezentačním účelým prezidenta republiky. Nejvíce je spjat s prezidentem Tomášem G. Masarykem. Za 2. světové války tu pobýval i Emil Hácha. A po roce 1989 i všichni tři naši prezidenti Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman. Ten třetí jmenovaný, současný, tu pobýval i v době mé návštěvy, tedy minulou sobotu.
Zámek má i nádherný park, který si zaslouží projít. A teď na jaře je to tu vše rozkvetlé.
Tady jsem například v Palmovém skleníku z 2. poloviny 19. století.
Zámecký rybník s ostrůvkem, lekníny a antickou fontánou (na protější straně). Park jsem si prošel a fotek jsem tu udělal mnohem víc. A z těch nejhezčích udělal speciální fotoblog "Zámek a park v Lánech".
A pak se vydal po Lánech dál. Toto je například nedaleké muzeum Tomáše G. Masaryka, prvního československého prezidenta.
Pak kolem zdejšího chovu lam a antilop.
A na závěr se podíval ještě na lánský hřbitov ke hrobu Tomáše G. Masaryka, jeho manželky a dětí.
A protože jsem měl ještě asi hodinu čas, než mi odtud odjížděl autobus do Prahy na Hradčanskou, posadil jsem se na zahrádku zdejší hospůdky a dal si tu večeři.
Tady totiž probíhaly májové slavnosti. Hrála tu například hudba, baráčníci chodili v krojích a děti tu měly soutěže.
Ušel jsem asi 15 kilometrů, navštívil mimo jiné skanzen a zámecký park a většinu část výletu jsem strávil v lese. Může být něco hezčího?
Zdroje: wikipedia, místní informační tabule, odkazy použité v článku
