- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Byl poslední den školy a já jsem ve vlaku potkával děti s čerstvým vysvědčením. Až, když mne vláček dovezl do Mnichovic, vystoupil jsem. Je to město jihovýchodně od Prahy, o němž první zmínka je z roku 1135 (vláda Soběslava I.). Je tu například barokní kostel Narození Panny Marie
Nebo ladovsky vyzdobené nádraží. Však odtud také se svým turistickým oddílem chodíme populární Pochod kocoura Mikeše. Ale jednou bych si alespoň část trasy pochodu chtěl projít v klidu sám. A to bylo právě teď.
A tak jsem se vydal nahoru po silnici do Božkova. Například u tohoto božkovského „stonehenge“, při Pochodu kocoura Mikeše tradičně s dětmi odpočíváme, protože ti mi v tuto chvíli tradičně dostanou chuť na svačinu.
Vydal jsem se dál k Božkovskému jezírku. Teď mám konečně čas si ho prohlédnout. Když jsem si ho doma prohlížel na fotomapě na odkazu http://www.mapy.cz/letecka?x=14.7084835&y=49.9226990&z=19, všiml jsem se, že je tam vidět nějaký zvláštní obrazec ve starém rákosu. Že by snad něco jako obrazec v obilí? Co to je? Řekl jsem si. Bohužel jezírko obrostlo novým zeleným rákosem, tak už to vidět není. Jezírko je ale zajímavé tím, že je na nepropustném podkladu sycenou pouze srážkovou vodou. A tak se jedná o zvláštní fenomén a současně i přírodní památku.
Sešel jsem po žluté turistické značce z Mirošovic dolů k Hubačovu. Tady se musí dálnice pro změnu podejít. A pak ještě vyšplhat do kopce a přivítají vás Ladovy Hrusice.
O těch je nejstarší zmínka z roku 1205 (vláda Přemysla Otakara I.).
Z té doby se tu zachoval i pozdně románský kostel sv. Václava, který Josef Lada tak rád maloval.
Samotný autor Mikeše, Bubáků a Hastrmanů, postavy Švejka a dalších se tu narodil v roce 1887. Před místním úřadem má pomník z bustou. V samotné budově úřadu je umístěno muzeum modelů Antonína Jedličky, jehož motivy jsou opět spojené s Josefem Ladou.
Prošel jsem kolem chlívku čuníka Pašíka.
Až jsem přišel k Památníku Josefa Lady a Aleny Ladové. Což je galerie jejich obrázků. Protože sem chodím každý rok s dětmi z našeho oddílu, naposledy jsme tu byli před vánoci, znám ho téměř nazpaměť. A tak jsem pokračoval rovnou dál na Senohraby.
Cestou jsem tady dokonce na cestě nalezl pexeso z Ladovými motivy, které tu asi ztratilo nějaké dítě. Byla by škoda si ho nevzít. A tak jsem s jím alespoň obdaroval své malé synovce.
Dorazil jsem do Senohrab. O nichž je první zmínka z roku z roku 1444.
Vydal jsem se podél potoka Mnichovky.
V současné době si připomínáme 600. výročí upálení Mistra Jana Husa. A tady je Husův kámen. Pamětní deska sem byla umístěna přesně před sto lety na 500. výročí jeho upálení.
Tok Mnichovky mne vede dál, a to do Údolí Peřejí, které Bob Hurikán též nazývá Údolí Zapomenutých. Ve 30. letech 20. století totiž tady vzniklo na dvacet trampských osad. Trampovat jezdili především příslušníci nižších a středních tříd. Každá osada měla své centrum s ohništěm a hřištěm.
Když jsem přešel železniční trať a vydal se podél Dubského potoka do vrchu, měl jsem po své pravé straně samotný hrad Stará Dubá. Jenomže nevede k němu žádné značení. A tak jsem se dobře koukal do rokle potoka, až tam spatřím malý jez s brodem a za ním vyšlapanou cestičku. Tak tou jsem se vydejte nahoru. A tady jsem se dostal až do hradního příkopu, kde je trampský srub T.O. Divizna s mohutným ohništěm.
Pak jsem povystoupil o pár metrů výš na samotný hrad. Stará Dubá.
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1282 (vláda Václava II.) Založili ho Benešovci, a to konkrétně Ondřej, jenž se podle hradu začal psát „z Dubé“. Roku 1350 zde byla založena i hradní kaple Sv. Klimenta. Pánům z Dubé patřil hrad až do začátku 15. století. Poté ho získal Jan Zúl z Ostředka, který ale pořádal loupeživé výpravy po okolí. Proto byl hrad roku 1404 dobyt zemskou hotovostí. Během 15. století se tady pak vystřídalo několik dalších majitelů, až byl v roce 1466 dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Potom už s zpustl.
Toto je horní plošina. Ve skutečnosti prostor zasypaný zdivem ze zřícené věže.Možná, že pamětníci mého blogu si vzpomenou, že jsem tento hrad navštívil i při mém výletu před čtyřmi lety „Údolím Chroustů za středověkými hrady u Sázavy“. Hrad jsem si opět prošel a vyfotografoval. A z obrázků jsem uspořádal další fotoblog, tentokrát Zřícenina hradů Dubá a Odranec
Sešel jsem zpět dolů do Odrance, prošel kolem zbytků severozápadní brány.
A pokračoval po vyšlapané cestě podél Sázavy a podél kolejí.
Ty mne přivedly opět až do Zlenic. A tak jsem se ocitl přesně na opačné straně řeky, co jsem byl před chvílí u Baštírny. Dokonce jsem měl štěstí a spatřil jsem přívoz v akci. Mates však tentokrát nepřevážel. Toho jsem ale náhodou spatřil v jednom ze zdejších občerstvení, když jsem si tam dával k večeři klobásu.
Rozhodl jsem se, že tu ještě svůj pěší výlet neukončím. A tak jsem se vydal dál kolem Sázavy .
Po silnici jsem došel k jezu mezi Lštěním a Čtyřkolami.
Zdroje: wikipedie, místní informační tabule, odkazy použité v článku, Hurikán Bob: Dějiny trampingu, Použitá mapa: www.mapy.cz
Další reportáže z mých výletů:
Další články autora |
ZOLLER CZECH s.r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat:
50 000 - 55 000 Kč