Výlet do skanzenu plného chaloupek Páťu velice nadchl. A tak se rozhodl, že se Zláťou podnikne další cyklistický výlet. Co asi jeho zlatočervený kamarád připraví dnes? Bude to tentokrát pro chlapce však hodně náročné.
A tak Páťa opět vešel do jejich garáže, kde měl Zláťu uklizeného. A poprosil ho, zda ho může na nějaký zajímavý výlet vzít i dnes.
„To víš, že tě vezmu na výlet i dnes.“ Odpověděl Zláťa. „Já jsem tvoje kolo. A tak ti musím nejlépe sloužit tak, jak umím.“
„To je dobře. Mě se ti ty tvoje výlety tak líbí, že bych je podnikal snad pořád.“ Odpověděl Páťa.
„No jo“, podotkl Zláťa. „Sloužit ti budu velice rád. Ale abych ti mohl dobře sloužit, musíš se i ty se o mne dobře starat. Proto bych tě poprosil, abys vzal olej a namazal mi s ním řetěz, převodové pastorky a osy kol. To proto, že na výletě, na který tě chci pozvat dnes, bude potřeba hodně šlapat. Tak, aby se ti nezadřely důležité moje součástky.“
Páťa se zamyslel. O oleji nic nevěděl. A tak si zašel za tatínkem. Ten naštěstí takový olej měl, a tak mu ho půjčil. Byl to vlastně takový sprej, který stačilo jen zmáčknout a už to stříkalo. A tak s tím Zláťovi nastříkal celý řetěz, osy kol, pedálů a převody. Když to měl vše hotové, vrátil sprej tatínkovi a hurá na Zláťu.
Zláťa mu poděkoval a doporučil mu, aby mu tyto součástky postříkal olejem častěji. „Ale teď už vyšlápni opět na cyklostezku podél potoka. A snaž se, abych tě mohl přenést hned napoprvé. Dnes totiž budeš potřebovat sílu v nohách. Tak ať si ji moc nevyčerpáš. Vydáme se totiž na hory.“
Páťa se tedy z domova rozjel. Vyjel z jejich zahrady a pak honem dolů k cyklostezce kolem potoka.
„Tak se, kámo, připrav.“ Vyzval chlapce Zláťa, „tvoje první dnešní třináctiminutovka tě teď čeká!“
Páťa zatnul zuby. Ze všech sil se chytl zlatavých řídítek a pořádně šlápl do pedálů. První minuta, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá, sedmá, osmá, devátá, desátá, jedenáctá, dvanáctá.
„Už jen minuta!“ upozornil mladého cyklistu Zláťa.
Páťa šlapal, šlapal, jen aby ho teď něco nevyrušilo. A najednou žádný potok. Ale jen hory, lanovka a dřevem obložená rozhledna. A nad ním se tyčil kopec s podivně, jakoby seříznutým vrcholem.
„Kde to jsme?“ zeptal se Páťa svého kovového kamaráda.
„Hádej!“ odpovědělo jeho kolo.
„Někde v Krkonoších? Nebo na Šumavě?“
„Omyl kámo. V Česku je ještě jedno hodně vysoké pohoří. Po Krkonoších je druhé nejvyšší. A tam jsme.
„Jizerské hory? Beskydy? Krušné hory?“ hádal Páťa.
„Ani jedno ani druhé ani třetí. Jsme v Jeseníkách, chlapče. Na Medvědí hoře.
(pokračování příště)
První výlet: po Modřanské cyklostezce: 1. díl: Nečekaná výhra, 2. díl: Opravdu zvláštní kolo, 3. díl: Cesta pod Vyšehradem, 4. díl: Zloděj na cyklostezce,
Druhý výlet: Ve skanzenu: 5. díl: O své kolo se musíš starat!, 6. díl: Školák z 19. století, 7. díl: Páta a kolo Zláťa: Jak Páťa pomohl propadlíkovi
Další moje příběhy pro děti a mládež na mém blogu:
